Desperado

Naprostá klasika, což se o mnoho filmech natočených v 90. letech ještě stále říci nedá. Rodriguezovi se však tenhle nadsázkový kousek náramně povedl a legendární vtip Tarantina, Salma Hayek a Banderas s kytarou jsou jen zlomky v nezapomenutelně mnohdy až groteskní mexické mozaice plné vtipu, nadsázky a krvavé akce. Je to jednoduché, vizuálně neatraktivní a laciné, přitažlivé (Salma+Banderas), s ohnivým tempem. Cool jednohubka. (17.08.2012)

Desperada předcházela skvělá pověst zámořského Limonádového Joea, ale otevřeně řečeno, jeho odkazu zůstal mnohé dlužen. Oč méně je desperado vtipný, o to více je akční. Já ale nejsem příznivcem akčních filmů, navíc scénář mi přišel jen průměrný a především nevyrovnaný. Silné momenty se - především v druhé půli střídají s vatou vyplněnou samoúčelným násilím. K tomu, abych Desperáda akceptoval, potřeboval ještě kousek nadhledu a vtipu navíc.Celkový dojem 55 %. (20.12.2007)

Chango teplý jako chcánky, Rodriguezova dvorní Salma, kopa rozstřílených mrtvol a brilantní trojka Marin, Buscemi, Trejo. Škoda neudržení nastoleného tempa, každopádně to chvílemi vypadá, že si do Mexika odskočil trochu zablbnout John Woo. A pokud někdy zabloudíte v Estados Unidos Mexicanos do nálevního zařízení, pamatujte, že: "The client is always wrong!“ (29.08.2008)

Ja bohužial Rodriguezov ironicko-machovský štýl, s ktorým sa s Tarantinom vzájomne ovplyvňujú, príliš nežeriem. Desperado je film, ktorý sa snaží zaujať diváka tým, ako je neskutočne cool, ako Banderas prehadzuje vlasmi, ako rozpráva Tarantino svoj kvázi megacool vtip a ako držia postavy zbrane otočené o 90 stupňov. Ani mu neverím, že to celé myslí iba zo srandy a že vzdáva hold bohvie čomu. Dej je absolútne o ničom, na tom sa zhodneme snáď všetci. (28.09.2012)

Tak tuhle záležitost můžu úplně pořád... Banderasovo charisma prýští do všech směrů, Buscemi válí, Salmička Hájků se pohupuje a Robert Rodriguez šije velice chytrou a zábavnou jehlou. Na první pohled je Desperado pouze přemrštěným akčňákem, na pohled druhý je ale všemožně prošpikováno neustálým spikleneckým pomrkáváním - v čele se stále stejnou dvojicí kaskadérů, přes vystřílený bar (a scénu s hledáním nabité zbraně :), černý humor pod podrážkou a Tarantinův branicový dloubák jako třešničku navrh. Ačkoliv vůbec nemusím Spy Kids, za tohle Rodriguezovi jednou vytesám sochu... (08.12.2002)