Olověný chléb

Vypravěč je určitá přidaná hodnota. Film o mezigenerační (politické) soudržnosti. O tom, že jednota a charakter jsou nejvíc cool. Démon Besser opět úřaduje, no a pan Nedbal je prostě boreček. Jinak se zde objevili v mladém věku známý herci (Sovák, Kopecký, Tříska, Brejchová). Závěr v Rudých Letnicích, kde se střílelo do dětí - to je proč se člověk na padesátkové československé filmy dívá :) . 38%. (22.10.2017)

Dle předlohy našeho druhého dělnického prezidenta - prezidenta "spisovatele" Tondy Zápotockého – vznikl film, který vypráví dramatický příběh hospodářské krize. Dělník měl v těchto těžkých časech ještě tvrdší chléb něž obvykle. Zlí továrníci propouštěli a neměli kapku pochopení pro hladové krky dělnických dětí. Tak tomu mělo být i v Kodymce. Zde se ale dělníci nedali, narovnali své hřbety a pánům se postavili. Dostalo se jim také podpory z nejcennějších. Sám soudruh Koutecký je přišel podpořit! Nikdo ovšem ještě netušil, čeho všeho je ta masarykovská fašistická chátra ( a všichni jejich pomahači - výborný Miloš Kopecký) schopná. Olovem zhořkl chléb dělnický! Odpad!!! Bylo mi z toho zle od žaludku! Nad budovatelským nadšením se bavím, traktoristky, úderníci, horníci, to je všechno náramná sranda, ale ne tohle. Hrůza hrůz! Bolševické vidění světa v té nejzhoubnější podobě. Je třeba dodat, že film je špatný celkově. Těžko hledat jediné pozitivum. Snad jedině připomenout, že se jedná o herecký debut Jany Brejchové. (04.01.2006)

Na jednu stranu odstrašující případ manipulace, ať už s divákem či nevědomými dětskými herci, na druhou zase obraz něčeho, co můžeme vidět i v jednadvacátém století. Drak Fabrikancius stále nespí a proto se i v roce 2016 stávkuje za lepší pracovní podmínky, dále se vykořisťuje (korporace stahující z kůže muže, ženy i děti na dálném východě v honbě za svým ziskem) a stále hledá dělník, na kterém ve většině případech stojí každý podnik, své skutečné místo na trhu práce. Velebení sovětských partyzánů a stávková pohotovost, do které se zapojí celá rodina, hlavně děti, do kterých prvorepublikoví četníci rádi stříleli. Za skvělý debut 13tileté Brejchové, jedinou hereckou roli Hynka Bočana a jako vždy precizní režii soudruha Sequense dávám dvě. (16.08.2016)

Olověný chléb je film z doby nejtvrdší totality v ČSL. Na rozdíl od ironické hudební komedie ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE, je tohle dramatický film o stávce proti propouštění ve fabrice. Hlavními postavami jsou náctiletá děcka, takových 12-18 let, která svými "hrdinskými" činy a slovy připomínají hrdiny z foglarových knížek. Akorát že tohle je dobová umělá přetvářka, které ty děcka ani nemohly rozumět. K tomu tahle komunistická sračka je ještě navíc točena se špatnou kamerou, všechno je to takové tmavé, a to i ty scény, které se odehrávají ve dne. Jedinou slušně zahranou scénou je ta v závěru v Rudých Letnicích, kde se střílelo do dětí (a tohle jsou právě ty filmy z 50. let, které prý ukazují pravdu...). Přitom to v 50. letech bylo přesně naopak, převážně na čsl. hranicích s Německem, kde otroci tehdejšího režimu zabíjeli agenty a rodiny prchající na západ. Za zmínku tohoto filmu tak možná leda stojí, že se jedná o filmový debut Jany Brejchové a je to jediný film, ve kterém hrál Hynek Bočan. [191. hodnocení, 15. komentář, 36%] (22.08.2019)

Tohle je opravdu hodně špatné, těžko uvěřitelné. Uvědomělost a světonázor dětských hrdinů (snad i těch v plenkách) jsou neskutečně plakátovité a tezovité až běda... Pokud by taková dítka skutečně existovala, byla by jen skvělým důkazem, že vymejvat mozky uměli soudruzi dokonale. Ale tohle se fakt nedá, není to socialistický realismus, je to socialistický surrealismus. A pro diváka dnešní doby snad socialistický dadaismus. (02.12.2011)