Chyby

Ten film má hodně silných a zajímavých aspektů - v několika momentech umí skvěle zobrazit bezvýchodnost a strach jaký může žena cítit z mužů. Nejde se ale zbavit pocitu, že by byl mnohem lepší, kdyby byla protagonistkou ona, namísto jeho (protože ačkoliv marketing se tváří jinak, progagonistou toho filmu je rozhodně on). Třeba by se pak podařilo vyhnout řadě klišé a stereotypů. Takhle to padá do formátu, který je pro Prušinovského typický, a sice že vše a všechno se musí přizpůsobovat a doprošovat bílému hetero muži. A často je to dlážděno dobrými úmysly, tedy snahou vysvětlit onomu bílému hetero muži, že "výkyvy od normálu" jsou v pořádku. Vždy je to ale založeno na tom, že jeho souhlas je nutný a že o něj musí být nejdřív usilováno - stejně jako v Mostu se trans Dáša a Romové museli doprošovat svojí neskonalou trpělivostí a snaživostí "normálním lidem", musí to tady dělat Ema. Jenže paradoxně tím, jak dokonalou, hodnou, chápavou, trpělivou a snaživou tváří v tvář agresivnímu balíkovi ji film dělá, tím víc stvrzuje, že takového chování má za potřebí a že taková "cesta hamby" je u ní na místě. Jan Prušinovský vynakládá ve své tvorbě hodně síly na to, aby ukázal, že "nenormální" lidi si mohou vysloužit tolerování, což mu rozhodně slouží ku cti na úrovni záměru, problém ale je, že tahle tolerance je vždy výsledek jeho anekdotických vyprávění a je založena na hyperaktivní snaze ze strany "freaks" této tolerance u "normálního člověka"  dosáhnout, nikdy nemá nádech inherentní reality, která jen není každým chápána, ale odměny. Jinými slovy Prušinovský v důsledku vypráví příběhy výjimek, které navíc působí svou přehnanou dokonalostí (Ema během samotného příběhu opravdu neudělá jedinou chybu - paradoxně vzhledem k názvu filmu - pokud jako chybu nepovažujeme rozhodnutí s tím idiotem zůstat) nepřesvědčivě. Na konci filmu je scéna (malý spoiler), v níž se oba navzájem jeden druhému omluví, což by mělo naznačovat nějaké konečné smíření, ale zároveň se jaksi ignoruje, že ona se nemá za co omlouvat a u něj naopak nevím, proč by tahle vágní omluva za jeho chování měla stačit - nicméně vzhledem ke statutu quo a mocenské dynamice toho vztahu to působí přirozeně. Vlastně to trefně zobrazuje realitu ve společnosti, jen si vůbec nejsem jistý, jestli si to ten film uvědomuje a jestli chápe, o jak tragický konec se jedná. Takže to je případ filmu, který na nějaké úrovni trefně zobrazuje nějaký aspekt společnosti, ale jeho problém je, že to nevystavuje žádné skutečné reflexi a místy to nevědomky implicitně legitimizuje. Otázka není, co měly dělat jinak postavy, ale co měli dělat filmaři (snad s výjimkou toho, že Ema mohla mít nějakou lidskou/negativní vlastnost). Podle mě by vážně stačilo, kdyby ten film plně přijal ženskou perspektivu a neutíkal k chlapovi jako k protagonistovi, o jehož emoce jde nakonec především. (12.07.2021)

Jo, tak to funguje v té naší milé společnosti. Pavla Gajdošíková podává suverénní výkon. Nebýt některých dramaturgických kiksů, byl by to nadstandartní zážitek. Komorní a minimalistická hudba je velmi dobře do příběhu vsazena. Jan Prušinovský se nebojí točit jakýkoliv žánr přímo ze života a to se mi na něm moc líbí. (05.03.2023)

Tak neviem, či sa už v našich končinách nedá natočiť aspoň jeden zvukovo vyvážený film. Mnohé dialógy zase raz pre mňa boli nezrozumiteľné. Ale to je jediná výtka, aj tá len technického charakteru. Téma filmu bude isto čím ďalej viac aktuálna, pretože počet umelkýň v tomto žánri dosahuje v ČR a Maďarsku rekordné svetové hodnoty. Kdesi na maďarskej puste by sa nad týmto pokleskom ešte niekto v dnešnej dobe pohoršil, no v ČR podľa mňa už len ťažko. (16.01.2022)

Překvapivě dobrý film, jsem moc rád, že z té zápletky nevznikla další nablblá komedie, ale právě taková nahořklá romantika. Škoda je jedině toho, že se stejné scenáristické péče jako hlavním (skvěle zahraným) postavám nedostalo taky těm vedlejším. Nemyslím tím, že by měly málo prostoru, to ne (taková Monika Načeva si s tím málem poradila skvěle), ale jsou to zkrátka o mnoho jednodušší postavy a je vidět, že řada z nich je v ději jen proto, aby se příběh prostě nějak posunul - třeba i za cenu toho, že to bude klišé. (25.04.2022)

Banalitka s banálními postavami v banálním prostředí, ale tak dobře obsazená, zahraná a jemně a přesně sledující dramatické nuance v konfliktu dvou čerstvě zamilovaných lidí, až dojímá. Film se srdíčkem a hlavně fantastickou herečkou v hlavní roli Pavlou Gajdošíkovou. To ona ho vytahuje na 4 hvězdy. (10.03.2023)