Víkend na chatě

Nevím, nakolik bych Víkend na chatě označila za komedii (a rozhodně bych se jí jako komedii nepokoušela prodat divákovi). Když ale odhlédnu od téhle škatulky, vidím velmi dobrý konverzační kus s perfektní kamerou a hudbou, u kterého by byl spokojený i Jára Cimrman, protože ono to prostě opravdu bylo “jako ze života”. Chata samotná pak dostává deset hvězd z deseti. (07.02.2022)

Skvělá variace italského Perfetti sconosciuti. Jistě, není to úplně na stejné brdo ale ta podobnost je opravdu velká. Ano, i tady se odloží mobily, ale ty nehrají žádnou významnou roli v tom, jak se příběh bude dál odehrávat. Rozjezd je velmi pomalý, po prvních asi 45 minutách jsem si začal pokládat otázku, čemu se tady mám vlastně smát ? Je to taková nicneříkající konverzačka. Jenže potom se párty začne pořádně rozjíždět, alkohol teče proudem, stačí jedno přiznání a vybuchne atomová bomba. Nerad bych prozrazoval, kdo co, s kým, jak a proč. Jen nastíním, že z nudné konverzace začne být pořádný drama. Poslední půlhodina je takovej vztahovej bizár, že jsem si připadal jak v Beverly Hills 90210, a pak už jsem taky pochopil, proč film nese označení komedie. V tu chvíli jen netrpělivě čekáte, co se zase vyvrbí a posere a opět můžete nevěřícně kroutit hlavou. Víkend na chatě je velmi nenápadným, ale příjemným dramatem s kousky chladnějšího humoru. Nebýt toho začátku, tak tomu dám plnou palbu. (22.08.2022)

Ve výhledu byla bujará divoká párty staré party u příležitosti půlkulatých narozenin její hvězdy. Jenže jak stoupá alkohol v krvi, padají zábrany, otázky a pozornost a otvírají se staré i novější jizvy... Ty tam jsou postpubertální sny, na paškál přichází třicátnická bilance životních přeshubu (včetně postpubertálních kořenů). Atmosféra houstne a striptýz jede až na samu dřeň... Na začátku (ještě za střízliva) je pro diváka film hodně náročný na orientaci (minimálně v postavách, kdo ke komu patří, koho s kým co váže). Když se aklimatizujete, začnete si to užívat, protože tahle partička vám nedá vydechnout. Škoda jenom samotného závěru - čekal bych, že následky budou citelnější a viditelnější. Takhle to skoro vypadá jakoby ani nezachumelilo... (29.06.2020)

Finští přátelé se po letech sejdou v jedné lesní chatě, aby zapařili, zavzpomínali a chovali se doslova všelijak, jen ne jako stoprocentní Finové. Jsou tu totiž až nezvykle moc ukecaní. Nicméně se jedná o příjemnou konverzačku, kde se děje sem tam něco dramatického, ale nic tak zásadního, abyste u toho oněměli. (22.08.2022)

Komedie? Vážně? :-D Zasmál jsem se až tomuto popisu žánru. Klasické shledání kamarádů z mládí, jemuž chybí vtip i zajímavé postavy. Nejedenkrát jsem si vzpomněl na českou Vybíjenou, která je podobně strašná, ale aspoň byla vidět snaha o nějaký humor, či potencionálně vtipné charaktery, a ne pouze nudné hrabání v minulosti. Ty subjektivní 4 hodiny, které tohle severské drama má, by se daly přirovnat k čekání na tmu, při polárním dnu. (26.06.2020)