Reklama

Reklama

V roce 2015 se řecká ekonomika nachází v nejisté situaci, země je na pokraji bankrotu. Nově zvolená vláda se bouří proti přísným standardům Evropské unie. Na motivy politických memoárů Janise Varoufakise, který rozpoutal jednu z nejpozoruhodnějších a nejkontroverznějších politických bitev v dějinách, když se pokusil vyjednat změny vztahů své země s Evropskou unií, čímž přiváděl evropskou politickou, finanční a mediální elitu k šílenství. Skutečný příběh o tom, co se dělo za zavřenými dveřmi, však zůstával dlouho neznámý. Režisér Costa Gavras našel ve Varoufakisově knize námět pro svůj film, který pojednává o Evropě ovládané skupinou cyniků, zcela odtržených od lidských, politických a kulturních zájmů, posedlých jen čísly a sebou samými. Tragický příběh o politickém outsiderovi, který svádí předem prohraný boj proti establishmentu, a jemuž utrpení lidí není lhostejné. (Cinemax)

(více)

Videa (8)

Trailer 1

Recenze (16)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Južné národy to je stelesnená siesta, rozumej lenivosť. Majú to v krvi, proste treba oddychovať a na robotu je čas, asi tú mentalitu zdedili ešte z čias otrokárskeho Ríma či Grécka. Niet preto divu, že práv slnečné krajiny majú zvyčajne najvyšší dlh. Čo sa týka Grécka, poznám osobne mnoho Grékov, ktorí mi potvrdili, že v tých časoch pred dlhovou krízou sa žilo tak, že na bankách boli vylepené letáky s Ferrari a sloganom: „Chceš to ešte dnes? Môžeš to mať.“ A ako na páse dávali úvery 18-ročným chlapcom, kľudne aj 100 000 eur. Dnes sú títo chlapci po bankrote a presťahovali sa do zahraničia, pretože doma práca nie je. Gréci sú fajn ľudia, ale solidarita s týmto konaním? Nikdy. ()

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Politický film, ktorý nesadne každému. Pre náročnosť témy, ktorú paradoxne nemusíte sledovať. Skôr sa Gréci pokúsili natočiť film, ktorý ich má ospravedlniť pred EU. Dobre výkony, nahliadnutie do zákulisia veľkých rokovaní. Vlastne je to ukážka toho, čo by asi nikto normálny robiť nechcel. Veľká politika. Hlavne keď idem do filmu s dabingom neočakávam, že budem 80% času čítať titulky. 3 z 5 ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Bajka o Davidovi s Goliášem.Dvě a půl hodiny politické sekané. Film je úzkostlivě pečlivě vybádaný a velmi hloupý. Natočený s obvyklou populistickou jednoduchostí a odmítající rozumné analýzy. To co film odhaluje je to, jak je to všechno smutné. Lze to ale také pojmout jako úchvatný "infotaiment" , zábava informacemi. Antické postavy jsou opravdu hnány představami o dobru a zlu ve smyslu Sedláčkové knize Ekonomie dobra a zla. Autor na přednášce o ekonomii Bible říkal, že v Bibli jsou pasáže o bezplatné pomoci bližnímu svému a záleží na nás, jestli Řecko uznáme za svého bližního. Pak je tu také tématika žití na dluh, což se v Řecku provozovalo ve velkém. Když si půjčí sedlák od své manželky a dluh nesplatí, peníze se nikam nevypaří a zůstanou v rodině. V tomto případě v EU. V historii nemělo moc vlád (Argentina) odvahu své dluhy neuznat, protože by vznikl precedens a bankéři by již nikomu nepůjčovali. Vystoupením z EU a znovuzavedením své Drachny a snížení jejího kurzu vůči EU by obyvatelé pravděpodobně přišli o své úspory. I v tomto případě by se peníze nevypařily. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Gavras se toho nebojí, naservírovat dvouhodinovou konverzačku s kadencí kulometu, střídáním řečtiny, angličtiny, se spoustou politických postav a jediným motivem - odmítnout MoU a snížit Řecku dluhy. Brilantní kamera a střih, a ovšem také fakt, že pro 95 % diváků je tohle nestravitelné. Patřím k nim taky, ale díky té řečtině to nebyl promarněný čas. Όχι Christos Loulis se stává mým oblíbeným hercem. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Narozdíl od jiných komentujících nemám ve zvyku na filmovém serveru rozebírat politiku, i zde chci v první řadě hodnotit film jako takový. Costa-Gavras se v drvivé většině svých filmů zaměřoval na politické náměty dle skutečných událostí. A skoro pokaždé uměl pohltit do politického dění jako do napínavého thrilleru. I zdánlivě nezáživnému procesu řešení ekonomonické krize na mezinárodních kongresech uměl vytvořit kus napětí, i obsahově statické scény plné nekonečných rozhovorů na politických schůzích zde dostávají díky kameře a režii ohromný dynamický ráz, který v divákovi zesilňuje napětí. Skvělý scénář otevírá nejen konkrétní politickou kauzu, ale zároveň i nadčasové téma se závažnou morálnou dilemou (což jsem ocenil), přenáší na diváka jisté znepokojení z nesnadné situace člověka z vysoké politiky, v jaké by se asi nechtěl ocitnout asi nikdo z nás. „Co řekneme našim lidem? Našim voličům?“ Yanis, který chtěl původně bojovat s jistým cílem, se ocitává uvnitř rozpuklé krizy v záplavě valících se problémů vysoké politiky, asi jako když je jedna scéna ze schůze zavalena samými čísly. Neočekával jsem, že by nejnovější film Costa-Gavrase překonal režisérovy vrcholy typu Doznání či Jeden muž navíc. Nejsem zklamán, že se tak ani zdaleka nestalo a taky mě nenapadá, co bych mohl Dospělákům v místnosti vytknout. A když celý film Gavras završil zcela nečekaným surrealním výjevem s blouděním Yanise černobílou chodbou a tanečkem politiků v doprovodu řecké hudby, přesvědčil mě, že do starého železa ještě úplně nepatří a pořád film, který stojí nejen na podívaní, ale i za zapamatování, natočit dokáže. Za mě velmi zdařilé politické drama, i s pěknou absurdní tečkou na závěr. 70% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) ()

Galerie (16)

Reklama

Reklama