• NinadeL
    *****

    Felix de la Cámara, to je v českém filmu synonym pro Tvoje srdce inkognito (1936), hravé milkování v Monte Carlu, remaky filmů Anny Ondry nově s Věrou Ferbasovou Pozor straší a Slávko nedej se! (1938), operetu Děvče z předměstí anebo Všecko příjde na jevo, kosmopolitní Nevinnou, oblíbenou pseudohistorickou komedii Dívku v modrém (1939) a konečně pro raně protektorátní příběh Okénko do nebe (1940). Václav Binovec byl na přelomu 10. a 20. let neprogresivnějším průkopníkem, producentem a režisérem, aby se později stal distributorem sovětského montážního zázraku a obloukem se opět vrátit k režii zvukového filmu podle svých nejlepších zkušeností z němého období. Adina Mandlová roku 1939 je dekorativní součástí z U pokladny stál..., hlavní hrdinkou Hvězdy z poslední štace, mondénní Zuzanou z Kristiana, nově se rodící charakterní herečkou z Kouzelného domu, ale také obyčejnou dívkou, která to za pomoci náhody dotáhla z panské Julči na manželku Ing. Jiří Nováka. Zatímco Otomar Korbelář stejného roku si připisuje hlavní roli v Nevinné mezi jiné své vrcholy v Tuláku Macounovi a Zlatém člověku. Lze tedy tuto výjimečnou konstelaci pominout a zapomenout na předchozí příležitosti Adiny v Binovcových filmech, ve kterých měla možnost sehrát tak odlišné úlohy jako Mathilde von Kiesewetter a Fan Tobišovou? Nelze. Stejně jako nelze neocenit revuální hvězdu Evropy a obou Amerik Jasmínu Daliu v podání fatální Jiřiny Šejbalové. Pro vykreslení kontrastního světa vesnického života a vyšší společnosti si Binovec jednoduše nemohl vybrat lépe. Z historického hlediska pak můžeme shledávat zajímavými souvislosti také výrazný zájem o Španělsko a Jižní Ameriku, kterážto prostředí byla samozřejmě nejvlastnější Cámarovi. Jsemť tedy cele spokojena s dílčími fakty i výsledným filmem.(7.12.2011)

  • lucascus
    ***

    Bezduché, průměrné dílko. Scénář je mizerný, režie jakbysmet a herci-muži zde taky stojí za zlámanou grešli. Ovšem okouzlující je zde především Jiřina Šejbalová jako žena vamp - démonická žena českého filmu, a v poněkud atypické roli zde můžeme vidět Adinu Mandlovou, která místo zhýčkanýné paničky, jak bylo jejím zvykem, zde hraje chudou služebnou, která ke štěstí přišla. A jestliže by se mohlo na první pohled zdát, že herecký výkon Mandlové je víc než špatný, já ho právě chválím, ano, vystupuje zde opravdu jako velká nána a naivka, jenže to je přesně to, co měla v popisu práce - tj. předvést dívku ze světa chudých, jak se naivně rozkoukává ve světě bohatých - a to se povedlo.(31.8.2013)

  • dr.fish
    ***

    Naivní a nekomplikovaný příběh o lásce bohatého inženýra a chudé děvečky. Jedná se o pohádku, kde štěstí střídá drama a to zase závěrečný happy end. Zde nic neprozrazuji, neboť u těchto snímků je šťastný konec samozřejmostí. Adina hraje dívku po lobotomii mozku (velmi prostou) a Otomar charismatického elegána. Oba jsou ve svých rolích přesvědčiví, nicméně cílovým divákem jsem prokazatelně nebyl já, ale spíše konzumenti růžové knihovny. Takže průměr...50%(6.6.2012)

  • Roman Albach
    ****

    Myslím, že tento film bychom měli hodnotit v kontextu doby. Hovoříme o klasickém romantickém příběhu, který vznikal v období protektorátu a divákům mohl dát aspon na chvíli zapomenout na marasmus kolem nich Jednoznačně oceňuji výkon Adiny Mandlové, která přijala úlohu Jarmily, prosté a naivní dívky z vesnice. Adina je na počátku filmu téměř k nepoznání a vypadá jako ošklivé, ale milé káčátko. Postupně se mění v roztomilou ženu, ale stále to není ta krasavice z Kristiána, kterého ve stejné roce také natočí. Každopádně roli Jarmily zvládla bravurně. Podle mého názoru by se na konci 30. let obyčejná služka z vesnice, která se dostane do nejvyšších kruhů, chovala naprosto stejně. Ta její naivita a prostota je zcela na místě a je hloupost a nepochopení dnešních diváků, že se tomu smějí. Adina jenom dokazuje, že je výbornou herečkou a nemusí hrát pouze mondény.(5.12.2011)

  • Marthos
    ***

    Režisér Václav Binovec tvoří v rámci české kinematografie zcela výjimečnou osobnost, charakterizovanou především pružnou adaptabilitou v osobním i profesním životě. Situace ve třicátých letech nebyla rozhodně jednoduchá; Binovec se ale otevřeně hlásil k protiválečnému pacifismu dvěma legionářskými tématy, které byl vzápětí vystřídány okruhem příběhů z ženských týdeníků. Mělo to nepochybně i svůj vlastní účel: zajištěný komerční úspěch a snadnou popularitu, kterou Binovec chtě nechtě potřeboval k udržení vlastních vedlejších zájmů, jež nakonec nedošly svého naplnění, ale v roce 1939 bylo ještě příliš brzy na jakékoli bilance. Divákův zrak by měla upoutat zejména osobnost Felixe de la Cámary, jenž se v té době stával činným spolupracovníkem nových českých filmů (na sklonku téhož roku vzniká podle jeho scénáře dodnes populární veselohra Dívka v modrém) a samozřejmě obsazení Adiny Mandlové do exkluzivní role, která je v rámci filmografie opravdu tou atypickou ukázkou jejího paletárního talentu, sahajícího od ryze komediálních poloh po hluboké psychologické tóny. Pak tu máme velice dobře hrajícího Korbeláře v roli, která původně neposkytovala příliš invence, přesto se z ní díky preciznímu přístupu svého představitele nestala prázdná papírová výplň, a nepříliš vídanou Šejbalovou, která se tu obloukem vrací k raným studentským létům. V celkovém pohledu se jedná o film, který svým zpracováním nevybočuje z dobového standardu a přijmout jej dnes mohou spíše kontextuálně zasvěcení jedinci, ale v žádném případě by neměl sloužit jako ikona povrchního veselí povrchních studentů filmové vědy a jim podobným.(22.12.2008)

  • - Natáčení probíhalo v Radlických ateliérech, v Klatovech a Domažlicích. (M.B)