Velká čtyřka (S13E02)

Dejovo patetické a divadelne prehnané zdôraznenie známej pravdy: "Za všetkým hľadaj ženu.". Na staré kolená belgický komótne sa pohybujúci guľko - bombuľko zvláda aj akčné vysporiadanie sa s nastraženou výbušninou. Nechýba pri tom záber: "Svoju palicu odhadzujem v diaľ". Tvorcovia seriálu ku koncu stratili súdnosť. Dve hviezdy len zo zdvorilosti. (15.12.2014)

Ne, Hercule by neměl běhat a unikat explozím, to působí vždycky tak směšně nevěrohodně. Snaha vnést do pedantického světa víc syrovosti není v téhle podobě zvlášť osvěžující. Překombinované jako severská detektivka, temnější tematizováním nacistické hrozby, pošilhávající po současných trendech "socio-politických manipulátorů"... nakonec je ale nejlepší to setkání starých přátel po letech. Ve 13. sérii to ztělesňuje "hledání", ale to, co se nakonec najde, není tak oslnivé, aby to člověka připravilo o náklonnost k prověřené poirotovské nostalgii. [70%] (26.11.2013)

Jak zpívá Jarek Nohavica, "mohlo to byt horši, nebylo to špatne" - ale žádná hitparáda to tedy rozhodně není. Byť se temnější atmosféru daří navodit poměrně slušně, mediální i jiné manipulace budí dojem aktuálnosti, a všichni si hrají to svoje tak jak se od nich očekává, konečné rozuzlení mi přišlo téměř k smíchu. Zdálo se mi trochu podivné stavět Poirota do cesty světové konspirace, ale jak jsem se díval, toto zpracování má s předlohou společnou plus mínus první třetinu, a pak už je to čistě dílo Sherlockovského srandisty Marka Gatisse. Toho tímto obviňuji ze snahy torpédovat televizní zpracování asociálního génia belgického původu ve jménu vlastní polívčičky. Ačkoliv jak jsem si četl synopsi románové Velké Čtyřky, kdo ví, jak by to vypadalo zfilmované - měl jsem z toho totiž intenzivní pocit cestopisného dobrodružství trochu v duchu Indiana Jonese:) Ale to je celkem vedlejší - nepřinutím se dát víc než lehce nadprůměrnou sedmdesátku, ale nebýt tak dobře zvládnutá ta cca první polovina filmu, bylo by to míň. (03.06.2014)

Vražda za vraždou, tajemná zlodušská organizace a nostalgické setkání starých známých, z nichž nejvíce si (samozřejmě kromě Poirota) užijeme inspekt... totiž zástupce komisače Jappa. Příběh patří k těm o něco slabším (když jsem onehdy četl předlohu, zdála se mi spíše než pro Hercula Poirota vhodná pro Sherlocka Holmese) a místy mi trvalo než jsem se zorientoval v tom, o kom se právě mluví a kdo je vlastně kdo, nicméně méně než čtyři hvězdičky dát nemůžu. (31.05.2014)

Tady není jedna Velká čtyřka, nýbrž rovnou dvě, jednak ta padoušská, jednak ta skoro až hrozivě moc sentimentální ve složení Poirot - Hasting - Lemonnová - Japp a to samo o sobě je prostě skvělé. Navíc i případ samý a jeho řešení je o řád lepší, než když se minule přemítalo nad tím, zda sloni mají, nebo nemají paměť, děj je sice lehce šestákově brakový, ale v té nejlepší možné podobě, která je poctou a nikoliv urážkou, čemuž dopomáhají i změny oproti předloze (uf, falešné dvojče bylo béčkovou proprietou už tenkrát, natož teď). Má to atmosféru, zábavnost, řemeslnou zdatnost a dobře navoskované kníry, víc pro velmi dobrou Poirotovku netřeba, byť na ty nejlepší pořád něco ztrácí. PS: A hele, on to dělal Sherlockán Gatiss, ha! (31.05.2014)