Memories

Tři scifi filmy. První je spíše takový melancholický horror o tom, jak si operní pěvkyně vyvolává své vzpomínky a vyruší ji při tom skupinka kosmonautů (naprosto fascinující, technicky i obsahově, díval jsem se na to snad desetkrát - stojí za to vidět, už proto, že japonštinu s ruským přízvukem v podání pana Iwanowu jen tak neuslyšíte), druhý o tajném vládním experimentu a člověku, který smrdí tolik, že zabije celé široké okolí a třetí jako kratičká bezpříběhová vize dokonale militarisovaného státu (spíš než 1984 mi připomínalo Gilliamův Brazil, i stylem humoru). Magnetická růže je nezapomenutelná, patří k vůbec tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl... Ostatní jsou spíše ubohé, ale na Magnetickou růži asi nezapomenu hodně dlouho ... Rozhodně stojí za to vidět. (15.02.2010)

Film Memories je souborem tří vynikajících povídek. Pod producentským žezlem Katsuhira Otoma vznikl skvost mezi anime-filmy. Režisérem prvních dvou povídek je Kouji Morimoto. K názvu filmu „Vzpomínky“ se přímo vztahuje jen první příběh „Magnetická růže“, který vypráví příběh posádky lodi „popelářů“, jejíž členové Aošima a Heintz uvíznou v počítačem zrealizovaných vzpomínkách mrtvé operní divy. Povídka „Smradlavá bomba“ pojednává o apokalypse, kterou světu přivodí smolařstvím poznamenaný mladík Nabuo Tanaka. Poslední povídku, jež je zaslouženě vrcholem celé série, zrežíroval sám Otomo. „Město kanónů“ nabízí vizi v tradicích Fritze Langa. Město je uzavřeným světem, který zná jediný cíl – příští odpal. Svět permanentní války bez přímého nepřítele nabízí hlavnímu hrdinovi, malého chlapci, jen málo možností k snům a idolům. Stejně jako v Akiře i zde Otomo podává člověka v zmutovaných děsivých formách. Město i všechny postavy zůstávají anonymní. Přesto jakoby vyjadřoval cosi již dlouho známého - naše staré strachy. V tom snad skví praví význam názvu filmu. Všechny povídky odhalují nezvladatelnost a podmaňující moc, jež nad námi moderní technologie má. Dávají tvar našim obavám a v nové podobě nám ukazují to, co již v jiných podobách uskutečnilo. (24.05.2004)

Poslední příběh město kanónů se mně líbil jednoznačně nejvíc, pro své cirkusácké pojetí, hravost a originální animaci. Prostřední povídka je i přes docela zajímavý nápad průměr a skoro ničím mě nezaujala. A zbývá už jenom Magnetická růže. Tu si pro sebe ukradla nádherná hudba, která ji vystřeluje z "obyčejného" příběhu o zhrzeném hologramu do magických výšin a působí celkově velice vznešeně. Asi mi něco podstatného uniklo, jinak si nedokáži vysvětlit proč tyto tři příběhy sklepli autoři dohromady když jsou si podobné asi jako alan delon a jožin z bažin. Škoda no..jinak hodnocení jednotlivých povídek : 3,5 / 2,5 / 4 / (04.05.2006)

Silná poviedková kompilácia troch významných anime režisérov, ktorých podpis je na spracovávanej látke jednoznačne poznať. Každý vyniká jedinečnou atmosférou, zasadením, soundtrackom a v neposlednom rade kresbou. Magnetická ruža - Kódži Morimito (psychologická hard sci-fi s hororovým nádychom): Režisér jedného z najlepších partov Animatrixu nesklamal. Štýlová kresba západného razenia podporená zo začiatku jemnými jazzovými melódiami, neskôr opernou hudbou sleduje medzinárodnú posádku malej lode putujúcej nekonečnými hlbinami vesmíru, ktorá zachytí núdzový signál z podivného miesta. V zastaralej lodi objavujú honosné sídlo sopranistky, ktoré sa však pri postupe ďalej čoraz zjavnejšie rozpadáva a postupne rozkladá. To je symbolom kolízie minulosti so súčasnosťou, sopranistky žijúcej zašlou slávou len v spomienkach a ovládajúcej práve pomocou spomienok členov posádky, ktorý prekročili prah jej domu, s realitou. Je to duch, hologram alebo skutočnosť? 90% /// Smradľavá bomba - Tensai Okamura (komediálne ladený thriller): Spolutvorca Wolf's Rain, Neon Genesis Evangelion či sequelov DtB sa vydal vtipnejšou cestou. Príbeh, ktorého humorná narácia je zvýraznená typicky karikujúcou kresbou, zvýrazňujúcou povahové črty charakterov, začína ako nenápadný thriller, ale neskôr trasformuje do podoby výbušného koktejlu aby sa v závere zmenil na militantnú frašku. Hlavný hrdina mi nevdojak pripomínal japonskú nešikovnú verziu Johna McClanea - proste prežije všetko. Úplne ma to nechytilo, ale stále slušné, i keď jednoznačne zo všetkých najslabšie. 75% /// Mesto kanónov - Kacuhiro Ótomo (militaristický steampunk): Režisér animovanej verzie kultového Akiru, ktorý je povedľa Ghost in the Shell či Mijazakiho filmoch považovaný za jeden z absolútnych vrcholov anime vystriedal cyberpunk za steampunk- a funguje to skvele. Obstarožne pôsobiaca kresba akoby z artworkov či ilustrácií sa k téme vyslovene hodí (resp. sadne ako riť na šerbeľ, ak mi odpustíte tento výraz). Príbeh bez centrálneho hrdinu si kladie za úlohu odprezentovať vojensky založenú spoločnosť, a činí tak aj za pomoci hesiel ako "Niet víťazstva bez práce!" alebo "Strieľaj a odpaľuj zo všetkých síl, pre svoj národ!". Satyra plná odkazov na II. svetovú vojnu , zdôrazňujúca nezmyselnosť a fakt, že ľudia už ani nevedie, za čo a proti komu alebo čomu vlastne bojujú. Jednoduché, ale nesmierne efektívne. 85% /// Priemer = 83% = 4,17* (16.04.2014)

Abych pravdu řekl- na prdel mě to tak úplně neposadilo...Jde prostě "jen"o tři velmi kvalitní příběhy, každý s dost odlišným tempem, stylem a hloubkou a tak vedle sebe nepůsobí tak dobře jak by mohly působit samostatně... Mě osobně nejvíce oslovil příběh třetí svou vizuální odlišností, vtipem a myšlenkou..Hned v závěsu se drží příběh první se svou houpavou, snovou omamností..Pak je tam chvilku vzduchoprázdno a za ním roztomile hravá a střeštěná smradlavá bomba, která je ale poněkud zdlouhavá a myšlenkově plytká....Každopádně jde ale o parádní trojprojekt a 4 nedám pač mám slabost pro japkoidní animáky ;) . (20.06.2012)