Plavení hříbat

Jedna z psychologických sond do vesnického života jihomoravské dědiny normalizační éry a především do problému odcizení se svému rodnému prostředí a hledání budoucího životního uplatnění v rozporu s očekáváním svých blízkých. Řada známých herců bezchybně ztvárnila typické vesnické postavy; od Jiřího Sováka, jako zemitého "sedláka" (nyní už pouze družstevníka) s gustem se rýpajícího v žumpě, přes vesnického furianta, Vladimíra Menšíka, kterému flaška přerůstá pomalu přes hlavu, až po nadšeného tanečníka Josefa Somra, který by pro strážnický festival obětoval poslední trenýrky. Snad jen Vlastimilu Brodskému se v hnoji hrabat nechtělo, a proto se spokojil s menší rolí předsedy družstva. (10.01.2005)

Ivan Vyskočil hraje študenta hnojařiny, kterýmu zbejvá poslední rok studia a neví, jestli má radši dělat v kravíně v jeho rodný vesnici a nebo se odstěhovat do Prahy. Dost mě pobavilo, že tenkrát se na hnojárně učilo, jak kontrolovat olej v motoru a dokonce se tam dělal zápočet z jízdy na koni. Jinak je tohle "drama" spíš taková nepovedená komedie. Dramatická je snad akorát scéna, když V. Dlouhýho nakopne kůň a on chcípne. A pak možná ještě to, když Menšíkovi zdrhne manželka a on vzteky rozmlátí svůj nábytek jak Kolesa, když ho na pracáku nasrala úřednice. A co se týče hereckýho projevu Vyskočila, tak líp snad hrajou i ty křováci ve filmu Bohové musejí být šílení. (19.06.2011)

Hlavním záporem tohoto Bočanova výseku ze života na vesnici, je jeho nevyváženost. První věc, která praští do očí, je počet obsazených hereckých hvězd v nejlepších letech (Somr, Brodský, Menšík, Sovák). S výjimkou Sováka ale mají všichni jenom drobnější role, do kterých je jich tak trochu škoda. Zvláštní je i poněkud statický scénář, situace nahozená v úvodu filmu se vlastně během filmu příliš neposune a ani hlavní hrdina v podání Ivana Vyskočila neprojde žádným větším vývojem. Co ovšem dokáže každý film nakopnout do úplně jiných rovin, je Zdeněk Liška a i zde jeho výtečná hudba (tedy s výjimkou té jedné odrhovačky) založená na variacích folklorních melodií poněkud kontrastuje a vyčnívá nad spíše průměrným, ale přesto docela příjemným filmem. (23.02.2013)

Film, který neurazí, ale ani nepotěší. Kluk studující VŠ v Praze se rozhoduje, jestli zůstane tam, nebo se vrátí domů, na jihomoravský venkov. K tomu mu pomůže stejnojmenný kozel, protože které holce nesmrdí, ta je ta pravá a s ní bude život na venkově idylka. Nedramatické drama, kdy celá plejáda herců je velmi nevýrazná a to včetně takových mistrů, jako Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský nebo Josef Somr. Jednou jsem se i zasmál a to když se ptal člen jakési komise, která navštívila JZD, jak často se mění desinfekční rohože či co. Odpověď zněla, že "vždy, když nás navštívíte". Jinak děj celkem o ničem, jak jsem konstatoval již na začátku. (05.10.2010)

Reklama na znormalizovaný vesnický život: je to tam sice kruté a těžké, ale i krásné a klidné a hlavně, nejste tam nikdo, nýbrž "někdo", po kom i něco může zůstat (třeba zvelebené pole). Jde o víceméně naivní báchorku, dokreslenou mnoha "zásadními" okamžiky (smrt Olina), ve které si nějakou tu roli střihlo spousta hereckých hvězd té doby. Bohužel pro dnešek víceméně vyčpělé téma, ačkoliv pár světlejších okamžíků by se našlo. (29.08.2008)