Čtyři pokoje

Je to sice ohraná písnička, ale protože jsem zjistil, že je docela pravdivá, tak ji ve stručnosti zopakuji - první epizodka připomíná obsahem průměrný studentský film, druhá se nemotorně snaží vygradovat situaci rádoby cool dialogy a nemá co říci, třetí hodně baví herectvím Banderase a velmi zábavným vypointováním až k závěrečné hlášce a čtvrtá je nadprůměrnou scénou z libovolného Tarantinova celovečeráku, zakončená jedním z nejvtipnějších momentů celé jeho tvorby. Něco jako trochu rutinní prohlídka hotelu, kde každé další patro představuje vyšší stupínek režijního nadání - a v součtu to stačí akorát na 3*. (29.11.2017)

Úvodní povídka je vážně slabá, druhá už lepší a třetí a čtvrtá nemají jedinou chybičku. Ať už to jsou Rodriguezovy kouřící a popíjející děti nebo Tarantinovy hravé dlouhé záběry, konečně to je zábava a radost sledovat. Navíc se dočkáme pořádně působivých point a oba pánové také zřejmě věděli, jak zkrotit Tima Rotha, protože se v jejich pokojích najednou stal o něco snesitelnějším trotlem. Chválím také povedené úvodní "růžovopanterovské" titulky. (06.02.2016)

Tohle byla ledová sprcha. Ani jedna z povídek nestála za nic. Úvodní povídka s katastrofálně hrající Madonnou spíše odradí, než navnadí na další sledování. Ani dál to však nebylo lepší, ačkoliv po herecké stránce se to dalo přetrpět. Tim Roth, jenž se stal jakýmsi spojovacím článkem mezi povídkami, podal jeden ze svých nejslabších hereckých výkonů v kariéře. Na to, že v tomhle nepodarku měl prsty Quentin Tarantino, klidně můžete zapomenout. Ani on se nevytáhl s ničím mimořádným. 20% (13.02.2011)

Bože, to byla ujetina. Tim Roth je příšernej a hroznej. Mám ho jako herce rád, ale tahle role je zmršená už scénářem. Moc přehrává a vše je moc přepísklé, možná je jen dobře, že můj oblíbenec Buscemi roli odmítl. Všechno zachraňují poslední dvě povídky. Rodriguezovo je naprosto bez chybičky. Ta Tarantinovo nemusela mít až tak natahovanej úvod, to bylo opravdu zbytečné. Nápad se mi hrozně líbil, ale přišlo mi to dost zmršené. Být jen poslední dvě povídky, tak dám 4 hvězdy (28.04.2008)

Všemi čtyřmi povídkami se táhne jako hodně nechutný nosní sekret vrtící se zadek Tima Rotha, který přehrává až se hory zelenají. První povídka nemá příběh ani pointu, její absence je nahrazena pohledy na obnažená ňadra. Druhá povídka má náznak pointy. Třetí je zábavná a děťátka, především chytrá holčička, jsou k pomilování. Kdyby zlatý maliňák Roth nezkazil poslední Tarantinovu povídku, byla by báječná. Jenže Roth se musel svíjet, až diváka zamrzí, že se neomotával kolem tyče, tam by se hodil. Škoda, že ani jeden ze čtyř režisérů s ním nic nesvedl. (24.04.2014)