Já to tedy beru, šéfe...!

Necekal jsem nic extra, navic tu vsichni pisou, jak tema filmu je dneska naprosto na nic, ale nakonec sem se dobre bavil, protoze tohle vlastne ani neni film o naborarich, ale o zarlivosti. Skoro se ani nemuzu rozhodnout, co bylo vtipnejsi. Jestli domaci sceny nebo naborovy akce. Sobota a Narozny jsou perfektni dvojka a jejich akce a vochcavky fakt nemaj chybu, navic se tady Sobota docela obstojne zbavil toho svyho hihihi a je fakt super. Nejvostrejsi jsou stejne ale sceny s Marii Rosulkovou. Celkove se sice nejedna o nic extra super vtipnyho, ale sem tam je nakej vtip fakt dost dobrej, jsou tu fajn cesky herci a dej slusne odsejpa, takze jsem se dobre bavil. (04.12.2007)

Tuctový námět s nesourodým příběhem, který je zasazený do přespříliš nesympatického prostředí podniku z dob socialistického Československa. Z filmu nevychází nějaké stěžejní sdělení, ale i tak si lze odvodit některé hrozné skutečnosti, které zapříčinily vznik takovéto rádoby komedie. Zábava žádná a přítomnost vtipu žádná i přesto nelze odepřít snahu v podobě nápaditých propletenců ve vztazích. (09.08.2014)

Film z časů, kdy personalistika byla [nebo kdy se chtěla tvářit jako] jiný sport. Vlastně docela zajímavý film. Vší tou propagandou o 15-ti milionech nezaměstnaných na Západě prosvítá jakýsi úšklebek - jako když dojatý nárožný vrthává na poradu vedení podniku, aby řediteli slavnostně sdělil, že sehnal mzdovou účetní. Schulhoffovi se povedla zjímavá věc - scéna jde vykládat jako svěděctví o ráji, kde se u dělnických profesí podniky předhánějí s nabídkami platů a kupóny na benefity, ale i jako čehosi perverzního. Mezi oběma headhuntery to jiskří přinejmenším stejně, jako mezi Sobotou a Janžurovou, což je v rámci Sobotova obvyklého rejstříku docela dost. Luděk si většinou jede svého obvyklého ňoumu, ale když se vymlouvá z nevěry v Popradu slovensky [já naozaj...], jeden si ten skvost nemůže nepustit víckrát za sebou. Nejpřekvapivější je ale zjištění, že personalisté jsou i ve filmu nejspíš kurvy [psychologické metody] jaksi nutně - ať už pracují pro kohokoliv. (03.08.2014)

Další ze "zlaté éry" soialistických komedií, které poukazovaly na neduhy.... Tak, jak se "přetavoval" člověk v kině, tak se paralelně tavil i v TV a když si při tomhle filmu vzpomenu ještě na soudruha Pecha a toho jeho poskoka co mu říkal "milý Pffíteli" a jejich "Minuta denně", jdou na mě mdloby.... (11.03.2005)

Oproti Fešákovi Hubertovi, kterého jsem viděl včera, jsem se tentokrát o poznání lépe bavil. Dílem je to zásluha dobře napsaného scénáře a svižné režie a pak samozřejmě účastí osvědčených herců. Kdo má nějaké zkušenosti HR, nebo managementem obecně, ten ocení jistou míru nadčasovosti; shánění kvalifikovaných zaměstnanců jde ztuha i v kapitalismu, takže mu pravděpodobně nebudou vadit ani ty občasné socialistické narážky. Kdyby se toho námětu chopil Svěrák se Smoljakem, byla by to pecka, ale v tomto podání je to jen lehce nadprůměrná jednohubka pro sobotní večer u TV. (12.05.2021)