• Fr
    ****

    ,,VÍTÁM VÁS DO NAŠEHO ÚSTAVU.…“ /// Mísí se tady filmařina doby minulé s výdobytky socialismu, tedy abstrakty, který vlastně byly realitou. Chci tím říct, že je z toho cejtit ten komančsky vyčpělej svět, kterýmu ta krásná (v uvozovkách) deprimující atmosféra pasťáku, baráku, kterej je plnej mříží a musí se zamykat (ale prej si tam každej zvykne), dodá onu sílu. NIKDY SE K NIM NETOČTE ZÁDY A BUĎTE VE STŘEHU. Po obsahový stránce je zvláštní zjištění, že se dneska – krom všudypřítomný humanizace grázlů a příživníků – vůbec nic nezměnilo. Film na mně působí taky v osobní rovině, páč mi připomíná moje začátky – všude možně. A tak tu realitu vnímám asi silněji. Každopádně v rámci socialistický kinematografie, až neuvěřitelně pravdivej a drsnej snímek, kterej prostě musel skončit v trezoru. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem spíš na ty mladý kriminálníky. 2.) Často přemejšlím, jak by vypadal život mezi houpacíma koněma. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(23.2.2014)

  • misterz
    ****

    Urob čertovi dobre, peklom sa ti odvďačí. Nepoznám iný snímok, kde by sa toto porekadlo hodilo viac. A čím je človek menej inteligentný, tým to platí viac. Veľmi surové, bezcitné a hlavne cynické vytriezvenie mladého pána učiteľa. Nuž, na niektorých ľudí platí iba bič, nič iné. 80/100(9.8.2016)

  • WANDRWALL
    **

    Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001)(21.12.2010)

  • tomtomtoma
    *****

    Pasťák je uchvacujícím filmem svým obrazovým zpracováním. Obraz je tím, co vytváří jedinečnou atmosféru sklíčenosti a zoufalství. Existencialismus zde dostává zřetelné obrysy a splňuje všechny nutné podmínky, včetně jediné jistoty tohoto světa. Jemný a ostýchavý životní pesimismus je nečekaně a nevybíravě ponechán napospas cynickému osudu v neznámém prostředí deprimující devalvace lidského společenského chování, ze kterého není úniku a jednotlivce i přes osobní přesvědčení a osamocený boj mění v poslušnou součást nemilosrdného soukolí mechanismu nadvlády hrubé síly, která nelítostně trestá každé zaváhání a nerespektování daného stavu věcí. Pravda je nestálá a proměnlivá, hodnoty jsou nepotřebné a jediným způsobem přežití je přizpůsobení se zvrácenosti absurdity. Surový existencialismus je umocněn nemožností změny pravidel her a bezbranně odevzdanou oběť pomalu a nenápadně připravuje o smysluplný pohled na život. Postupně vše proniká mezi prsty ve změti skličujícího soumraku rozvrácené duše, aby náhle vše umlklo, potemnělo a odhalilo nahotu bezvýchodné reality bez ochoty docílení účinného řešení. Hlavní postavou neutěšeného příběhu marnosti je mladý učitel (vynikající Ivan Vyskočil) v rozpolcenosti pocitů a reality. Lehkou neurovnanost je možno vnímat jako nerozhodnost a nezkušenost. Systém a osud si podávají ruku na usmířenou a s jízlivým výsměchem rozervávají srdce obětního beránka v nejistotě rozeklanosti a psychologického tápání vědomí i podvědomí. Východisko neexistuje, nepsaná pravidla nelze potlačovat natrvalo a boj s větrnými mlýny se nakonec stává jen zoufalým výkřikem marnosti. Důležitou postavou je chovanec Topol (dobrý Václav Sloup), který příkladně dokládá potvrzení neschopnosti změnit zavedený stav, který nikoho neuspokojuje, všechny svazuje a přesto zůstává natrvalo vítězem absurdity všedního dne. Výraznou postavou je chovanec Holub (zajímavý Jiří Krampol), neoficiální král území, kde nadvláda hrubé síly dovedla k dokonalosti poslušnost a hierarchický systém věrnosti. Z výraznějších chovanců pasťáku zaujme nevyzpytatelně bezelstný Štrobach (zajímavý Ivan Chocholouš), nevinně vyhlížející nově příchozí František (pozoruhodný Martin Hron), na vše připravený a přizpůsobivý malý Havránek (dobrý Zdeněk Jánský), zkratkovitý útěkář (Miloš Vognič), či poslušní ochránci krále (Rostislav Novák a René Gabzdyl). Z dalších rolí: děsivě upřímný a neoblomný ředitel výchovného ústavu (dobrý Vilém Besser), apatičtí a odevzdaně přežívající vychovatelé Kostelecký (Zdeněk Kryzánek), Helebrandt (zajímavý Jiří Smutný) a Krofta (Vladimír Krška), respektovaná autorita se stíny minulosti a pedantský zastánce přísné učitelské ruky (velmi dobrý František Kovářík), protějšek křečovitého mileneckého vztahu nezkušeného mládí Blanka (Dana Hlaváčová), v jiskrném toužení roztávající lékařka (velmi zajímavá Karolina Slunéčková), neurvalý rozdělovač práce mladistvých delikventů /zajímavý Ladislav Křiváček), či nesnášenlivě odměřený řidič (Vladimír Foukal). Bezradná bezmoc a existencialismus slaví svůj triumf vítězné filozofické téze. Je obnažena až na samotnou podstatu a neutěšenou skutečnost bez možnosti změny i optimistického pohledu na budoucnost a smysluplnost. Tíha padá plnou svou vahou a nenechává nikoho na pochybnostech o své zkázonosné síle a obětování nahraditelných částí neschopného a pevně ukotveného systému, který nenabízí řešení a možnosti, pouze problémy násilně a nedbale schovává, zatajuje a využívá. Jedinečná podívaná je podpořena hereckými výkony a jedinečně vytvořeným prostředím, které umožňuje naplno rozehrát svou tísnivou vizi.(1.4.2017)

  • triatlet
    ****

    Příběh natočený na motivy novely Karla Misaře. Po tragikomickém úvodu na venkovské škole, kde je pomocí listování v kronice vykresleno překabáťování starého učitele (František Kovářík), následuje krátká kritika byrokracie (učitelovo putování po úřadech) a pak už film syrově zobrazuje komunitu v pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Název U Dobrého pastýře působí opravdu kontrastně k řádění chovanců. Učitel v podání Ivana Vyskočila se sice snaží humánně napravovat hříšníky a pomáhá slabším, ale závěrečným střetem s vůdcem rebelů - Holubem (Jiří Krampol) - vzájemná fackovaná spouští čůrek krve, který je pak startovacím mechanismem definitivního lynčování v samotném konci. Na chvíli jsem věřil, že další vůdčí chovanec Topol (Václav Sloup) podá učiteli pomocnou ruku, ale nepřekvapil. V davu je síla. Jedinec je bezmocný. Silný dojem umocňuje výborná kamera Jiřího Šámala i hudba Vladimíra Klusáka.(15.2.2009)

  • - Jeden z nejvýraznějších českých filmových hudebních skladatelů Zdeněk Liška se sám nabídl, že k filmu složí hudbu, dokonce zdarma. Film byl však zakázán a uzavřen do trezoru. Liška se k realizaci tedy nedostal. Film byl dokončen až v roce 1990, kdy byl proveden čistý střih v době zákazu jen nahrubo sestaveného materiálu. (mchnk)

  • - Film byl tehdejšími normalizátory zařazen do tzv. černých filmů, což byly snímky, u kterých podle jejich názoru převládalo negativní líčení současnosti a jednotlivých aspektů společenského i politického života. (raininface)

  • - Po prvom premietaní a zákaze sa tvorivá skupina Šebor-Bor pokúšala snímku zachrániť, a preto nakoniec aj režisér pristúpil k niektorým úpravám. Celá záležitosť sa tiahla trištvrte roka. Film mal deväťdesiat obrazov, vykonali sa na papieri jeho úpravy, nový koniec, niektoré obrazy išli von, asi pri tridsiatich piatich obrazoch sa vykonali návrhy na úpravy, ale keď to dali dokopy, zistili, že to s filmom nepohlo, aj keď by sa napríklad v postsynchrónoch zmenili repliky. (Raccoon.city)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace