Čtyři pokoje

Čtyři pokoje, jsou snímkem, který jsem chtěl vidět hlavně kvůli Tarantinovi. Byl jsem zvědav na jeho dvacetiminutovou povídku a chtěl jsem si také doplnit filmové vzdělání, zhlédnutím této komedie. Vezmu to ale hezky popořádku. Po panterovských úvodních titulcích, začal první příběh s názvem CHYBĚJÍCÍ INGREDIENCE, který mě vůbec nebavil. Několik lesbických čarodějnic, potřebujících sperma, jsem prozíval a říkal si, že to tedy pěkně začíná. Následoval ale další šok, druhý minifilm - NESPRÁVNÝ ČLOVĚK - byl ještě horší. Vymaštěný žárlivý gangster s kvérem v ruce, šikanující hotelového poslíčka, mě málem donutil sáhnout po ovladači a film vypnout. Naštěstí jsem tak neudělal. Třetí příběh Roberta Rodrigueze - MALÍ NEPOSLUCHOVÉ - byl o dva levely výše. Jeho epizoda měla šťávu, nepostrádala děj a byla i velmi vtipná. Navíc byla propojena telefonátem i zpětně do druhé povídky, která tak maličko stoupla na ceně. Tady jsem byl spokojen. Nejočekávanější příběh přišel na závěr. A vytáhl film výš. Tarantinova historka MUŽ Z HOLLYWOODU, o netradiční sázce a sekání malíčku, byla režisérovým hereckým one man show. Quentin prakticky nesleze z obrazovky a neustále hláškuje jako o život. Minirole Bruce Willise, je pak sladkou třešničkou na dortu. Abych to shrnul - jednotlivé příběhy mají velice kolísavou úroveň, všemi proplouvá jako poslíček děsně přehrávající Tim Roth (který mě ale v posledních dvou začal docela bavit) a je velká škoda, že první dva kousky nejsou dějově o něco lepší. Takhle musím dát filmu jako celku jen průměrné hodnocení, ale jak Rodriguez, tak i Tarantino, mě rozhodně nezklamali. Čtyři pokoje jsou prostě jako zmrzlina. Zmrzlina u které vám začne chutnat až ta část krému dole v kornoutu. (02.06.2015)

"Bohyně Diano, mě stal se malér, sperma svého pila chtěla jsem ti dát, ale když stříkal a byl tak akorát, já zapomněla daru a spolkla jeho šťávu." Silvestra trávím raději doma, ale pokud by Ted potřeboval v hotelu s něčím pomoci, tak bych si tu noční směnu dal s ním. Třeba bych se nechal obrat o sperma od čarodějek - tuto oběť bych asi unesl. K sadistovi do pokoje bych s Tedem taky zašel, ale spíše bych se věnoval jeho sebevědomý oběti. K mafiánům by musel Ted sám, protože při této nejzábavnější historce bych nedokázal udržet kamennou tvář. Ale machrovat se sekáčkem bych už mohl, kdyby mne tedy Tarantino uplatilo, protože v sekání prstů, zejména svých, jsem skutečnej mistr. Mně se zkrátka v tomto hotelu líbilo, párkrát jsem v něm již Silvestra slavil, a i když jsem v každém pokoji nalezl humor zcela jinýho druhu a úrovně, tak jako celek mě to uspokojilo. (22.12.2016)

1. Chybějící ingredience 55% ** // 2. Nesprávný člověk 65% *** // 3. Malí neposlechové 75% *** // 4. Muž z Hollywoodu 90% ***** //. Rozrůstající se smíšená "káva" prvních dvou pokojů s posledními pokoji je jako masáž nohou (první dva příběhy) a lízání ženské svatyně (poslední dva příběhy), chci říct "velký" rozdíly epizod, kdy dva režiséři nepochopili ani Rodriguéze ani Tarantina. Vyšší hodnocení dávám především za poslední "dvě" epizody. Muž z Hollywoodu, ale kraluje nejvíce. (03.10.2011)

Tento film mi nedal vôbec to, čo som čakal! Jedna hviezdička je za Banderasa a jedna za scénu s odrezaným prstom a zapaľovačom v jednej z izieb! Inak všetky poviedky sú takmer bez pointy a iba so slabým príbehom, a pritom potenciál bol tak obrovský! Platí to pre všetky štyri minipríbehy (izby). Aspoň QT&RR (aka quality guarantee) som dával šancu na pozdvihnutie hodnotenia, ale jedna hviezdička za ich prínos film nezachráni. 65%. (18.04.2006)

Kvalitativně nevyrovnaný i dějově poměrně nesourodý, nejspíš méně ambiciózní projekt, v němž zkušenější režiséři a hlavně talentovanější pisatelé doplácejí na ty slabší. Film má značně vzestupnou tendenci, první příběh je skutečně příšerný a dutý. Druhý se již honosí aspoň trochu zajímavější zápletkou a vymezuje prostor pro Rothovo záměrné pološílené přehrávání, nic méně stále slabota. Až teprve Rodriguezova část v čele s charismatickým Banderasem dokáže slušně uspokojit na rovině dětsky (doslova) hravého minipříběhu i vtipu. Poslední, to už je klasická Tarantinova exhibice, plná stylového fuckování a výborného rozuzlení, ani ona však není zcela geniální. Zprůměrováno na 5/10 (17.09.2009)