Víkend na chatě

Nevím, nakolik bych Víkend na chatě označila za komedii (a rozhodně bych se jí jako komedii nepokoušela prodat divákovi). Když ale odhlédnu od téhle škatulky, vidím velmi dobrý konverzační kus s perfektní kamerou a hudbou, u kterého by byl spokojený i Jára Cimrman, protože ono to prostě opravdu bylo “jako ze života”. Chata samotná pak dostává deset hvězd z deseti. (07.02.2022)

Jestli znáte z finské kinematografie především málomluvné Kaurismäkiho komedie, tak budete asi trochu překvapeni. Seurapeli mi připomněl ostré francouzské konverzačky plné zvratů a výbuchů emocí. Zdánlivě neteční obyvatelé země tisíce jezer sice působí uměřeně, ale pořádně to v nich vře a občas vybublá na povrch. Nezbytnou proprietou podobných filmů je chytrý a vypointovaný scénář. Tady občas skřípal a v těch chvílích ho podrželi skvělí herci. Jsou tak přirození, až jsem uvěřil, že někde opravdu žijí a jednou za čas se scházejí. Pokud jste se pobavili u Le Prénom, budete nejspíš spokojeni. Jestli ho neznáte, pusťe si oba filmy. (18.06.2020)

Žádná z evropských či amerických konverzaček by mi neměla utéct, od dob Naprostých cizinců tenhle formát absolutně žeru. A přesně proto mi nevadilo zavítat ani do filmově velmi neprofláklého Finska, jehož filmy jsou už jen pro velmi specifickou finštinu v našich končinách skoro až tabu. Na pro mé uši netradiční jazyky jsem si už ale za ty dva tisíce nakoukaných snímků dokázal zvyknout, na až příliš melancholické dramedy ale nikoli. Oproti výše zmíněnému italskému klenotu a řadě jeho remaků je Víkend na chatě konverzačkou, která divákovi nedokáže ve finále doručit vlastně vůbec žádné emoce. Skoro jsem se nezasmál a neměl ani s kým soucítit. A to by měl být účel takového druhu filmu. [viděno v MojeKinoLIVE 27.5.2021] (02.06.2021)

Vyborna konverzacka o parte dlouholetych pratel, co vyrazi na kazdorocni party na chatu na odlehlem ostrove. A postupne tam vyplouvaji na povrch davne lasky, odmitnuti, krivdy... a budete se u toho naramne bavit, protoze ty situace budete znat ze sveho zivota nebo okoli. A finske lidovky? to je jinej level, skoda ze Spotify nenabizi titulky. :-D (15.07.2020)

Takže tu máme další večírek po letech. Myslel jsem, že to budu srovnávat s geňou sedícím a bavícím ženy v podobném českém snímku, ale zmýlená neplatí. Je to zamyšlení nad generací čtyřicátníků, kteří zápasí ve vztazích, které si vysněně vytváří u počítačů či tv nebo v knihách, a ne a ne v tom malém Finsku se najít, také alkohol myslím, ta izolovanost, nikdo mi nerozumí, nikde nikdo jenom lesy a moře, no a v neposlední řadě nutnost přátelství, to je fajn na filmu, že nabízí východisko dobrým a přetrvávajícím přátelstvím, ať už založeným na povrchním sexu bez lásky, nebo jen na chlastu, který uvolňuje napětí z finské polární deprese. Ale rozhovory vcelku uvěřitelné a kdyby nenasadili anglinu, mohlo to být ještě lepší, pěkný vrchol karioky a tanec, lesbická pusa byla fajn, myslím, že otřásla celým kinem :)...Finsko miluju, projel jsem ho a jsou to strašně hodní lidé...čistých 75 %, pěkný den (30.08.2020)