Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Škvoreckého nehrdinný hrdina poručík Borůvka opět v akci. Vtipná komedie s nasázkou, erotickým nádechem a tajemnou starou knihovnou. V řadě svérázných figurek je nadčasová postava Zdeňka Řehoře, ředitele, který neumí číst ani psát, což k výkonu ředitelského povolání nikdy nepotřeboval, jak se nechá slyšet. (11.01.2012)

„Byl to nejtragičtější případ mého života. A skočil jsem do něj rovnýma nohama!“ Sice nejde o povídky jako v předchozím Zločinu v dívčí škole, ale řada věcí zůstala, hlavně Škvoreckého předloha, Rychmanova (tentokrát sólová) režie a Lipského hrdina Borůvka. Podobný je i humor, avšak u Šesti černých dívek jsem se bavil více. Už úvodní promluva o mužích mě rozchechtala. Pak přišel první kontakt s tajemnou budovou knihovny (se svou vlastní atmosférou + speciálním otevíráním dveří), nové a „lepší“ řazení knih (pohled na Mein Kampf mezi Babičkou a Vinnetouem mě zničil) a seznámení s nemálo zábavnými postavami (perfektní Kemr či Peterka…a mnoho dalších). Krom výborných vtípků zde nechyběly i dobové narážky (Západ, intelektuálové, ředitelovo tajemství atd.). Slabší byl v podstatě jen závěr a pak pointa ohledně „stáří“ 1 z postav. I přesto však jde o kvalitní zábavu a já dávám solidní 4*. „Nezlobte se Dášo, dyť už bych moh bejt pomalu vaším otcem.“ - „Mýmu tatínkovi bylo 60 a mamince 18, když se brali. A mně 3!“ (22.03.2017)

"Moderní sedavý způsob života vytvořil v průmyslové společnosti typ muže, zaměstnávajícího pouze mozek. Touto jednostrannou činností ostatní orgány degenerují. Celová tělesná výkonnost, tedy i sexuální, klesá na minimum nezbytně potřebné k udržení života a někdy klesá i pod toto minimum. ... Prostě pořádnýho chlapa neseženeš!!" (11.01.2015)

Podle mě jedna z nejpovedenějších komedií 60.let. Celý film je sice až nápadně podobný jedné povídce z dřívějšího triptychu Zločin v dívčí škole, ale autoři zde děj a postavy rozvinuli, čímž vytvořili samostatně fungující, nosný příběh. Nejvíce oceňuji bizarnost některých postav. Především pak postavu pana ředitele, který fakt, že neumí číst, kryl tím, že nechával knihy řadit podle velikosti. Dále pak postavu paní primářky, která naprosto kouzelně v jedné scéně skákala panáka. Určitě tento film nepatří do nějakého TOP filmů té doby, ale je originální a humorný. (01.01.2009)

Jeden z těch podivných filmů 60.let. Po několikerém zhlédnutí si musím přiznat, že mě baví. Vynikající čeští herci - Lipský, Řehoř - vědátor, démonický Kemr. Rozkošné a tajemné dívky, Pekelný žaltář, kořen ženšenu a nápoj lásky, bludiště chodeb, bouře - blesky a hromy, noc a kruhový sál s nahými ženskými torzy, z nichž dvě skrývají ve svých bradavkách spouštěcí mechanismus tajných dveří. Exteriéry - Klementinum a kostel sv.Jakuba. Působivá, chvílemi až bondovská, pak opět rozverná a hašteřivá hudba, kterou mají na svědomí J.Bažant a J.Malásek a výtvarná spolupráce s A.Bornem jsou pro film výrazným plus. Dnešní divák těžko docení zesměšňování marxismu-leninismu v průpovídkách ředitele: Pokud nelze vědecky dokázat, pak to neexistuje. Na druhou stranu, my dokážeme vědecky dokázat VŠE! Drobné legrácky - ořez knih na míru či neustálé dotazy poručíka: Pan Sodoma ho viděl?-Ne pan Sodoma, pan Gomora! sice z filmu třeskutou komedii neudělají, ale jsou milé. A že je pan ředitel analfabet? Vždyť přece dělá svoji práci dobře, tak komu to vadí! Jasná narážka na tehdejší neschopné na vysokých místech. Nu, dnes se nám tam opět nějak vrací... (24.04.2011)