Režie:
Filip RenčKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Lukáš Vaculík, Aňa Geislerová, Tomáš Hanák, Pavel Landovský, Vladimír Mertlík, Leo Marian Vodička, Milan Mejla Hlavsa, Helga Čočková, Michal Nesvadba (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Koníček mladého fotografa Ondřeje se točí kolem pilotování ultralehkých letadel. Při jednom z takových letů zahlédne u osamělé vily dva muže, z nichž jeden střílí na druhého. Podaří se mu scénu vyfotografovat, je však přitom spatřen. Než se mu podaří snímek vyvolat, je film nešťastnou náhodou zničen. Vzápětí na to se v rockovém klubu seznámí se smutnou modelkou Viktorkou a také bohatým podnikatelem Walterem Rychmanem, který mu nabídne práci. Po návratu zjistí, že mu někdo prohledal ateliér a brzy nato pochopí, že Walter byl ten, kdo střílel. Přestože podnikatel tvrdí, že šlo o nevinnou zábavu, tzv. paintball (hra na vojáky, kdy po sobě hráči střílejí kuličky s barvou), žádá po Ondřejovi negativ a když mu fotograf řekne, že ho nemá, vyhrožuje mu. Ondřej se rozhodne přijít záhadě na kloub a pouští se do vyšetřování na vlastní pěst. Stále více se však zaplétá do nepřehledné hry, v níž se lze jen stěží orientovat. Viktorka, se kterou se mladý fotograf sblíží mu představí podivný svět světáckých flákačů a zbohatlíků. Z různých náznaků se v Ondřejovi rodí podezření, že v případě Walterova střílení nešlo jen o nevinnou hru. Když však Ondřej podnikatele obviní z vraždy jeho společníka Schneidera, ten se vzápětí objeví živý. Hra však zdaleka není u konce a Ondřej má jen mizivou šanci na vítězství. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (8)
Filip Renč
- Zhruba na přelomu tisíciletí komentoval, že "je mnohem snazší natočit první film než třetí." Později to na přání rozvedl: "První film chce člověk natočit za každou cenu, jen aby se dostal do povědomí lidí jako režisér. Nemá strach, jde klidně hlavou proti zdi, pustí se i do tématu, na které možná už nebude mít odvahu, a ten risk většinou vychází. Když se debut povede, jste opatrnější a začnete kalkulovat, do čeho jít, abyste si nepokazil renomé. Mně se třeba Válka barev líbila, bylo v ní něco z té neukotvené doby, kdy si všichni na něco hráli. Říkal jsem tomu existenciální detektivka. Jenže u lidí se to nechytlo a kritika mě zdrbala. Takže po Requiem pro panenku to byl neúspěch. A třetí film je rozhodující. Na tom se ukáže, jestli umíte, nebo ne." (NIRO)
Angelo Badalamenti
- Když v Praze nahrával hudbu pro jeden ze svých filmů, navštívil jej ve studiu český skladatel Ondřej Soukup a řekl mu: "Pane Badalamenti, já jsem se ve Válce barev inspiroval vaším stylem." Na což se mu dostalo odpovědi: "Mně to nevadí, mě vykrádají všichni." (NIRO)