To Kill a King
To Kill a King
Režie:
Mike BarkerScénář:
Jenny MayhewKamera:
Eigil BryldHudba:
Richard G. MitchellHrají:
Tim Roth, Dougray Scott, Olivia Williams, Corin Redgrave, Jeremy Swift, Rupert Everett, Steven Webb, Benedict Cumberbatch, Julian Rhind-Tutt, Sam Spruell (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1645 a krvavá občanská válka končí. Ulice jsou plné raněných a král Karel je ve vězení. Členové parlamentu jsou připraveni dohodnout se s kýmkoliv, kdo má co nabídnout. Karlův syn čeká ve Francii na svůj okamžik. Největšími hrdiny jsou generál Thomas Fairfax a Oliver Cromwell, přátelé, jejichž představy o novém uspořádání Anglie se však jak se zdá, úplně rozcházejí (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
Tak tu som trocha v rozpakoch.Vo filme to vyzerá,že Oliver Cromwell bol po vojenskej stránke odkázaný na generála Fairfaxa,ale aglické dejiny udávajú niečo celkom iné.Veď Cromwell je doteraz uznávaný ako jeden z najlepších vojenských mozgov v celej histórii Anglicka.Ale vo filme je to úplne ináč.Neočakával som od filmu hodinu dejepisu,ale tak to nebolo.To si môže každý zistiť.Takto ľahostajne by sa nemalo zachádzať s históriou,ktorá je dostatočne známa a zdokumentovaná.Ale ináč film nebol zlý,poprava kráľa Charlesa l nebola krvavá,žiadna veľká brutalita.Nebol to prvý,ale ani posledný kráľ,ktorého popravili. ()
Výborně natočené drama podle skutečných historických událostí. Skvělé kulisy, kostýmy - až pedantickou snahou pro přesnost a historickou věrnost. Čarokrásná kamera, bezchybné herecké výkony především Tima Rotha, Dougray Scotta a Olivie Williams. Film sice nemá velkou výpravu, ale vše vyváží především důraz na akci, podbarvenou pompézní a dunivou hudbou. Srdce diváků odkojených akčními kravinami si tím však evidentně, soudě dle zdejšího nízkého hodnocení - nezískal. Mě film nadchnul a mohu ho jen doporučit. ()
Tak už v 17. století ovládala politiku korupce! Idealistický boj za svobodu se může změnit v jinou formu tyranie a ač je to smutné, je v tomto filmu vidět, a je to i historicky podloženo, že síla vítězí nad zdravým rozumem. A dost mě překvapilo, že mezi všemi těmi postavami, z nichž ani jedna není zrovna vzor čestnosti, mě byl nejsympatičtější malý ´nacionalistický´ pitbull Oliver Cromwell. Thomasi Fairfaxovi, který je vypravěčem celého příběhu, se asi jako jedinému dalo věřit, že to z Anglií myslel dobře, ale přesto byl schopen kvůli rodině zradit své ideály. ()
Takovéto filmy si zaslouží velké plátno a velký rozpočet. Minimálně ovšem ten rozpočet. A ne-li tedy velký, alespoň přiměřený. Je totiž očividné, že v případě To Kill a King sahaly ambice výše, než k výpravnější televizní incenaci. A v tomto ohledu je tristní, nahlédnout do ležení Cromwellovy New Model Army a zjistit, že tato se skládá z padesáti vojáků, kterým zřejmě chcíply koně. I když, možná je zrovna zahnali na pastvu. Body film získává díky hereckému obsazení, přestože fyzická podoba herců s historickými postavami je minimální. Roth zahrál Cromwella naprosto skvěle - inteligentní, nepřístupný, chladný, nedávající najevo své city - dokonalý puritán. ()
Ak už niečo z tohto obdobia, potom film s Rufusom Sewellom – Karol II. Moc a vášeň – teda film o synovi popraveného kráľa. Anglická revolúcia je naozaj niečo, čo je dosť nudné, už na strednej škole to bola moja neobľúbená téma. Ten večný boj parlament vs kráľ o moc, nuž v podstate zaujímavá je len tá poprava, inak je to len o politikárčení, niečo čo našinca určite zaujímať nebude. A tak si dovolím povedať aspoň jednu pikošku ohľadom toho, aký je rozdiel medzi smrťami Karla I. a jeho syna Karla II. Karol I. bol v roku 1649 ako jediný anglický kráľ popravený, a to dokonalým sťatím jedným sekom, čo nebolo vždy bežné. Filmová predstava o katoch ako urastených chlapoch s chirurgicky presnou sekerou sa prirodzene nezakladá na pravde. Väčšina popravcov boli delikventi, ktorí sa sami vyhli trestu smrti výmenou za službu spoločnosti. Svoje povolanie vykonávali však často opití a s tupou sekerou. Niektoré boli tak tupé, že dielo po niekoľkých seknutiach musel dokončiť nožom, keďže hlava sa nie a nie oddeliť od hlavy. Našťastie pre Karla I. bol jeho život ukončený „jedným úderom, po ktorom mu hlava z ramien spadla“. Koľkokrát by si jeho syn želal takú dobrú smrť! Keď sa vo februári 1685 u neho objavili zdravotné ťažkosti, nevedelo sa o čo presne ide, dnes sa predpokladá, že mu vypovedali obličky (urémia). Konzorcium lekárov muselo urobiť všetko pre jeho záchranu. Najprv vyskúšali púšťanie žilou, aby mu z tela vypudili takmer liter krvi. Potom aplikovali sériu klystírov a nechali ho skonzumovať antimón, toxický kov. Následne vyvolali zvracanie, no stále nič nepomáhalo. Aby si boli úplne istí, že kráľa vyliečia, naplnili mu nos šňupacím tabakom a nechali opäť vypustiť trocha krvi. Úspech sa stále nedostavil a tak mu na čelo začali klásť žeravé železo, aby vylúčil všetky chorobné tekutiny. Potom si na chvíľu oddýchol od bolesti, keď mu začal natierať nohy holubím trusom. Na údiv všetkých nepomohli ani vtáčie výkaly, prešlo sa teda na trepanáciu. Kráľovi do lebky vyvŕtali dieru a na dôvažok mu na pokožku liali horúcu vodu, ktorá mu spôsobovala pľuzgiere. Vo finále ho ešte primäli k prehltnutiu rozdrvených kameňov z čriev východoindickej kozy. A hoci to môže znieť skôr ako snaha panovníka zo sveta odpratať, títo lekári sa mu naozaj podľa svojich najlepších vedomostí snažili zachrániť život. Karlovi prišlo bezradných lekárov ešte ľúto: „Gentlemani, ospravedlňujem sa vám, že mi umieranie trvá tak dlho.“ Jeho odchod z tohto sveta spoločne so snahou o záchranu trval 5 dní. ()
Reklama