Zakleté pírko

V podstatě jsem si dodnes nebyl jistý, zda jsem neudělal chybu, že jsem tenkrát před uzavřením kin na Zakleté pírko nešel. Po shlédnutí na Netlixu už vím, jak moc bych byl z pohádky zklamán a patrně bych i odešel předčasně. Zkřížit Popelku s Princeznou ze mlejna, tomu říkám naprosto originální námět a scénář. Do toho ty neuvěřitelně stupidní dialogy, triky na úrovni televizních pohádek minulého století, no hrůza. Jednoduchý příběh je plný nelogičností všeho druhu, děj nezachraňuje ani zajímavé herecké obsazení. Zde kraluje především zlá čarodějnice Sara Sandeva, vodník Lukáš Pavlásek a v neposlední řadě zlá sestra, kterou si s vervou sobě vlastní střihla excelentní Lucie Polišenská. Ústřední duo Anastasia Chocholatá a Petr Urban jsou spíše takový nevýrazní, nicméně Anastasii role Aninky docela sedla. Nejde nepochválit krásné exteriéry a s tím související nádherné kamerové záběry, na tom si tvůrci dali docela záležet. Chválím také kostýmy, modrý princ sice působil jak pěst na oko, ale jinak v pohodě. Hudební složka je spíše průměrná, písničky mi přišly zbytečné a otravné. Nemohu se však zbavit dojmu, že zde Zdeněk Troška vykrádá sám sebe, mizerný scénář s naprosto tristními nápady, který z pohádky udělal spíše parodii sebe sama. 3/10. (03.01.2021)

Troška se vytasil s pohádkou o sestrami utlačované Anince, která jde zachraňovat prince zakletého do ptáka. Podobnost s Princeznou ze mlejna je čistě náhodná, ale Zdenda zkusil recyklovat to úspěšné, tak proč ne. Co na to napsat? Pozitiva jsou v kostýmech, obsazení ( Sandeva jako mrcha jediná prvotřídní - aspoň po stránce vizuálu ) kameře, exteriérech a sluníčkové pohodě, jenže ... normálně se na to nedá koukat. Nevím pro jaké publikum to je točené, ale já už ve třech letech hledal v pohádkách něco akčního, ale tohle sterilní, bezemoční, táhnoucí se nula nula nic bylo ubíjející - už po pěti minutách jsem věděl, že to bude vysilující to dokoukat. Už ve třech letech jsem poptával daleko inteligentnější věci - provedení,zápletka a dialogy bylo nejen ukrutně hloupé, ale výsledkem to bylo permanentně irirtující zážitek. Překvapuje mne celkem vysoké hodnocení, protože tohle je asi pro skalní fanoušky a já ikdyž nejsem žádný zarytý antitroškovec a je mi svým způsobem sympatické, že ten borec si jede to svoje proti proudu většiny, ale já tuto pohádku nepobral. Jestli to má úspěch, tak ať si tyhle věci točí, ale já to fakt nedávám.í (27.03.2020)

2600 hodnocení | 1700 komentář: Tak bohužel musím konstatovat zklamání. Zakleté pírko není návratem k populárním pohádkám Zdeňka Trošky (Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí). A už vůbec není filmem z ranku stálic k připomínání (jako komedie Slunce seno). Zakleté pírko trpí absencí dramaturgie. Chemie mezi ústřední zamilovanou dvojicí, jakoby byla pouze na papíře. Aninka občas připomíná hodňoučkou hlupačku, která by bez vodníka nepřežila jediný den. Málokdy její postava posouvá příběh kupředu. Její specifikace tkví v tom, že stále někoho hledá, ale najít ho sama nedokáže. A vodník zase připomíná ulítlého panáka, kterému těžko uvěříte, že by přežil jakýkoli den. Přesto s touto dvojicí absolvujete celý film, kde dobro zvítězí nad zlem. A bohužel to zlo zde je jen stínem dřívějších Troškových pohádek (typu čarodějnic z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci). A obzvláště smutný je pohled na speciální efekty. Tam Troškova pohádka doznala značného úpadku. Je smutným faktem, že počítačové efekty v pohádky Z pekla štěstí (z roku 1999) jsou lépe udělané, než v Zakletém pírku. Bohužel, z výše popsaných důvodů musím udělit palec dolu. A nenapadá mě vůbec nikdo, komu bych tuto pohádku doporučil. I pro děti tu máme řadu lepších kousků. Např. cokoli z ostatních pohádek, které jsem zde uvedl. 30% (21.06.2021)

Mistr Troška obklopen svými věrnými spolupracovníky natočil pořádné pohádkové sucho. A ani vodník, co se smočí ve vodě jen sporadicky, do tvůrčího mlýna neposílá živou vodu. Je s podivem, s jakou scenáristickou nemotorností a nedomrlostí se přišlo. Posuďte sami. Hodná Aninka je na statku šikanovaná svými staršími sestrami, kterým musí sloužit. Nikdo netuší, proč se k ní chovají tak opovržlivě. Sestry po roztahaném úvodu, v němž dojde k objevu i zlomení zakletého pírka, zmizí ze scény a už o nich nepadne slovo, za vyučenou nedostanou v pravém slova smyslu. Aninka se vydává do světa, jelikož život v masturbaci těžko snáší a pírko, respektive potenciální nabíječ, co se z něj proměňuje, přece jen může dát jejímu nudnému a asexuálnímu životu nový směr. Po cestě nám holka střetne milého vodníka, kterého vytáhne ze spárů zlého sedláka. Proč zrovna vodník musí představovat středobod všech pohádkových kouzel a čar, zůstává záhadou, ale není vyloučeno, že Lukáš Pavłásek byl obsazen jen na základě vzrůstající popularity a náležitě si krade film pro sebe. Zavítáme za mladým churavým hrabětem, kterého delší dobu nikdo z nemoci nevysekal, Aninka ho uzdraví, prostě jen tak, Trošku jí k tomu dopomůže vodník, nicméně není ani definováno, co by jí hrozilo, kdyby náhodou se svojí navrhovanou bylinnou léčbou neuspěla. Ze zámku se poroučíme a přemístíme kvapně jinam, Lambora, co hraje toho hraběte, se už v ději dál neobjeví. To už se ale dozvídáme, co nebo kdo je strůjcem všech dosavadních obtíží. V kraji řadí jistá záhadná princezna Sara Sandeva, která patrně není dostatečně ukojena Lamborem, tak si usmyslela, že případná kletba uvržená na slizkého Petra Urbana posílí její nenasytné libido, takže nějakým záhadným důvodem neustále pase po hnusném Urbanovi, ač by sama svojí vizáží obstála u skautů z Playboye. A ani Anastasia Chocholatá coby Aninka by nenechala v klidu neposkvrněná mužství. Veškerá triková složka, která k dobrým filmovým pohádkám tak nějak samosebou patří, se smrskne na pár tristních proměn vodníka v žábu, žádný z dalších triků nevypadá úplně extrovně. Putování dvojice hodné děvče-hodný vodník je završeno slabou finálovou sekvencí, v níž dojde na zúčtování s čarodějnými ženštinami, a i když je cítit z celkového devadesátiminutového dějství snaha po originalitě, celkově suchá realizace je ale nevzrušivá. A dokonce se neobjeví žádná pamětihodná scéna. Po skončení tahle pohádka rychle z paměti vyšumí. A je to i škoda. Zdenda Troška pojal svůj pohádkový i tvůrčí (p)reparát jistě s láskou ke svému řemeslu, lokace jsou Trošku až moc současné, což také neprospívá k pohádkovému kouzlu. Ovšem mám-li tuhle pohádkovou výpravu za pyjem chápat coby prezentaci mladé herecké krve, tak vlastně to svůj účel splnilo. Byl by ale zázrak, aby se tahle pohádka, u níž převažuje tv syžet, udržela na delší dobu v diváckém povědomí. Podle mě dost rychle zapadne a nemá tolik co nabídnout, navozuje dojem, že rozpočet byl značně utažený. A i Miloš Krkoška zklamal na celé čáře a tentokrát se vůbec nepostaral o kvalitní hudební doprovod, absolutně mu to neladilo, převládal samý syntezátor. Ovšem barvitý vizuál si děti zamilují a originální vodník je bude bavit. 5/10 (28.03.2020)

K uzoufání nudná pohádka s uspávacím tempem. Herci se sice nepitvoří, jak je tomu u Trošky zvykem, ale namísto toho přehrávají stylem Trhák pana Bowfingera. Tam Heather Graham hraje přehrávající herečku, která hraje tak, že úplně extrémně gestikuluje tělem a máchá rukama kolem sebe, když volá na Murphyho. Anastasia Chocholatá dělá to samé, když vybíhá z chalupy na pole, že už tam bydlet nebude a že jde svého milého najít. Hned mi to Bowfingera připomnělo. Princ taky nezůstává pozadu - jeho:"Sbohem, Aninkooo" je slušná ochotničina. Pak tu máme častý nešvar pohádek ala "děti jsou hloupé, tak nad scénářem přemýšlet nemusíme" viz vodník stojící na nohou se svázanýma rukama, který prosí Aninku, aby mu pohohla k vodě. Pak se posune kamera a voda je od něj asi metr - to jsem se začal chlámat nahlas. Tak aspoň jedna za vizuál. (31.07.2021)