Nastala chyba při přehrávání videa.
  • oveckaoa
    ***

    Pokud jsem to pochopil dobře chlápek oloupí s kýmsi jakési dědky ty ho poznají a policie ho zatkne. Jelikož se cítí sám tak začne vypovídat , že má v sobě druhou osobnost co mluví anglicky a začne se přiznávat k vraždám. Celkem jich bude 8 mluví se i o 9 s tím, že k dalším minimálně 30 se přizná, ale nejsou ani těla ani důkazy. Dostane doživotí v nápravném zařízení v roce 2008 kdosi zavolá jakémusi novináři, že ten co sedí je nevinný ten to začne řešit a na konec ho osvobodí. Zhruba do hodiny je to v pohodě a zajímavé pak to jde kvalitou hodně dolů o těch vraždách se tam nedozvíme takřka nic mohly ukázat více o těch případech místo toho sledujeme novináře co má rakovinu a umírá a jeho život. Navíc film nevysvětlí jakým způsobem věděl to o těch vraždách a jak umřely sice na wikipedii píšou, že se přiznal k tomu co se vědělo z novin, ale to se tu vůbec neprobírá a neřeší. 40 procent za film 20 procent za tu hudbu na tom pohřbu. Zbývají odpovědi je to kvalitní film co si zaslouží více jak 60 procent odpověď ne je to dobrý film odpověď ano chtěl bych ho vidět vícekrát nebo jít na něho do kina či kupovat si originálku až vyjde odpověď ani náhodou(10.5.2020)

  • Fr
    ***

    „NESPÁCHAL JSEM ŽÁDNOU Z VRAŽD, ZE KTERÝCH MĚ USVĚDČILI, ANI ŽÁDNOU Z TĚCH, KE KTERÝM JSEM SE PŘIZNAL…“ /// Oslava švédský investigativní žurnalistiky. Abych pravdu napsal, moc mě to nebere. Tempo je vypravěčský a fakt, jestli ten chlápek opravdu spáchal to, za co sedí… K vyprávění se občas přidá i pár drsnějších šotů ze zločinů., ale spíš ho doplňují, rozdrobují, než aby ho zatraktivnili. Žurnalistika je to poctivá, ale nám jde především o film (a ne o člověka, že?). Výsledek pátrání tedy nepřináší žádný překvapení, i když věřím, že pár lidem způsobil dobrej šok. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Fallet Thomas Quick: Att skapa en seriemördare“, kterou v roce 2012 napsal Hannes Råstams, neznám. 2.) Zajímají mě divný lidi. Třeba Sture Bergwall. 3.) Thx za titule „papuliak“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne(25.3.2020)

  • Alfréda
    ***

    Ze Scandi programu jsme si vybrali thriller záměrně. Chtěli jsme napětí. Toho se nám ani omylem nedostalo. Vraždy či obrazy násilí je vidět v krátkých, nic moc neříkajících montážích především v úvodu filmu, a je jich víc, než by mělo. Dále už sledujeme vyšetřování jednoho umíněného novináře, kterému se na případu Thomase Quicka pořád něco nezdálo. Navštěvuje proto odsouzeného v psychiatrické léčebně a vede s ním rozhovory. A to je vlastně vše, co ve filmu uvidíte. Nejsme-li v "cele" zadrženého, jsme na hotelu, kde si novinář pouští videozáznamy s rekonstrukcemi vražd na místě činu, které ale nepřináší nic moc nového a potvrzují už dávno obhájenou domněnku novináře - že Thomas Quick není skutečným pachatelem.Proč? Protože o místech činu, jak vidno, neví zhola nic. Toto téma je v několika variacích omíláno jak při výsleších v léčebně, tak při oněch rekonstrukcích - Quick zpatra háže nápady podle toho, jak se vyšetřovatelům a lékařům hodí, i když to mnohdy nedává ani trochu smysl. A nutno říct, že zde se tvůrci snaží brnkat na komickou strunu, což dle mého soudu bylo zcela neopodstatněné, a nemístné. Případ Thomase Quicka neznám, a proto nevím, zda tak školácké fauly jako je neověřené alibi svalovat na nedůsledné tvůrce, nebo úplně pitomé vyšetřovatele ve Švédsku. Druhým takovým faulem jest ona nalezená kost, která je vlastně jediným důkazem, který proti Thomasu Quickovi zbyl. Jak to s ním bylo se v laborce řeší až v poslední řadě, ačkoli jeho neprůkaznost by novinářům ušetřila mraky práce. Pro Švédy jde patrně o velké téma, pro nezaujatého diváka o vcelku jednoduchý příběh, vyprávěný v dost přetažené stopáži, o tom, jak jeden duševně chorý, nemilovaný člověk lhal, a lhal, a zase lhal, a dostával za to úplatou léky, po kterých tolik bažil. Vyprávěcí postupy tohoto filmu ale zcela zabily jakýkoli moment překvapení, který děj mohl nabídnout. Od začátku víte, že ten člověk vrahem není, a proč byl takto léčebnou zneužíván se vlastně ani nedozvíte. Za zmínku stojí herecké výkony dvou hlavních postav, i jak věrně se podobají svým skutečným představitelům. 65%(12.1.2020)

  • Hanys_
    ***

    Vlastně mě to bavilo. Ale zase ne tak, abych to třeba chtěl někomu doporučit. Prostě další bizarní true story. Tentokrát o podivném týpkovi, sedícím 20 let na psychiatrii za tunu vražd, který najednou začne říkat, že je nevinný. Trochu sestříhat a mohlo to být ještě lepší, ta 2 a 1/4 hodina byla trochu moc.(18.3.2020)

  • castor
    ***

    Tváříme se, že máme v rukou nesmírně žhavou látku. A že tahle kriminální rekonstrukce posadí na zadek. Neposadí. Thomas nebo Sture, je to jedno, prostě tenhle chlapík má chorou mysl a na svědomí na dvacet vražd. Jenže v procesech se nikdy nepracovalo s žádnými důkazy, pouze s jeho vlastními přiznáními. A do toho nyní pořádně šlape investigativní novinář a nevrlý workoholik Hannes. Bizarní případ se stal jedním z největších skandálů v dějinách švédské justice. Původně to bylo celé zamýšlené coby seriál, možná proto nám z toho vyskočilo i několik utahaných momentů nebo naopak kvapného vysvětlování. Když se pak vyloží karty na stůl, zájem paradoxně opadne. Co mi ale nejvíc vadilo, byl „návrat“ ke zběsilému střihu, který známe někdy z dvacet let starých thrillerů. Myslím, že tyhle roztěkané momenty Seveřani (kteří umějí být temní a zarputilí jinak) nemají zapotřebí. Úplně mě nevtáhly ani osobní (zdravotní) peripetie hlavního hrdiny. Námět bezpochyby fajn, s divákovou pozorností je to horší.(16.3.2020)

  • - Dokonalý pacient Stur Bergwall se zrodil ve Švédsku v roce 1991, kdy měl být propuštěn z psychiatrické léčebny, ve které byl držen po neúspěšné bankovní loupeži. Při představě, že by se měl vrátit zpět do nevlídného světa a odříznout se od přísunu psychofarmak, se rozhodl pro radikální postup – přiznat se k množství vražd a tím si zajistit důvod pro další věznění. (M.u.t.t.t.y)

  • - Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo na viacerých miestach vo Švédsku. (MikaelSVK)

  • - Investigativní novinář Hannes Råstam (Jonas Karlsson), hlavní postava filmu, nashromáždil dostatek důkazů o Bergwallově nevině až v roce 2008. Jeho zjištění posléze vedla i k jeho propuštění na svobodu a jsou zachycena v knize „Jak se rodí sériový vrah“ (vyšla i v ČR). Sám Bergwall o svých zážitcích v sanatoriu v roce 2011 napsal svoji verzi příběhu v knize pod názvem „Thomas Quick je mrtev“. (M.u.t.t.t.y)