Candyman

výborný horor. zbožňujem urban legends (dokonca aj ako predmet štúdia), preto ma námet dostal ihneď, temný a satanský tony todd ako candyman a naondulovaná a provokatérsky hanblivá virginia madsen a úžasná atmosféra - posprejované projects, kde sa bojíte vliezť, pretože scenárista a režisér rose vám okolo toho vybudoval slušnú paranoiu ešte predtým, než nás tam sugestívnou pomalou kamerou z vtáčej perspektívy za znenia geniálnej glassovej muziky vovedie, náznakmi a brutálnymi skokmi a poctivým hrorovým remeslom budované psycho a skvelý, och skvelý záver! môj osobný malý kult! (22.08.2011)

Candyman, Candyman, Candyman, Candyman... Není to o tom, že bych byl srab, jen se mi nechce uklízet koupelna.. Městská legenda o medáčkovy s hákem, bezútěšné ghetto pod mrakodrapem Sears Tower, v němž graffiti představují jizvy historie, plno úžasných záběrů z „včelí“ perspektivy, démonický T.Todd v období, kdy ještě nemusel nosit podprsenku, V.Madsen, která ji zase často sundává, hudba Glasse, pumpující do atmosféry rychleschnoucí betonovou směs a skvostný závěr s předáním jednoho zahnutého štafetového kolíku. Objektivita stranou, pověst má cenu, jen pokud trvá… (30.10.2013)

Nadšenie z novodobého pokračovania ma prinútilo pozrieť si pôvodný film. Jediným plusom je Virginia Madsen, ktorá kombinovala sexy vzhľad a herecké schopnosti, čo je v hororovom svete niečo naozaj bonusové. Na prvú dobrú mňa napadne, ako ďalší vhodný príklad, Naomi Watts a Kruh. Candyman z roku 1992 nemá ani zďaleka tak vymazlený vizuál ako pokračovanie. Čo však majú oba filmy spoločné? Ani jeden nevzbudzuje strach. Candyman 2001 je skvelo vyzerajúca strašidelná báchorka, Candyman 1992 je psycho drama s nadprirodzenou nadstavbou, ktoré z dnešného pohľadu je dávno za zenitom. Vykašlite sa na originál a skočte hneď na pokračovanie. To Vám všetky dôležité udalosti prerozpráva a prsia Virginie si dohľadáte cez Google. (26.09.2021)

V letech, kdy se smrt celého jednoho filmového žánru očekávala každým dnem, přišel jakýsi Bernard Rose, v ruce držel kýbl s živou vodou a natočil Candymana. Vše podstatné již ve svém komentáři napsal Mr.Apache, já bych jen doplnil, že svou ruku k dílu a to způsobem zásadním přiložili také Anthony B. Richmond (kamera) a Philip Glass (hudba)-zvrhlá krása geometrického uspořádání betonových staveb viděná z ptačí perspektivy za zvuků Glassovy minimalistické hudby spolehlivě přebijí i hlušší místa filmu. Syrový, mrazivý, originální a vizuálně mimořádně nápaditý horror, ve své kategorii dodnes jedna z neoddiskutovatelných špiček. (21.01.2007)

Film, ktorý neskutočne dobre pracuje s atmosférou. Tie zábery z vtáčej perspektívy na betónovú džungľu v sprievode Glassovej hudby sú zimomriavkové a efektné. Candyman je skvelou ukážkou spracovania Urban Legend. Prvá polovica je len akási šuškanda, kedy spolu s hrdinkou skúmame mýtus o ktorom máme svoje pochybnosti. Až v druhej polovici sa naplno ukážu všetky aspekty tejto prapodivnej legendy a postavy sú odrazu vhodné do kolotoča udalostí, aké nie sú schopné zastaviť. Má to logické kauzality a nebojí sa to ísť aj do riadnych krvavostí. Zároveň je to citlivé a ku koncu aj zvláštne uspokojivé. Myslím, že si tú Bakerovú poviedku vyhľadám. Nechýbalo málo k dokonalosti. Veľmi podarená chuťovka ukazujúca, že kedysi sa to dalo robiť dobre aj bez hlúpeho digitálu. (10.08.2021)