Sedmero krkavců

Sedmero krkavců není ani pohádka, natož rodinný film. Je to drsná středověká legenda. Kdyby bylo dnes něco podobného natočeno s dokonalými triky a označeno nálepkou fantasy, možná by byly reakce zcela opačné. Netvrdím, že premiéra krkavců na Štědrý den byla šťastná volba (mně bylo zhruba 13 let, rodiče film nevydýchaly, ovšem já si s očima navrch hlavy lebedila). (31.08.2012)

Divné až strašidelné... jakoby to ani neměla být pohádka pro děti. Já ji nikdy neměl rád ani jako takovou. Matka co prokleje svých 7 zlobivých chlapců... ,,zabili jste chléb, proklínám vás'' .. eh... Snad to mělo sloužit dětem co zlobí jako taková výchovnější pohádka, nevím... I já si z ní pamatuji a pamatoval jsem si i dnes, kdy jsem ji po letech viděl Chrta v podání strašidelného Rösnera. Jinak na mně působí ješta až osmdesátkovým feelingem.. Kostýmy, hudba, herci... Dlouhý tu vypadá opravdu jako nějaký hošan... No jak říkám, tuhle pohádku nemusím a dnes nezaujala ani mé děti. * (16.12.2017)

Scénář: Pavel Aujezdský .. Docela depresivní a temná pohádka, která není tak trapně sladká, jak některé kousky žánru. Pro děti možná moc silné a jako Štědrovečerní pořad dosti nevhodné, ale na jedno podívání (mimo Vánoční svátky) určitě zajímavé. Svého času jsem ji měl i nahranou na VHS a viděl ji nejednou.. dnes jen 50%. (01.10.2005)

Tak z této pohádky jde na mě dodnes chlad. Někdy bývá to pověstné mražení v zádech příjemné. Někdy ale také ne... V tomto případě se to povedlo tak napůl. Jakou malou mě vždy obehnala hrůza, když se na obrazovce objevila Ivana Chýlková. Oproti záporné pohádkové postavě v Jezerní královně zde působí opravdu hrozivě, na tento žánr možná až moc. Dodnes mi utkvěla v paměti i role Jany Hlaváčové a okamžik, kdy prokleje své syny za to, že "vyrušili" chléb... Dost tristně působí i hrad prince, stejně jako příroda, která jej obklopuje. Vše je tak studené a tajemné, nikde ani trochu toho "hřejivého teplíčka"... Trochu mi to připomíná Třetího prince, ovšem v ještě "chladnější podobě". Teď bych ale vyzdvihla kladné stránky pohádky. Povedl se především výběr hlavního páru. Mladý krasavec Michal Dlouhý a drobná kráska Mária Podhradská... Opravdu pěkný pár. A nejen po vizuální stránce. Hodně drasticky vyznívá konec pohádky, kdy Johanku málem postihne osud Jana Huse... Nakonec však vše dobře dopadne a mladý pár spolu se sedmi bratry se vrací domů. Jedna z nejdojemnějších a nejemotivnějších scén v české filmu, doprovázená krásnou hudbou. (24.01.2008)

Hodná a milá hlavní hrdinka s opravu nevídaným sebeobětováním bojuje o vysvobození svých bratrů. Pochmurnost je sympatická a pohádková. Pohádky jsou plné zla, nenávisti, žárlivosti a škodolibosti, pravda, vždy je zcela zdecimuje absolutní dobro, kde tomu tak není, ocitli jsme se v žánru horor. Ale i přes výbornou atmosféru a sympatické kladné i záporné figury mi to vždy připadalo nedomrlé. Něco jako guláš připravený tak, aby ho mohly i malé děti - výživné, ale nemá to ten správný říz. (21.01.2011)