O Janovi a podivuhodném příteli

Moje hodnocení se velice liší od názoru velké většiny divácké obce, mám pro to ale svůj důvod. Tradiční česká filmová pohádka má obsahovat humor a toho se mi zde hrubě nedostává. Zlo nemá být nemilosrdně zlé, nýbrž neskutečně hloupé a ve finále zesměšněné (Miloš Kopecký v Pyšné princezně, generálové Kemr a Vostřel v Šíleně smutné princezně, správce Preiss a kaprál Nárožný v pohádce S čerty nejsou žerty....). Tento snímek se tradice nedrží, je temný až hororový a dle mého názoru nevhodný na štědrovečerní primetime, kde jsem ho před lety jako dítě poprvé spatřil a zkazil si tím celé vánoce. (09.05.2006)

Jedna z nejzvláštnějších pohádek, jaké jsem kdy viděla. I když trochu děsivá a pro malé děti asi ne ta pravá ořechová, ale na druhou stranu taky neuvěřitelně kvalitní, zajímavá, originální, s neskutečnou atmosférou a dokonale mrazivou hudbou Petra Hapky. Příběh se dost vymyká klasickému českému pojetí pohádky, ale o to je "O Janovi a podivuhodném příteli" originálnější, rozpoznatelnější a zapamatovatelnější. Na to, že jsem ji už x let neviděla, si ji pořád velmi dobře pamatuju a po těch x let patří k mým nejoblíbenějším. (22.05.2012)

Jedna z mála povedenějších nestudiových pohádek posledních let. Pohádka má působivou pochmurnou atmosféru, vnitřní melancholickou poetiku a dotaženou vnitřní logiku, která pečlivě odměňuje to dobré v každém. Postava Přítele je velmi zdařilá a pohádka se jí a mnoha dalšími prvky střetává s žánrem fantasy. Trochu slabá je postava princezny Evy Vejmělkové, která je jen hezká a esteticky nešťastná. Vedlejší postavy jsou vesměs velmi hezky československoněmecky obsazené a velmi mě potěšil i jemný i zemitý humor zastoupený v některých postavách (např. dvojice zlodějíčků Labuda-Zedníček skvěle funguje), který netlačí na pilu. Trošku úleva, že tu pohádky nedělá jen Troška. (03.11.2007)

Tohle je neobjektivní a nefér a už to nikdy neudělám, ale u téhle pohádky prostě musím - viděla jsem ji jako dítě a znovu se na ni podívat rozhodně nechci. Pamatuju si, že se mi vůbec nelíbila, rodičům jsem říkala, že je "zlá" Dodnes když mám někdy špatný sen, bývá v něm scéna těch jezdců s rohama. Na konci jsem měla pocit, že tam snad není žádná kladná postava, byla jsem z ní dost pesimistická a doneška z ní mám špatný pocit. Pro dospělé možná zajímavý horor, ale jako dítě jsem chtěla vidět něco úplně jiného! (01.04.2011)

Tohle je takříkajíc pohádka-horror, na který není radno pouštět malá dítka. A že Andersen jen vylepšil řecké báje o evropské reálie a atributy (podívejte se na Souboj Titánů a je to jasné jak facka), to je úplně jedno, který středověký epos to neudělal? Ale vážně, Ludvík Ráža skutečně natočil kultovní pohádku devadesátých let. Sice nejspíš nepatří k divácky oblíbenějším kouskům, na druhou stranu je nazapomenutelná. A to díky nepohádkově dekadentní atmosféře a obrácenému pojetí strachu, kdy vás ve výsledku neděsí hlavní padouch, ale spíš tajuplný Janův přítel. Napomáhá tomu také podivně disharmonická hudba a vcelku neokoukané tváře v hlavních rolích. (04.04.2006)