Režie:
Ken RussellScénář:
Paddy ChayefskyKamera:
Jordan CronenwethHudba:
John CoriglianoHrají:
William Hurt, Blair Brown, Bob Balaban, Charles Haid, Drew Barrymore, John Larroquette, George Gaynes, Thaao Penghlis, Dori Brenner, Evan Richards (více)Obsahy(1)
Vědec Eddie Jessup (William Hurt) věří, že změněné stavy vědomí jsou stejně skutečné jako každodenní realita. Za využití smyslové deprivace, a pak přidání silných halucinogenních drog tyto stavy sám na sobě zkoumá. Šílenství se zdá být ve srovnání s jeho temnými zážitky procházkou růžovou zahradou. Vedle držitele Oscara, Williama Hurta, v roli Jessupa (jeho filmový debut) silnou hereckou sestavu filmu doplňují Blair Brown, Bob Balaban a Charles Haid. Režisér Ken Russel se nechal při natáčení snímku inspirovat románem Paddyho Chayefskyho. Ve filmu nás mistrovsky provází Eddieho magickou, avšak děsivou cestou, kterou skvěle dotváří bravurní vizuální zpracování. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Působivá cesta za hranice nebytí v režii excentrického K.Russella, na kterém mám rád, že dokáže vyprávět obrazem, se postupně změní v jízdu do pekel. Opakování experimentů s halucinogenními houbami a rostlinami zavede W.Hurta společně s diváky do míst, která vypadla z temných obrazů H.Bosche. Přes všechny hrůzy a apokalyptické výjevy se nakonec ukáže, že Russell ve skutečnosti vypráví o lásce a její magické síle... viděno 3x p.s. asi nejvýstižnější název je v němčině - Der Höllentrip... ()
Zklamání. Děj se vleče, není zas tak extra a každý druhý technař má dnes se čtvercema větší úlet než jsou v podstatě nesmyslné velkolepé halucinace ve filmu. Přišlo mi, že režisér chtěl natočit film o drogách a už měl předem vymyšlené halucinace, do toho se doplácl koncept dědičné paměti, touze dotknout se Boha... a navrch dodělali šílený konec o lásce a polepšeném Hurtovi. Je to chaos, koncept tomu nepomůže a William Hurt a parta fousáčů s neandrtálcem ve sklepě taky ne. ()
Pokud to má být symbolické vyjádření situace se kterou se museli vyrovnávat vědci na začátku 60tých let-zkoumající na sobě nezměrnou sílu psychedelik a jejich schopnost otevírat brány poznání..tak je to vcelku povedené dílko=70%...................Pokud to ale mám chápat doslovně-tak jak nám to Russell předhazuje-pak je to jen průměrná skoroscifihorrorová podívaná těžící z atraktivního psychotématu=50% ()
Snad u žádného jiného filmu se mi nestalo, že bych si (po místy zajímavém, místy hloupém a celkově spíše průměrném předešlém ději) řekla "k posrání skvostný konec, nemám slov, asi mi vypadnou oči z důlků a mozek vyteče ušima", načež film běží dál a já si rvu vlasy, jak to mohli tvůrci po takovémhle skoku okamžitě tak strašně zazdít. Sice se jim po pár minutách povedlo napravit si aspoň částečně reputaci (tak trochu.. HODNĚ "jiná" romantika), leč i tak jsem stále přesvědčená, že tahle podivně originální sci-fi halucinace měla skončit tím jediným možným, správným, neskutečně silným vrcholem (každý, kdo tu scénu uvidí, okamžitě pozná, že je to ONO). ()
No místy je to dost psycho, hlavně u těch halucinogenních scén, ale ani už se tomu tolik nedivím, když jsem si teď zjistil, že to natočil stejný režisér, který má na svědomí Gothic. Každopádně právě tohle dodává Změně stavu dost zvláštní podmanivou atmosféru, která to celé hodně zachraňuje. Takhle jsem tomu schopný do jisté míry odpustit slabší a krapet roztříštěné vedení děje (které ale i tak je dostatečně zajímavé, ačkoli se ze začátku snaží až moc tvářit chytřeji než je), rozvleklejší místa a i ten poněkud naivní závěr. I přes to totiž má Změna stavu dost co do sebe a nejen ty psychedelické snové scény, ale i některé jiné, třeba tu v ZOO (abych nespoileroval). Slabé 4* ()
Galerie (83)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (13)
- Filmový debut Williama Hurta a Drew Barrymore. (Chatterer)
- Ken Russell v rozhovorech tvrdil, že byl až 27. volba na post režiséra. (Chatterer)
- Původně měl film režírovat Arthur Penn. (Chatterer)
Reklama