The Banshees of Inisherin
The Banshees of Inisherin
Duchovia Inisherinu
The Banshees of Inisherin
Režie:
Martin McDonaghScénář:
Martin McDonaghKamera:
Ben DavisHudba:
Carter BurwellHrají:
Colin Farrell, Brendan Gleeson, Kerry Condon, Barry Keoghan, Gary Lydon, David Pearse, Pat Shortt, Bríd Ní Neachtain, Aaron Monaghan, Jon Kenny (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Na odlehlém ostrově západně od pobřeží Irska sledujeme celoživotní přátele Pádraica (Colin Farrell) a Colma (Brendan Gleeson), kteří se ocitnou v nejednoduché situaci, když Colm nečekaně jejich přátelství ukončí. Zaskočený Pádraic, kterému pomáhá jeho sestra Siobhán (Kerry Condon) a mladík žijící na ostrově, Dominic (Barry Keoghan), usilují o obnovu přátelství a odmítají ne jako odpověď. Pádraicovy opakované snahy však jen posilují odhodlání bývalého přítele a když dá Colm zoufalé ultimátum, události rychle eskalují s šokujícími důsledky. (Falcon)
(více)Recenze (423)
Na začiatku sledovania som sa až chvela blahom - zábery na čarokrásnu prírodu írskeho ostrova mi dávali tušiť film podľa môjho gusta. A potom prišiel šok.....lebo ono je to tak absurdné a na nervy lezúce až mi chvíľu trvalo vstrebať to a uvedomiť si, že áno, keby som tam žila v tej dobe, v takom veku a usporiadaní možno by mi tiež preplo. Znepokojivý film o znepokojivých duševných rozpoloženiach. ()
Zvláštní. Zhmotněné bláznovství. Tak trochu nuda. ()
Martin McDonagh ešte nenatočil slabý film. Od kamery, cez hudbu a herecké výkony radosť sa pozerať. Tie 4 hviezdičky sú len v kontexte samotného McDonagha, pretože napríklad 3 Bilboardy mi prišli proste o kúsok lepšie. 4 herecké nominácie sú prehnané. Už teraz mám chuť pozrieť si to znova. ()
Nič hodnotiť nejdem, nemám právo kritizovať postavy ani hercov, ktorí im dali duše. Duokoncert hlavných hrdinov. Najtragickejšia postava filmu - policajt, ktorý smutný ostrov robí ešte desivejším. Parádny filmík pre moju dušu. Ďakujem. 5 stellars ()
„Muzika, tá je večná. Poézia je večná. Na láskavosť si nikto po rokoch nespomenie.“ Samota ako náš spojenec i nepriateľ zároveň. Máme ju radi, bojíme sa jej. Speje všetko iba k tomu neodvrátiteľnému koncu? Je ego najhorší spoločník? Na záver existuje len beznádej? Komorný, divadelný, ostrovný príbeh skvelého dramatika, ktorý ma už raz dostal a s Bruggami ma dokonca odrovnal. Príbeh plný absurdných paradoxov, ktoré vedia dojať, aj zabaviť. Banálna tragédia ľudských rozporov. Alegória vojny na pevnine. Ceny a nominácie sú absolútne namieste a akademikom v prípade nominácií neprekážala ani absencia vzťahov ľudí s rovnakým pohlavím, či rasovo zmiešaných dvojhier v rámci povinných kvót, v dnešnej dobe to poteší (vďaka, Íri). Írske duo Colin a Brendan si zopakovalo spoluprácu z brugského majstrštyku a bolo famózne. Masovka sa z Banshees of Inisherin nikdy nestane, ale ocení to najmä divák, ktorý sa v živote aspoň obtrel o filozofiu, viac rozmýšľa o svojej existencii, než o tom, čo si zajtra kúpi v nákupáku a proste ten, kto vie, že nevie, alebo to aspoň tuší... 9/10 ()
Kvalitne spracované, ale je to čistá depresia... ()
Asi už typický McDonaghův rukopis a zasazení na malebná irská pobřeží dělají tento film krásným na pohled. Film je údajně metaforou na Irskou občanskou válku ve třicátých letech, což je extrémně zajímavej nápad, ale pro ne-Ira celkem nicneříkající. Po Třech billboardech a Bruggách jsem čekal trochu víc, ale pořád je to kvalitní herecká a dialogová jízda ústřední dvojice. Celkově 80% ()
Bezvadná rečovačka a zároveň zádumčivá bezslovná reflexia vzťahov malej skupiny obyvateľov írskeho ostrovčeka, život ich tam totálne frustruje a unavuje, napriek tomu tam zostávajú, ten kto to poruší, je prinajlepšom čudák, hlavná niť príbehu sa vinie okolo konfliktu dvoch dlhoročných priateľov, ktorým tie nekonečne plynúce stereotypy nezvyčajne drbnú na mozog, nepoznám írsku echt náturu, ale riešenie sporu je dychberúce, tiež jeho vyvrcholenie, okrem hlavnej žiariacej dvojky treba vyzdvihnúť aj ostatných aktérov, ktorý neboli vôbec krovím, takže 80%. ()
McDonagh mě přesvědčuje o svém filmařském umu a i když to není taková pecka jako Tři bilboardy, rozhodně to stojí za to. Ale je pravda, že vychází v podstatě z mnoha stejných kvalit. Přenesení atmosféry na plátno, tragikomický scénář (zde tedy spíše tragický), plejáda silných postav, ať už jde o silnou ženskou postavu, které by se od McDonagha mohly rádoby feministi od Disneyho učit, nebo o v podstatě otravné charaktery, kterým ale fandíte a s tím spojené výborné herecké výkony, přičemž zde bych chtěl vyzdvihnout hlavně Barryho Keoghana, který mě v každé další roli baví víc a víc, no a závěrem i vynikající filmařská práce, hlavně kamera plná úchvatných a kompozičně vypiplaných záběrů irského ostrova a hudba. Suma sumárum silný, místy až depresivní zážitek ze starého Irska. ()
Krása…malý, jednoduchý a pritom v celku banálny príbeh o nečakanom konci jedného priateľstva je filmársky pretavený do úžasnej podoby, kde zvolená forma, prostredie a doba dáva tomuto príbehu neobyčajnú silu. Taktiež po hereckej stránke skvele zahraté. Perfektný tu je hlavne Colin Farrell, ten si postavu Padraica poriadne užil. Výborne strávené 2 hodiny…a po dlhšej dobe film ktorý jednoducho poteší. 90% ()
Lidská malichernost nezná hranic. ()
Strašná honipéřina, hezky natočený a zahraný naprostý nesmysl. A ne, scénář to opravdu nemá skvělý, scénář je naopak Achillova pata celého filmu. ()
Škoda toho konce, líbili se mi komediální vložky a nakonec to bylo velice smutné. Bohužel dnes je populární realistická tvorba. Jinak audiovizuálně moc povedené. 6/10 ()
Trochu bizár, ale čo si mali medzi sebou vyriešiť si aj vyriešili. Film ukazuje kam ťa môže doviesť v živote samota a to aj vtedy, keď sa nachádzaš medzi ľuďmi. Človek si to pozrie, ale žeby mal po tomto filme siahnuť ešte raz, tak to asi nie. ()
Na rovinu, ten příběh je tak absurdní, že je mnohem více komický, než tragický. Čekal jsem tam ke konci nějakou katarzi, kdy to do sebe zapadne a jednání postav dostane dříve neviděný rozměr, ale to se nestalo. Film stojí za vidění, ale kromě hereckých výkonů spíš jako historizující reklamní spot pro Visit Ireland. Pokulhávající (nebo možná mnou nepochopený) příběh totiž bohatě vynahrazuje atmosféra travnatých pobřeží, strmých útesů, kamenných zídek, slaného větru a plných pint tmavého stoutu v potemnělých pubech s tradiční irskou muzikou. ()
Krasne, ale skutocne krasne kameramanske hratky s irskou planinou, olemovanou kamenistymi murmi (Irsko je holt juzny Island) a inspirovane "fordovskymi" pohladmi cez okna, ci dvere. Minulostorocna (1923) vypoved o tvrdohlavosti v nas s vtipno-ironickymi vsuvkami (stara baba ako pomyselna "smrtka s kosou", farar v spovednici uz vie vsetko) a hlavne (neprekvapujuco) opatrena tou najcharizmatickejsou hereckou smotankou (ako tu famoznu chemiu Gleeson s Farrellom robia?) s ikonickymi podpornymi rolickami (najnormalnejsia sestra, mental Keoghan). Od plneho "kutaca" to oddaluje len absencia nejakej tej sceny, pri ktorej si zatlieskate, alebo vam vyrazi dych, i ked finale (smrt somara, horiaci dom) k tomu smerovalo, aby skoncilo az prilis komorne, nekatarzne (zmierenie na plazi). A odseknute prsty Brendana ma budu strasit este nejaky ten tyzden! PS: "Burwellovka" tentoraz nech je akokolvek minimalisticka, ma krasne motivy miesane s irskymi ludovkami a operou, ktore tomu sedia excelentne. ()
Pan McDonagh se s tím opět nepáral . Naservíroval nám parádní depku. No ono Irský ostrov 20. let minulého století nebylo zrovna místo pro slečinky. A navíc , když přijdeš o kámoše Colma i o kámošku Jenny . Tak je vymalováno . Husté jako instantí kaše z krabice od Vitany. ()
Příjemný komorní film, který si nepotrpí na napětí, ale na postavách, které mají své pro a proti, však člověk jim porozumí, čím déle se příběh rozplétá. Báječně jsem se kochal nad krajinou, která má své kouzlo a čaro, přičemž skrývá i prázdnotu a smutek, která není na první pohled zřejmá. Tyto pocity však pociťují i naše postavy, a proto jsem chápal, proč tak často říkají černý humor, jsou v depresi, či se chovají zvláštně, neboť ta atmosféra ostrova se prosákne do všech, co se tu snaží žít. Parádní herecké výkony, nepříliš častý, ale trefný humor, či pěkný venkovský příběh dotváří krásný film, a i když mě konec nedostal do kolen, a ne všechny postavy se mi prokreslily, tak síla mých kladů převyšuje zápory. ()
Tak tohle ve mně zanechalo hluboký zážitek. komediálně dramatické herectví Farrella, skvostná příroda divokého Irska a citlivě odvyprávěný zdánlivě banální, nicméně mrazivě závažný příběh. ()
Související novinky
95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou
V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)
Ceny BAFTA ovládla válečná vřava
V neděli 19. února se v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre uskutečnil 76. ročník slavnostního předávání prestižních cen Britské akademie filmového a televizního umění (BAFTA), na němž… (více)
95. Ceny Akademie - nominace
V úterý 24. ledna proběhlo vyhlášení kompletních nominací pro 95. ročník předávání cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), během něhož herci Allison Williams a Riz Ahmed oznámili, jaké… (více)
Zlaté glóby ovládly Víly z Inisherinu i Fabelmanovi
V noci z 10. na 11. ledna byla udělena ocenění Zlatý glóbus, jimiž byly vyzdviženy výrazné snímky a tvůrčí výkony uplynulého roku 2022. Jubilejní 80. ročník předávání těchto cen se uskutečnil v… (více)
8/10 | Trio McDonagh, Farrell a Gleeson se po dlouhých letech, které uplynuly od McDonaghova (výborného) celovečerního debutu In Bruges, opět setkalo u dalšího projektu a naštěstí se dobrá věc znovu podařila, ačkoliv výsledkem, u této tragikomedie o rozpadu jednoho přátelství (které možná nikdy ani žádným přátelstvím nebylo:-)) a neschopnosti novou situaci akceptovat, je asi McDonaghův nejméně divácky přístupný, k tomu nejvíce pesimistický a současně dost možná také nejpřímočařejší film (alespoň takto na mne působil) v jeho dosavadní kariéře. | Všechny tradiční prvky McDonaghovy tvorby samozřejmě nechybějí ani zde. Na první pohled (ne)obyčejný příběh, skupinka svérázných postav, vypilované (a vypointované) dialogové výměny, skvělý casting jak hlavních, tak vedlejších postav, absurdní dílčí příběhové epizody, komplikované vztahy mezi postavami, vycházející z toho kolik je toho řečeno a kolik je toho, z nejrůznějších osobních důvodů, zamlčeno, pozvolné (když už ne rovnou pomalé) tempo, náhlé výskyty explicitního násilí, nebo hlubší myšlenky pod povrchem, to vše funguje i tentokrát na výbornou. | McDonagh ve své sociální sondě do prostého, ale nelehkého, života nemnoha obyvatel jednoho malého ostrova, na kterém se jakoby zastavil čas, rozehrává na pozadí osudu jednoho přátelství spousty motivů, od smysluplnosti vlastní existence, bilancování svého života a potřeby zanechat po sobě nějaký (hodnotný) odkaz, přes ztrátu dosavadních jistot stran sociálních vazeb, chorobný strach z osamělosti a neochotu se přizpůsobit nastalým změnám, až po tíhu partnerské/sourozenecké odpovědnosti, obtížnou snahu vymanit se z dosavadního stereotypu (odchodem z ostrova) a nenaplněné citové vzplanutí (s tragickým koncem). | Přes veškerou, všudypřítomnou, depresi a těžkou osudovost filmu ale dokáže McDonagh v průběhu děje diváka pobavit jak extrémně vtipnými dialogy, tak vyloženě komediálními scénkami (Farrellův opilecký monolog, případně vzkaz o úmrtí, totiž vážném zdravotním stavu:-), příbuzného na pevnině) a současně se nebojí přepnout téměř až na melancholicky spirituální notu a vystřídat to hned vzápětí naturalisticky vypjatým momentem. Silnou stránkou filmu je taktéž působivá kamera, nádherné lokace a dobová výprava, nicméně mohutnou pochvalu zaslouží především, bez výjimky parádní, obsazení s dovedně odpozorovaným "ostrovním" přízvukem:-) a to pochopitelně v čele s titulní dvojící, teď už bývalých, přátel. Farrell i Gleeson předvádějí doslova herecký koncert, ovšem ani Condon a Keoghan nijak zvlášť nezaostávají, zejména Condon je přímo vynikající. | Škoda jen, že příběhová linka je nad rámec výchozí premisy (možná i s ohledem na svou značnou jednoduchost) trochu předvídatelná a divák se v jejím průběhu nedočká prakticky žádných překvapení (v podstatě se stane přesně to, co divák předem očekává, nebo postavy samy předesílají, že se následně odehraje), tempo občas malinko zakolísá a samotný závěr postrádá o něco razantnější (emocionální) katarzi. Přesto jde v souhrnu opět o velice vydařený počin a pro McDonagha o další úspěšný zářez v řadě, plus ukázkový příklad, že i na malém prostoru lze v případě schopných tvůrců zahrát velké divadlo:-). | PeZet () (méně) (více)