Půlnoční mše

// Nádhera. Flanagan mě nejprve dostal skličující rodinnou ságou, pak natočil hororový příběh o lásce, a teď svoji netflixovskou jízdu doplnil o pojednání o víře, resp. o životě a smrti. Můžu přitom s klidem na srdci říct, že jen málo věcí na světě nesnáším víc než praktikování náboženství. Nicméně zkoumání náboženství, zkoumání víry, a zkoumání věřících - to je můj šálek kávy. Půlnoční mše je pak v tomhle ohledu lehce poetický, a přesto zatraceně důkladný rozbor křesťanské víry a Bible vyprávěný očima malé komunity chytře izolované od zbytku světa (geniální tah), který se naštěstí nikdy nezvrhne v agitku. Naopak. Sedmidílná minisérie celou dobu pomalu graduje skrze opojné dialogy mezi různorodou směsicí skvěle zahraných a napsaných postav (muslimský šerif!) a přibývající varovné signály, že ne všechny zázraky jsou dílem Boží, a pak exploduje v jedno dlouhé noční inferno s dojemnou tečkou na závěr. Bude se to líbit každému? Absolutně ne. Za mě ale Flanagan natočil jeden ze seriálových vrcholů roku, který mi bude v mysli dozrávat ještě dlouho poté, co jsem s ním skončil. P. S. ty záběry na východy Slunce si chci nechat zarámovat nad postel, nic krásnějšího jsem dlouho neviděl. 10/10 (25.09.2021)

Mike Flanagan, evidentně znalý knihy Prokletí Salemu, natočil vlastní příběh v duchu Stephena Kinga, kde ve dlouhé expozici mající tři epizody představuje postavy a svět svého upírského dramatu. Příběhu, který je primárně a filozoficky o víře a smrti. Mimochodem víře výborně našroubovanou na upírství, i když nikde není toto slovo ani jednou zmíněno. Vše zde logicky do sebe naprosto přesně zapadá. Postavy hlavní i vedlejší mají svůj vývoj charakteru a kamera se nebojí dělat dlouhé střihem nepřerušené sekvence. Replik a konverzací je tu hafo, ovšem všechny jsou naprosto skvěle vyšperkované a zajímavé, tudíž nijak mě nerušily. Verdiktem: pokud hledáte hororový příběh, který má silné charaktery, hutnou atmosféru a nestojí jen na krvi a lekačkách, určitě sáhněte po Flanaganově Půlnoční mši. Dlouho tu totiž nebylo tak dobře a originálně zpracované upírské téma. Zřejmě nejlepší minisérie tohoto roku! 90% (28.09.2021)

Úplně chápu, že tvorbě Flanagana nemusí každý přijít na chuť. Já jsem si ale cestičku k pochopení jeho filmů našel a nutno podotknout, že moc lepších autorů bych v dnešním Hollywoodu nenašel. Půnoční mše může leckoho odradit svou náboženskou tématikou, ale po prvních pár pomalejších dílech se rozjede výborná dialogová podívaná. Flanagan se v tomto pohybuje jako ryba ve vodě, jeho scénáři se nedá moc co vytýkat. Kromě toho jsem se opět dočkal široké škály postav, kde si každý najde svého vyvoleného, jemuž fandí až do konce (u mě asi Riley...na druhou stranu charakter Bev mě dokázal přivádět k nekontrolovanému šílenství). Závěrečné tři epizody to za mě vytáhly hodně vzhůru. Nebylo jednoduše nouze o drtivé momenty či překvapivé scény, z tohoto hlediska to dopadlo na jedničku. Uvidíme, co přinesou jeho další projekty. Dost se těším. Půlnoční mše si odnáší 8/10 (20.09.2022)

Musím přiznat, že dokážu pochopit místní experty na horory, že se jim tento příběh nelíbil a to zejména z důvodu, že nesedíte celou dobu přikováni u obrazovky a neprdíte strachy do polštáře a hrůzou si neokusujete zbytek nehtů. Ono totiž, tak do púlky tohoto seriálu tam těch hororových momentů moc není a řeší se spíš rodinné vztahy místních vidláků a příchod a chování nového kněze a jeho fanatické podržtašky na odlehlém ostrově na kterém žije pouhých stodvacetsedm obyvatel. Mě se to líbilo a musím říct, že Mike Flanagan, který stojí za tímto projektem jakožto režisér, scénárista a který do toho navrtal skoro celou svoji rodinu a to včetně své manželky Kate Siegel, která si zahrála jednu z hlavních rolí. Mike dokázal vybudovat postupně gradující atmosféru propojenou někdy až moc dlouhými rozhovory na téma náboženství, které se občas vlekly jak Žižka na svém posledním tažení a to mnoho místních expertů nedokázalo překousnout i když to v konečném výsledku hrálo celkem důležitou roli, aby člověk pochopil tu pointu. Příběh se začíná odvíjet od příjezdu nového kněze, kterého skvěle zahrál Hamish Linklater a který mi silně připomínal věrnou kopii něco mezi Nickem Cavem a Davidem Copperfieldem a který dostane bezmála celou ostrovní komunitu a to včetně ortodoxních muslimáků do místního kostela a to zejména díky nevysvětlitelným zázrakům, které se v kostele udály při jeho fanatických a pro někoho fantastických kázáních. Mike Flanagan si doslova s divákem hraje a prodlužuje napětí minimálně do poloviny seriálu, kdy teprve nastíní o co jde? A pak začínají ty pravý jatka, které se musejí líbit každému milovníkovi hororového žánru a které rozmotávají události řečené v prvních třech nebo čtyřech dílech. Celou dobu jsem byl nadmíru spokojen a musím říct, že když bude Mike Flanagan v tomto tažení dále pokračovat, tak se má Stephen King vážně čeho obávat a je možné pokud jsem to dobře pochopil, že si tvůrci nechali tak trochu pootevřené vrátka pro další sérii na kterou se určitě kouknu. Prozatím dávám něco přes 80%. (28.09.2021)

Izolovaný ostrov, temná atmosféra, náboženský fanatizmus, komunita obyčajných ľudí s (ne)obyčajnými životmi, deti v dôležitých úlohách a krvilačná bytosť. Akoby Midnight Mass, Storm of the Century alebo Salem's Lot jedna mater mala... alebo vlastne otec, žeáno. Nie vykradnuté, ale dosť podobné, aby ste si na vyššie menované spomenuli. (04.12.2021)