Banditi pre Baladu
Bandits for a Ballad
Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Petr PříkaskýHudba:
Miloš ŠtědroňHrají:
Jan Zadražil, Tereza Marečková, Martin Huba, Norbert Lichý, Eva Vrbková, Attila Mokos, Dominik Teleky, Peter Oszlík, Anna Čonková, Mark Kristián HochmanVOD (2)
Obsahy(1)
Filmový muzikál o cestě a touze herců brněnského Divadla Husa na provázku uvést svou slavnou verzi legendy o Nikolovi Šuhajovi na Zakarpatské Ukrajině, v prostředí odkud Nikola pocházel, a konfrontovat ji s pohledem našich současníků... Obdiv k osudu zakarpatských Ukrajinců je hlavním motivem nového filmu Vladimíra Morávka s názvem Bandité pro baladu. Legendu o Nikolovi Šuhajovi zpracoval režisér jako road-movie z ukrajinské Koločavy. Film z obrazů skládá lyrickou grotesku o jedné epochální cestě, která může být cílem. Ale taky nemusí. Hlavním výrazovým nástrojem se tu stává střih, stavící vedle sebe, často do produktivního konfliktu, různé záběry, výpovědi i významy. Ve filmu hrají herci brněnského Divadla Husa na provázku, kde byla několik let na repertoáru dnes kultovní Balada pro Banditu autorů Miloše Štědroně a Milana Uhde, vedle nich se objevují Martin Huba nebo legendy dřívějšího „Provázku“ Bolek Polívka či Miroslav Donutil. Samozřejmě zazní písně z Balady pro Banditu Miloše Štědroně, někdy v podání Jihočeské filharmonie, jindy slovenské kapely ZVA. „Celá Jihočeská filharmonie se s námi vydala točit na Koločavu, byl to zážitek pro ně i pro nás, muži a ženy v oblecích s hudebními nástroji se brodili koryty řeky nebo se snažili překonat nekonečné kopce Zakarpatí,“ dodává Minařík. Morávek zapojil místní obyvatele, trochu v duchu formanovských filmů šedesátých let 20. století. Ve filmu je velmi těžké rozpoznat, co je realita a co inscenovaná realita. Proto tam nakonec asi nejvíc excelují Martin Huba a Pavla Tomicová, lidé, kteří dokážou hrát tak, že to žijí," říká režisér Vladimír Morávek. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (12)
Představte si, že přijdete k někomu na návštěvu a on vám pustí home video z dovolené a strašně se baví u scén, které vám nic neříkají, protože vám schází znalost souvislostí, ale dotyčný se asi baví skvěle, neb ví, oč jde. A tak se snažíte pochytat, co a proč tam dělá ta tlustá, vykulená, proč ta tlustá a vykulená dívka stále brečí, proč sedí tlustý chlápek u benzínky, proč nějaký chlápek spisovně telefonuje, proč ten starší pán pořád pronáší ty zvláštní projevy, proč tam jsou ti staří pánové a jeden dokonce se synem (ok, ok, hráli před x lety ve filmové verzi čehosi, co s tím home videem má velmi, velmi vzdálenou a volnou souvislost) - a říkáte si, že alespoň něco pochytáte z atmosféry té dovolenkové destinace, ale kromě detailních záběrů obličejů a neustálých nahých chlapských zadků v řece (pan režisér je na chlapy?) a že sem tam někdo projde přes silnici, toho moc nevidíte. Třeba ani jeden pravoslavný kostel, ani jednu ikonu, což je vzhledem k destinaci na pováženou. Známý vám mezitím nadšeně vypráví, ať se připravíte, že teď ještě přijde něco to či ono, a pak to zcela minete, protože netušíte, o čem je zase řeč. A do toho známý pořád dokola vykřikuje slova jako svoboda, láska, šukačka, píchání, smrt, svobody... A vy si řeknete, že jste si měl s sebou vzít nějakou samohonku, abyste byl na stejné vlně s těmi lidmi, kteří to museli rovněž natočit pod vlivem. ()
Nejdříve jsem uvažoval o nějakých hvězdičkách za originalitu. Ale nakonec jsem usoudil, že jde spíš o diletantství. Bůhvíproč změněná jména, metoda náhodného střihu, mnohojazyčné matoucí titulky, hrané scény tvářící se jako dokument a úvodní titulky coby návod k použití (který u mne stejně nefungoval). Pohled na hodinky sice ukázal, že toto dílo bylo o několik hodin kratší, než se zdálo, ale ani to na hvězdičku není. Podivný patvar. ()
Škoda. Potenciál to mělo. Atmosféra Koločavy, silné téma, herci z Divadla Husa Na Provázku, Jihočeská filharmonie. Režisér Vladimír Morávek měl určitě spousty záběrů, ze kterých mohl vzniknout zajímavý film na motivy Balady pro banditu. Bohužel je z toho jen střihová slátanina, která by neobstála ani v éře nové vlny v polovině 60. let 20. století natož pak v roce 2022. ()
Miluju původní Baladu pro banditu a písničky z tohoto filmového muzikálu. Ale tohle, tohle sem nějak nepobral. Záběry poskládané tak, že to dává smysl jen režisérovi a asi tak třem lidem v Brně. Ansámbl (v tomto případě autobus a helikoptéra) plný hvězd i mladých talentů ale je to úplně jedno, páč ty 5 sekundový štěky co každý má, padají z obrazovky náhodně bez ladu a skladu... Tohle slavné představení by si zasloužilo lepší vzdání pocty. Poprvé nechám film bez hodnocení, protože tady jsem v koncích... ()
Úplně jsem asi nepochopil, co mělo tohle znamenat. Otázkou je, zda se našel vůbec někdo takový. Pro mě se jednalo o soubor nastříhaných nesouvislých scén, které mířily od ničeho nikam a nedávaly smysl. Nefungovalo to ani jako dokument ani jako imaginární představy souboru Husa na provázku nemluvě o tom, že například Norbert Lichý nemá s brněnským divadlem nic společného. Fakt, že jsem napsal alespoň takhle dlouhý komentář považuji za velký úspěch, pač mi po shlédnutí kompletně došla slova. ()
Galerie (16)
Photo © Filmtopia
Reklama