Tommy

Tommy je bezpochyby jedna z nejdůležitějších desek rockové historie. The Who s ní v ´69 posunuli a rozšířili hranice žánru, nemluvě o její nestárnoucí a nadčasové kráse. Tedy naprosto vybroušených 5 hvězd. Verze pro filmové plátno z roku ´75, kterou znovu nahráli za přispění mnoha význačných hostů, muzikantů a zpěváků, již tak přelomová nebyla. Chyběl jí pel něčeho nového a překvapivého, chyběla ji sevřenost a ve většině písní scházel i Daltreyho expresivní pěvecký projev, který byl alepsoň pro mě dost zásadní a určující. Přenést Tommyho na plátno chtělo pořádný kus odvahy a obrovskou invenci. To všechno Ken Russell měl, ale možná, že až v míře příliš vrchovaté. Jeho klipovitý, chvílemi psychedelický, důsledně stylizovaný a výrazně výtvarný film nabízí skvělé momenty, kdy člověka až mrazí, ale zároveň taky občas nabídne patos a kýč, na který já jsem přecitlivělý. A tak, ačkoliv mě to mrzí, nemůžu dát víc než tři hvězdičky, ačkoliv by si to Tommy od The Who (jako nahrávka) skutečně zasloužil! (11.04.2010)

V roce 1969 vyšly v Evropě dvě pozoruhodné desky. Já jsem dával přednost "Arthur (Or the Decline and Fall of the British Empire)" od Kinks, ta však byla zastíněna a téměř vytlačena z obecné pozornosti tou druhou. Tommy byla navíc zfilmována divým mužem, Kenem Russellem. Deska spadá do doby prvních syntezátorových výzkumů kytaristy a moogisty Peta Townshenda a konce hudebních (a některých jiných) psychedelií. Film, který po šesti letech následoval si tenhle konec ještě o něco prodloužil. Ve srovnání s albem je přístupnější svojí divokostí, rozmanitostí a dalšími rusellovinami. Vrcholy desky ,„The Acid Queen“ a „Pinball Wizard“, zpívají ve filmu/opeře Tina Turner a Elton John, a v něm mají ještě větší grády. Sympatické na filmu je také, že v něm všichni herci také zpívají, jak Oliver Reed, tak i Jack Nicholson. Uráživý není ani děj, ani jeho symbolika - kříž s mikrofonem by mohla klidně převzít jistá organizace, a na rogalu přietěl bílovický farář Pavel Lazárek ke svým ovečkám. (09.09.2019)

Pop-rockový muzikál, který s kritickým nadhledem krituzuje stav společnosti, která se hemží všelijakými idoly. Ale ty v konzumní společnosti často rychle upadají v zapomění a přichází nový hit. Příběh nepostrádá velká překvapení. Tommy Walker (Roger Daltrey, jako malý Barry Winch) je jako malý chlapec svědkem vraždy svého otce (Robert Powell) milencem své matky Frankem Hobbsem (dobrý Oliver Reed). Po tomto zážitku a po psychickém nátlaku své matky Nory (Ann-Margret) se malý Tommy stává hluchoněmým slepcem. Místo lásky se mu dostává jen lítosti a traumatických zážitků zprostředkované Frankem. Tak Tommy naráží na královnu tripů (Tina Turner), uchylného strýčka Ernieho (Keith Moon) a sadistického bratrance Kevina (Paul Nicholas). Stává se pinballovým bohem, milionářem a po náhlém uzdravení, způsobeném dalším šokem, polobohem a spasitelem a vůdcem nové sekty. Z dalších rolí stojí za zmínka pinballový čaroděj (Elton John), kazatel v kostele (Eric Clapton) a specialista při uzdravování Tommyho (Jack Nicholson). Stoupenci Tommyho se ale po prvotním nekritickém obdivu vzbouří a opouští svoji cestu k nirváně. A na všem se dá velkolepě vidělat. Forma zpracování je pro mě hůře stravitelnější, různé metafory a zobrazení jsou zase velkým kladem. (26.03.2011)

The Who jsou bezpochyby jednou z nejdůležitějších rockových formací všech dob a jejich projekt tommy je snad vůbec první opravdu koncepční rockovou deskou-nelehký úkol převést perfektní hudební počin na filmové plátno se zdařil jen z části-mne osobně nevadí ani tak vizuální stránka filmu((která plně odpovídá době ve které film vznikl a je zvláštní že jsem si také vzpomněl na mechanický pomeranč :-))nevadí ani složitý vypravěčský styl plný synbolů a náznaků-to co mne vadí je oproti originálu pokroucený děj ,spřeházené skladby a hlavně občas docela špatné herecké výkony díky nimž to chvílema vypadá jako parodie.jde ale především o menší role-naopak samotní The Who podali výkon který jsem ani nečekal-pomineme li Peta a Johna kteří hrají sami sebe tak Roger v hlavní roli mile překvapil a to že je slepý jsem mu (teda aspon já) uvěřil no a Keith si tu svou roličku fakt dal(takhle to mohl zvládnout jenom on)-i když nesnáším Eltona Johna tak tady mi jako pinball wizard vůbec nevadil(naopak moc mne bavilo dívat se jak dostává od tommyho na prdel )Eric Clapton a jeho kratičká ale pěkná chvilka ,Tina Turner nebo Jack Nikolson-tyhle v 70tých letech velmi uznávané hvězdy jsou jen důkazem toho jak přitažlivá byla myšlenka zfilmovat tommyho--Ve výsledku jde o velmi svéráznou podívanou která je také cennou výpovědí o své době a z jejichž chyb se poučil Alan Parker když se pustil do velmi podobného projektu(moudří vědí)--dávám čtyři protože většinu nedokonalostí smaže posledních 10 extatických minut... (03.02.2007)

Nesporne efektné číslo, ktoré rozsieva radosť zo života ako samostatného univerza dosť svojrázne a až priveľmi extravagantne. Čo je aj hlavným dôvodom, prečo sa mi veľmi nepáčil a horúčkovito mi zatriaslo hlavou. Podaktoré surrealistické motívy sú práve skrz hudobné prevedenia a pestrej strihovej skladby možno jej formálnym osviežením a rozveselujú cieľovú skupinu divákov, na môj vkus to ale malo neporovnateľne menší vplyv, než zápory. To je tak, keď máte film, kde sa celý čas nerozpráva, skôr spieva ehmmm.... až škrieka. I keď je úloha hippies ako i filmu zasadená k úplne diferentným meradlám úspechu. (10.05.2016)