Šťastie príde v nedeľu

Film bez hluboké myšlenky, zcela přímočarý, s fraškovitými prvky, který ale jako celek tak nějak funguje... Přátelství, láska, horké léto, "zlý" policista - to vše patří do prvorepublikových scének a gagů a tady ta barevná komedie si s tím hezky hraje... Škoda pro film je Renaty Dočolomanské, které to před kamerou moc sluší. Okem dnešního diváka je vtipné sledovat dobové odlišnosti - od porostu po podivně řešené košile:-) (19.03.2014)

Komedie, kteřá přežila svou dobu bez ztráty kvality. 1) Na svou dobu neobvykle svěží komedie se dost vzdálila socialistickým kánónům filmové tvorby. Hlavní představitelé nebojují za mír nýbrž mezi sebou o holku, nebudují novou společnost, ale snaží se bezpracně přijít k penězům sázením ve Sportce. Po večerech se scházejí v pochybně vyhlížejícím luxusním podniku, kde nad lahví piva sní své zbohatlické sny._____ 2) Á propos - pivo v podobném podniku se v Čechách podávalo výhradně k jídlu, aby se tam nestahovali pivaři. Ale Slovensko bylo pivařské podstatně méně a tak tam toto nařízení brali s větší tolerancí._____ 3) Uchvátila mě úvodní scéna filmu - vyhlášení výsledků tahu, na něž čeká shromážděný dav na ulici za deště._____Líbily se mi švihácké pánské košile._____A nejvíce oceňuji dobové bratislavské reálie._____ 4) Hrají zde pěkní kluci - 24letý Anton Mrvečka (Štefan zvaný Vrabec), 32letý Marián Kleis starší (mohutnější Emil) a především půvabný 23letý Ivan Mistrík (průvodčí tramvaje Miško)._____ 5) A na závěr si zazpívejme s autorem textu Jiřím Suchým._____ Darmo riešim hlavolam ako dospieť k cieľu / ako šťastie zvábiť mám aby prišlo v nedeľu / Neverím na smolu piatočnú v piatok mám náladu sviatočnú / Piatok za nešťastný deň nikdy neuznávam / týždeň čo týždeň športku si podávam / V sobotu rozmýšľam pri vínku či kúpiť spartaka či simku / V nedeľu však bohužiaľ moja nádej hasne / Nikdy som nič nevyhral a tentoraz zas nie / V pondelok sa budím s prianím s jediným len vážení / Navždy skončiť s tipovaním a svet vraj sa premení / Päťdesiat dva razy do roka prisahám pri brade proroka / Že už len bez tiketov budem kľudne spať / A v piatok znovu hrám na svoj sľub zabúdam / Verím že v nedeľu šťastie budem mať/._____Text uvádím bez interpunkce. (28.02.2021)

Příjemná a rozverná veselohra, nezatížená ideologickou tváří budovatelských let padesátých. Smutný na tom je fakt, že trojice herců, kteří se spolu sešli před kamerou, spáchali během následujících roků sebevraždy. První se oběsil v roce 1962 Arnošt Garlatty (zde v roli prodejce akvarijních rybiček), Ivan Mistrík si prostřelil hlavu brokovnicí v roce 1982 a Anton Mrvečka skočil z okna léta páně 1985. Smutné a drsné osudy. (23.11.2022)

Musím uznat, že vizuálně je tenhle film na úrovni (mimo jiné super scéna s metařem) a jeho světáckost a důsledná nemravnost jsou zarážející (satira to asi je, ale nikoli padesátkově „pozitivní, konstruktivní“). Hrdinové investují veškeré peníze do pití a hazardu, provozují trestnou činnost, nechce se jim na vojnu a navštěvují Lotos Club, a to vše bez náznaku toho, že by se s nimi divák neměl ztotožňovat (i když mě osobně tedy od sympatií odrazovala posedlost tou slípkou v belasom svetríku). Na druhou stranu scenáristicky a dramaturgicky je to špatné a nedostatek původního humoru je příliš často kompenzován vtipy typu "někdo chytá ryby, a vyloví starý klobouk". (22.04.2012)

"Páni moji, ja vám hovorím. Keď nemáte tip-top favorita, môžete ísť do kelu, favorit, to je všetko." Ujo zo stávkovej kancelárie to pomenoval jasne s vygúľanými očami ako ropucha pri Dunaji. Celkovo dohadovačky pred uložením tiketu sú úsmevné a nostalgické, podobne ako stará Bratislava. Trojica kamarátov je už iná vec, jeden väčší ťuťko ako druhý, ale zahrali to fajn. Príbeh však nemal do čoho vyústiť a tak sa dá len konštatovať, že film je milým príspevkom k malej skupine slovenských komédií. (06.01.2018)