Americká elegie

Už jsem se tak nějak smířil, že každý velký režisér si jednou za pár let řekne, že by mohl natočit i něco pro akademickou obec a dostat se tak k nějakým filmovým cenám. Letos to padlo na Rona Howarda, který normálně točí hodně divácké filmy pro masy a tohle je diametrálně jinde. Americká elegie sleduje vynucený návrat mladíka, který se z vidlákova dostal až na Yale, ale dohání ho jeho rodinná minulost a přítomnost. Rozpolcení mezi současným životem a snahou postarat se o rodinu z nejchudších poměrů amerického venkova, je zřejmá. Chudoba, drogy a násilí. Je tu všechno. Hodně se křičí, hodně se přehrává. U Amy Adams je to hodně otravné, ale Glenn Close si zaslouží uznání. Celkově mě tohle nebaví a vlastně ani nezajímá. (16.12.2020)

Ron Howard už dávno není jistotou, jakou kdysi byl. Jistý J.D. se ohlíží za příběhem své vlastní rodiny. Nelehkým, hodí se napsat. Ovšem kdo to má snadné, že? V každé rodině je nějaký kostlivec, nějaká traumata. Tvůrci se snaží, aby jeho vyprávění působilo komplexně, zůstalo však spíš poměrně prázdným rodinným dramatem. Pochopitelně s potokem slz. Má nás přesvědčit o tom, kterak je náročné vyrůstat v chudých poměrech s nespolehlivou matkou a z nich se pak prodrat do jiné společnosti. Funguje to jen napůl. Sice je výkon Amy Adams velmi dobrý, ale pořád je to ten otravný prototyp špatného rodiče. Učebnicový, stokrát ohraný. Navíc tvůrci pořád myslí na ždímání emocí. Kdykoliv se jim to totiž hodí, vytasí se se scénou, která nás má odrovnat. Jenže to by nemohl být za kamerou Howard, který vždy vše tak nějak hezky uhladí, aby to diváctvo zase příliš nebolelo. Pokud se pokoušeli o tzv. misery porn, tedy o dílo, v němž se hrdinům dějí za každou cenu pouze špatné věci, z čehož pak má divák leda tak pocity úmorné deprese, měli se inspirovat u tvůrců série Bludné kruhy s Markem Ruffalem. Tady žádná postava nebudí soucit a vlastně ani nějaký velký zájem. Naopak maskéři odvedli kus práce, Glenn Close je coby starostlivá babička výborná. (09.02.2021)

Ve finále je to klasická človečinka se srdíčkem, ale těch sraček (podle skutečných událostí) co si ten klučina musel prožít. To stojí za vidění. Amy Adams si polohu zfetované maminy vychutnává a většinu pamětihodných scén si krade ona. Glen Close jako bábinka (co zapálila ožralého manžela!) si pak krade scény zbylé. Ron Howard ve Vidlácké elegii rozdává svoje osvědčené karty s jistotou protřelého karbaníka a zručně vypráví příběh hrdiny střední třídy. Nominaci na plešouna má jistou. Soundtrack se taky povedl, zase jednou výborný minimalistický Zimmer. (25.11.2020)

(7/10). Skutečnost, že se tohle děje ve více amerických rodinách a není to až tak zajímavý příběh, tak si myslím, že Ron Howard tuhle látku vyšťavil na maximum. Je zde vidět jeho parádní režie. Nejvíce ze začátku, kdy děj parádně odsýpal a já se na tu nádheru nemohl vynadívat. Do toho hraje parádní hudba s nápaditými zvuky. Zhruba v půlce se film jakoby zastaví a vy začnete kontrolovat, jak jste daleko se sledováním. Teprve půlka? Uff... Naštěstí to docela uteklo a vznikl z toho krásný, ovšem docela průměrný film. Zdobí ho vynikající herecké výkony, kdy by jste na konci skoro nepoznali herce od skutečných osobností. Amy Adams, která si zopakovala roli trosky z Ostrých předmětů, tady cílí na Oscary a Glenn Close jí krásně sekunduje. Film stojí za shlédnutí už jen kvůli Howardově režii, tyhle filmy on umí. Ovšem natočil už i lepší, ale to mu dokážu odpustit. (12.12.2020)

Tak si myslím, že tohle je prostě dokonale krásný film a že jsem letos viděl jen velmi málo hereckých výkonů, které by se přibližovaly té extra třídě, již tady předvádějí Amy Adams a Glenn Close. Obě jsou skvělé a ačkoliv jim ani zbytek obsazení nezůstává nic dlužen, především díky nim je Americká elegie taková, jaká je. Uvěřitelná, působivá, dojemná, pravdivá a s důležitým poselstvím pro kohokoliv, koho chytí za srdce. Ron Howard to z režisérského křesla ohlídal s jistotou zkušeného režiséra, kterému záleží na tom, co vypráví, a Hans Zimmer si po nějaké době na konto připsal další fajn soundtrack. (24.11.2020)