Marťanské lodě

„Co čumíš?!“ - „Koukám, jak vypadá debil.“ A Martin se tak dlouho chová jako debil, že mu to už ani nemusí dojít včas…Marťanské lodě se mohou na první pohled jevit jako jedna z mnoha tuctových romancí. Přesto jí ale film není. V první řadě působí snímek velmi civilně a autenticky. Tuhle opravdovost podtrhuje ještě fakt, že jde o zpracování jedné skutečné zkušenosti, kterou navíc osobně zažil hlavní mužský představitel Martin Kyšperský, a to včetně konce (z čehož až zamrazí). Dále dobře funguje chemie mezi hlavním párem, kteří jsou výborně sehraní (a sledovat v tomto filmu především Elišku Křenkovou je jedna radost, jako by jí byla role napsána přímo na tělo). A fajn jsou i dialogy, u kterých jsem neměl intenzivní pocit, že by šustily papírem, a naopak měly cosi do sebe. Nechybí také poměrně vtahující atmosféra, na které má lví podíl i sedící melancholická hudba s texty (ústřední píseň Jablka mi bude v hlavě hrát ještě hodně dlouho). Film se mi dokázal trefit do nálady, za mě to budou solidní 4*. „Slibuju, že ti nebudu lhát.“ - „To já taky slibuju.“ (02.08.2022)

Na Marťanské Lodě jsem se opravdu hodně těšil, protože Albert Romanutti z kapely Bert & Friends je pro mne jeden z nejvýraznějších hudebníků na tuzemské scéně, a byl jsem zvědavý jak se s OST popere. K tomu si přidejte jako vždy čarokrásnou Elišku Křenkovou a příběh s nímž se lze ztotožnit. Jednoznačnou slabinou zůstává hlavně Martin Kyšperský, jehož oteklý, odulý vysoký pán s hrůzostrašnou postavou nevzbuzoval žádné emoce, navíc jeho hudba mi zněla jako hodně špatní chinaski. Když jej srovnám s písničkářkou Nikolou Muchou, která se objeví na plátně hned dvakrát, je to jako vedle sebe postavit Čaputovou a Zemana. Fanoušci města, které neexistuje, aka zatáčkou u Vídně, budou filmem určitě bezpodmínečně nadšeni, pro ty ostatní by snímek mohl zůstat zajímavým komorním počinem s nepřestřelenou stopáží. (22.09.2021)

Proč se Martin Kyšperský zamiloval do té psycholožky Elišky? Čím mu učarovala? Proč jsem jako divák nedostal příležitost to pochopit? Zatoužit po tom, abych se ocitl na jeho místě, abych se do ní zbláznil a pak s ní prožíval její strázně… Mám si to domyslet, když jsem to tam nenašel? Neměl by mi to film usnadnit? Nestal se lidmi milovaným médiem právě proto, že dokáže opsat některé emoce mnohem lépe, než to zvládne můj mozek obyčejného smrtelníka? Jinak bych si myslel, že je s Martinem v soukromí větší zábava. Že ten jeho intelekt, o jehož existenci ani teď nepochybuju, je zdrojem neotřelých témat a myšlenek. A že mi nabídne aspoň malou ochutnávku… Očekávání jsou zrádná, jako bych to nevěděl. Ale že mě to až tak zklame…Slaboulinký tři pecky, coby fandovi Květů je mi žinantní to hodnotit hůř. (09.09.2021)

Křehké a lyrické drama o milostném vztahu dvou mladých lidí. Zápletka tu není příliš důležitá, důraz je kladen zejména na vyjádření pocitů obou hlavních hrdinů ztvárněných úžasně přirozenou dvojicí hudebníka Martina Kyšperského (který ve filmu zužitkoval písně své vlastní kapely) a Elišky Křenkové. Nejsem si ale jistá, jestli bylo chování vystudované psycholožky dostatečně věrohodné a samotný závěr mohl mít větší tah na branku. Pokud jste ale zvědavi na něco jiného než běžné romantické komedie české produkce, můžu určitě doporučit. (22.08.2021)

Fakt bych tomuhle filmu chtěl fandit, ale z různých důvodů mi to nejde. Scénář působí jako sled náhodně vybraných scének s vesměs klišoidními dialogy. Kyšperský působí herecky hodně dřevěně - zčásti snad proto, že se ho film osobně dotýká, ale i díky téhle topornosti je pro diváka náročné vcítit se do postav. Největší klad filmu je poměrně atmosférická kamera a hudba. Pokud už by člověk hledal komorní mumblecore, je lepší sáhnout po filmech Bohdana Karáska (jakkoli jeho herecké umění je taky přinejmenším diskutabilní). (23.10.2022)