Muž z Londýna

Velmi slabá satira, napsaná i natočená tak, aby byla maximálně nezávadná, která si takové obsazení rozhodně nezasloužila. Kasařské eso v podání Jiřího Sováka se vrací z Londýna, aby zjistilo, že v Československu jeho bývalí kolegové bůhvíproč pracují a dokonce chodí na noční, že se tady krade cement ze staveb a poměry tu jsou jiné, než jak je líčí "tam venku". A že tu všichni poslouchají Lásku bláznivou od Karla Gotta. Hudba Zdeňka Lišky je fajn a občas se v tom blátě objeví vtip, ovšem většinou má krátkou životnost. (09.06.2016)

Sedmdesátý čtvrtý rok a následné, úspěšná doba klasických tuzemských komedií okořeněná tak typickou hudbou pro komedie z těch let. Mimochodem, nedovedu si představit ten tehdejší herecký ansámbl komiků bez hudby Zdeňka Lišky. A to by nebyla správná komedie Hynka Bočana, aby se v ní "nehrálo" o velký balík peněz. Tak se tedy podívejte, jak se někteří koumáci uměli v té naší krásné netržní socialistické vlasti nádherně otáčet. Tehdejší podvodníci by ale mohli těm dnešním "tunelářům" jen a jen závidět. Jak tak koukám dnes okolo sebe, dodneška to někteří stále dobře umí a vybrušují své nekalé jednání k naprosté dokonalosti. Bohužel. (31.01.2010)

Nějak se nedokážu rozhodnout, ale více než dvojku si tento film nezaslouží. Nijak mě nenadchnul. Zápletka možná ještě ujde. Starý kasař přijede z Londýna, aby zde ve staré vile vybral trezor. V trezoru byl ukryt poklad v podobě zlatých mincí. O mince mají zájem i další lidé. Čekala jsem slušnou kriminálku, ale nedočkala jsem se. (28.12.2008)

Dobré herecké obsazení (lákavá nabídka Sováka a Němce jako záporáků ze Západu) a pár dalších klasiků plus hudební doprovod Zdeňka Lišky, který zachraňuje mnohé a dává filmu pocit dynamické děje a tempa, které film ve skutečnosti nemá. Pobavuje mě, že už v 70. letech filmy zdůrazňovaly vyčůranost Čechů. Dva a půl hvězdičky. (29.06.2010)

Skoro až s úžasem jsem hleděl, jak se dá s tak dobrými herci natočit tak divný film. Základní zápletka nebyla sice špatná, ale ani nijak objevná, ovšem podané to bylo s nudou a pomalým tempem (kterému napomáhala únavná hudba Zdeňka Lišky). I když nejsem extra znalec hereckého umění, bylo mi jasné, že dotyční umělci mohli podat výkon o dvě třídy lepší. Jediná hláška, jediný solidní vtip, nic, nic, nuda, šeď. A na závěr klasická socialistická moralita. Účet hlavních rolí Jiřího Sováka v první polovině sedmdesátých let je docela smutný. (05.09.2009)