poster

Zakleté pírko

  • Slovensko

    Zakliate pierko

Pohádka

Česko, 2019, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • holga
    *

    Je to fakt zlé. Od Zdeňka Trošky jsem naposledy viděla Princeznu ze mlejna 1 a tak jsem netušila, jak moc může být pohádka nepovedená. Pitvořící se postavy a hromadu klišé jsem očekávala, ale nejhorší ze všeho je ta NUDA. Je to nudné. Většinu filmu hlavní dvě postavy pořád někam jdou. Neodcípá to, není to vtipné a nedává to smysl. Řada zbytečných věcí- scéna, kdy se Aninka s vodníkem loučí, aby se za 10 sekund zase dali dohromady. Bizarní scéna s kachnou na dně jakési díry, se kterou si vodník porozpráví a následně si povykládá sovím jazykem se sovou- proč?! Přehnaně zlé Aninčiny sestry, jež jsou na svou sestru fakt kruté- proč si to Aninka nechá líbit? Proč tam sestry vůbec jsou tak moc, když děj posunou jen v jednom jediném okamžiku zničení pírka? A hlavní hrdinka kromě útěku z domova neudělá skoro nic, vše za ni vždy vyřeší deus ex machina vodník. Jediné, co se mi na snímku líbilo, je znázornění idylické tradiční české krajiny, ty lány obilí zalité sluncem. Vše ostatní bohužel vede k naprosté ztrátě času a otravě nudou, v našem případě dospělých i dětí.(4.1.2020)

  • major.warren
    **

    Zakleté pírko spíše, než pohádku připomíná přeplácanou omalovánku s vodníkem. „Ale ne!“ povzdechne si každý milovník pohádek ve finále Zakletého pírka, které na konci jara letošního roku natočil režisér Zdeněk Troška. Na začátek můžeme k jeho dílu vznést jen chválu, tedy za to, že režisér je pořád nadšený ze své práce, točí srdcem a ne hlavou, znovu si vybral krajinu jižních Čech, jenž jsou pro pohádku coby exteriéry vyloženě stvořené, a především, že Troškova letitá láska k divákům nevyprchává. Snaží se dát jim to, co od něj už roky všichni (s výjimkou kritiků) vřele očekávají. Bohužel… v Zakletém pírku se mu to oproti komedii Babovřesky, na níž zlákal do kina davy, či pohádce Nejkrásnější hádanka neúplně daří. Režisér a milovník klasických pohádek Troška ve spolupráci se svým druhým režisérem Markem Kališem totiž napsal více než pohádku nedotaženou romanci bez nápadu a bez špetky tvůrčí invence. Všechno už tu bylo. Mladá osamělá dívka, princ, láska, zlá princezna, čarodějka, a i ten nebožák vodník…nad čímž by se však ještě dalo mávnout rukou. Od Trošky se nikdy žádná velká filmařina nečeká. Ale když už nedokáže ani vést herce, a snaží se inscenovat situace, a když to vůbec nejde, nahradit mluvu zpěvem, je něco špatně. Úvodní titulky s krásným hudebním doprovodem jsou vskutku skvělé, a hravě dostanou diváka do velkého očekávaní. To je však náhle zborceno, nikoli s příchodem Anastasie Chocholaté, na jejímž výkonu v roli Aninky, respektive následné souhře s Lukášem Pavláskem, film stojí, ale s pohledem na dvojici zlých Aninčiných sester v podání Lucie Polišenské a Šárky Vaculíkové, jejichž „výkony,“ pokud se tomu tak dá říkat, se dají nazvat doslova hereckým otroctvím v obráceném slova smyslu. Dámy totiž vůbec nehrají! U dvou hereček bychom také ještě mohli odpustit, ale následné představení Petra Urbana v roli zakletého prince, evidentně předabovaného, aby toho nebylo málo, to už je moc! A podobných zjevů je bohužel víc a víc. Dokonce i Dana Syslová v roli zlé čarodějky je zralá na reparát z herectví (před ní však stojí dlouhý mužský zástup amatérů). Kdo funguje? Jednoduše Chocholatá v roli Aninky, Pavlásek coby její doprovázející vodník, jemuž i občasnou trapnost díky jeho přirozené komičnosti snadno odpustíme, a Sara Sandeva v roli zlé princezny. Záporná role jí sedí značně více nežli hodná pohádková bytost. Problém je, že i tito tři jediní skuteční herci v Zakletém pírku fungují na bázi: Hrát? Teď ano/Teď ne, takže sami hereckou jednotku nahoru nevytáhnou. Co se týká příběhu, jak jsem již napsal, i přes klišé by s trochou poctivé filmařiny obstál. Filmařsky ale Zakleté pírko strádá jak režijně, pokud se o režii vůbec dá mluvit, a scenáristicky, tak i v ostatních řemeslech. Kamera vcelku ujde, ale nenabízí nám hlubší obrazové vyjádření, které by pohádka měla nepochybně mít. Kostýmy a dekorace jsou vyloženě odfláknuté. Lukáš Pavlásek působí, že přišel v kostýmu vodníka oděn již z domova. A detaily? To že se hraje léto a točí na jaře přece neznamená, že musí Troška a dekoratéři v každém druhém záběru nechat vyniknout umělé houby, které působí jako pěst na oko. Střih, přesněji střihové efekty, které tvůrci nabízejí a jimiž se snaží upoutat divákovu pozornost jsou zcela mimo. Klad přinášejí vizuální efekty, se kterými ovšem režisér nakládá, jak se mu zlíbí, aniž by si uvědomoval že by se občas na místo jedné scény hodily spíše do té druhé, kterou nechá být tak jak je. A poté je tu hudební doprovod. Písničky nefungují. Za to Miloš Krkoška se snaží svou hudbou film vytáhnout výše, ale proti špatně natočenému materiálu je i ta nejlepší možná hudba slabá. Nicméně jestli jeden filmařský aspekt u Zakletého pírka neselhává, pak je to právě hudba. Zamrzí jen, že Troška neumí plně využít její sílu. Nu bylo tu vytčeno hodně negací. Nicméně pořád se bavíme o mírném podprůměru, který by vydal za čtyřicítku. Pět procent navíc náleží Troškovi za to, že ač jeho filmy kvalitativně strádají, stále točí neskonale bez zášti a hlavně upřímně. Zakleté pírko je pokus o pohádku, který se jednoduše nepovedl. Doufám, že to Troška pochopí, uzná a zkusí něco jiného. Někdo může být toho názoru, že Troška nic kloudného nikdy nenatočí. Ale my ostatní víme, že své filmařské schopnosti prodat už párkrát skutečně dokázal. Je čas, aby to zopakoval. U mě 45% a pěkné dvě hvězdičky.(30.12.2019)

  • Big Bear
    **

    Neměl jsem co dělat a tak jsem dětičky doprovodil na film. Chtěly vidět tu ,,novou pohádku s Pavláskem''. Já jsem kdesi četl, že je to nejrozporuplnější pohádka letoška a dávám tomuto označení plně za pravdu. Na jednu stranu nechybí pohádce poctivé kulisy venkovské chalupy, letních luk a lesů - tedy až na ubohé digitální efekty a ještě strašnější syntetizátorovou hudbu Ko-kokošky, tou horší částí je prapodivná dějová linie. Příběh je takový nemastný, neslaný jakoby splácaný z několika pohádek. Zprvu jsem měl dokonce dojem, že pohádka bude veršovaná soudě dle mluvy hraběte a vůbec volba jazyka navozujícího dojem staročeštiny dle mého názoru do pohádky pro děti nebyla to pravé. Něco jiného je, když mlynář Švehlík mluví v Princezně ze mlejna nářečín a něco jiného bylo zkrátka zde. Co jsem ocenil byly zpívané dvě staročeské lidovky. Naše děti je prakticky neznají a proč do pohádek hrdinům skládat nové písně, když lze využít a zároveň připomenout klasiku. Aninka mi byla moc sympatická a jako by vypadla z oka Élišce ze mlejna .-). Ta hlavní moviestar celé pohádky vodník Pavlásek byl takový prostě zelený Tydýt. Pavláskovo neherectví spojené s jím prezentovaný stojákovým typem ňoumy se v kině líbilo dětem, pro dospělé to bylo takové afektované ochotnictví. U nových pohádek, kde nevím na čem vlastně jsem se svými pocity po jejich konci si často říkám. Hele, seš starej. Tvoje doba pohádek je pryč. Tohle je digitální svět, buď rád, že někdo těm malejm točí tohle a ukazuje jak se žilo ve staré chalupě, jak vypadá koza a jak kokrhá kohout. Že dobro vítězí a síla vždycky není před rozumem všechno. Nejsi cílová skupina. Kapišto ? Tímto uchlácholen, si pak říkám asi jo. Ušlo to. Jenže pak vzpomenu na Anděla Páně nebo Čertí brko, tedy pohádky z nichž jsem byl nadšen a říkam si a ne. Jde to natočit i tak aby se i dospělý doprovod bavil. Aby řekl stejně starému fotrovi jako je on sám, hele na to jděte všici, je fakt super ! No a to u Zakletého pírka s čistým svědomím říci nemohu. Takže dávám za dvě kapky z vodopádu zdraví či co to bylo. * *(5.1.2020)

  • mchnk
    **

    Pestrobarevné, překostýmované, pohádkové nic, zde navíc s těžko stravitelným tajtrlíkem z reklamy, který je zde jednou z hlavních postav, což je docela utrpení. Hezké prostředí a krásná Anastasia, ale scénář je opravdu odfláknutý, pan režisér za pomoci sponzorů jen opět potřeboval trošku zkasírovat českého diváka. [Kino Citadela - Litvínov](6.1.2020)

  • Bozvav
    ***

    Pokud se těšíte na klasickou pohádku, tak vězte, že budete zklamáni. Zděněk Troška spolu s Markem Kališem upekli pohádkový dort pejska a kočičky. Což by ani tak nevadilo, konec konců ten "pytel" klasických pohádek také není bezedný. Průšvih vidím v tom, že si tak nějak neujasnili (alespoň na mne a moje děti to tak působilo) koncept, základní směr, kterým se bude příběh ubírat. Nevadí mi vykradení Bílého hada, Popelky, Hastrmanských pohádek atd., ale to, že ani jena věc kterou herci dělali, nedávala moc smysl. Princ se sčista jasna ukázal Anince a ona div mu neskočila do postele, sestrám dělala vola, přitom nemusela, neb nad ní nestála žádná autorita zlé macechy. Prince šla hledat, aniž by se poradila s někým kde. Pak zcela zbytečná záchrana knížecího syna, která děj nikam neposouvá, lupežníci, kteří kde se vzali, tu se vzali. Nejvíce mne iritovala ta strašně nudná a ubíjející dlouhá cesta, kdy se toho moc nedělo - po hodině mě z toho bolely nohy a to jsem se na to jen koukala. (Tomu se říká umět ušetřit za kompars a herce) A finále, kde se vše v dobré obrátilo během pár minut, bez nějaké gradace napětí či smysluplněho počínání. Herci, vyjma Lukáše Pavláska se také moc nevytáhli, nicméně neměli moc co hrát. Např. herecký potenciál Dany Syslové byl nevyužit opravdu trestuhodně, což je obrovská škoda. Anastasia Chocholatá v roli Aninky byla v pohodě, je to moc hezká slečna, zato Sandeva přehrávala, až to bolelo. Sestry v podání Vaculíkové a Polišenské, byly s tím neustálým pitvořením spíše protivné a princ toho více zahrál jako havran, než jako princ. Ale abych jen nehaněla. Co bylo moc fajn, byla nádherná hudba, krásné přírodní scenérie, vodník Pavlásek s jeho skvělými hláškami, či zvířecí mluvou a vynikající herecký výkon sovy, jenž nelze neocenit hvězdičkou (jednoznačně hrála nejlépe). Jako celek za mne zklamání, protože pana Trošku považuji za českého pohádkového guru, jehož pohádky byly vždy parádní. Tohle bych o dvacet mminut zkrátila a frkla v neděli odpol, jako televizní pohádku, pak by hodnocení mohlo být výrazně vyšší. Takto za mne dvě hvězdy, ale dcery byly shovívavější a daly tři a půl. a protože jejich hodnocení je v tomto případě daleko důležitější, dávám 60% tak, tak.(2.1.2020)

  • - Režisér Zdeněk Troška prohlásil, že se při psaní scénaře s Marekem Kališem inspiroval knížkou „Krása nesmírná“. Jedná se o soubor ruských pohádek, konkrétně pohádkou „Peříčko Finista Jasného sokola“. (Bioscop)

  • - Zdeněk Troška si pro záběr malebného venkovského stavení vybral dům manželů Klimešových v Jižních Čechách. [Zdroj: ceskokrumlovsky.denik.cz] (ZHODNOTITEL)

  • - Zdeněk Troška napsal scénář se svým pomocníkem Markem Kališem z velké části v Itálii. (JT19)