French Cancan
Francúzsky kankán
Only the French Can
Režie:
Jean RenoirKamera:
Michel KelberHudba:
Georges Van ParysHrají:
Jean Gabin, Françoise Arnoul, María Félix, Anna Amendola, Jean-Roger Caussimon, Dora Doll, Giani Esposito, Jacques Jouanneau, Jean Parédès, Franco Pastorino (více)Obsahy(1)
Jean Gabin jako kabaretiér, který založil Moulin Rouge aneb zlaté časy Montmartru. Francouzská komedie, v níž zpívá i Edith Piaf... Paříž 1900. Henri Danglard, který vede kabaret na Montmartru, objeví v jednom lidovém podniku mladičkou pradlenu a přivede ji do souboru tanečnic. Její snoubenec žárlí a vyhrožuje, ale Nini se stejně stane Danglardovou milenkou a brzy „primabalerinou“ nového souboru. Danglard totiž zakládá nový kabaret a oživuje slávu francouzského kankánu. Sbírá talenty po všech koutech Paříže, prochází kavárnami, kabarety a poslouchá každý pouliční zpěv. Ve filmu Jeana Renoira Francouzský kankán ožívá atmosféra doby, genius loci jedinečného místa, které tolik znamenalo nejen pro malířství a literaturu, ale zároveň pro šanson, humor, satiru přelomu století. Montmartre, nejznámější část Paříže, kde si své místo nalezla lidová zábava stejně jako moderní umění. Titulní roli muže, který se nedal spoutat konvencemi, natož ženami a svůj život věnoval kabaretu, ztvárnil Jean Gabin. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
#243 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/891-french-cancan ()
Neskutočné a nádherné. Fantázia bravoooo ()
Príjemný film vzdávajúci hold francúzskemu kabaretu, mapujúci vznik Moulin rouge. Príbeh je priamočiary a zápletky tu vytvárajú iba žiarlivostné scény a milostné pletky protagonistiek Loly a Nini, ktorých ľúbostný život nie je vôbec jednoduchý. Mladý Jean Gabin spolu s ostatnými hercami a celou produkciou odviedol dobrú prácu a hoci na filme cítiť zub času, stále má svoje čaro. Bonus: Na záver sa dočkáme aj najznámejšieho kankánu. 70% ()
Ke konci filmu jeho "hrdina" pan Danglard, předobraz moderních manažerů šoubyznysu, drží řeč, v níž zjevuje grunt svého náboženství, a brzy nato se spokojeně usmívá : jako by se na nás / nám smál sám Satanáš. Netuším, zda Renoir v těch okamžicích zpytoval vlastní svědomí ; každopádně co v jeho estrádě platí, není příběh nebo poselství, nýbrž lesklý obal - pastva pro oko : výprava, kostýmy, ženská krása (všechny ostatní zastiňuje María Félix, dcera mexického Indiána a Baskičanky) - a především nepřetržitý, pečlivě řízený pohyb, vrcholící v závěrečném titulním lákadle. Na své si přijdou milovníci kankánu, Montmartru, francouzskosti na klíček, žánrového kýče, přízemního humoru, padesátníka Gabina v rozmanitých pyžamech.... a rovněž ti, kterým připadá zábavnou oslava bezduché honby za bezduchou zábavou, stavší se mezitím - i díky dílům jako "Francouzský kankán" - kulturní normou. ()
Klasika. Výborný Gabin a krásně zachycená atmosféra kabaretní Paříže na začátku 20. století. ()
Závěrečná montáž definuje život jako málo co. V ten moment přestanou obyvatelé univerza tančit, protože univerzum začne tančit samo. ()
Pobroukávání a házení nohy přes nohu v křesle v podání Gabina při otevíračce Moulin Rouge je myslím příznačná ilustrace toho, jak Renoir režíruje filmy. ()