Divoké včely

Vesnice dnešních dnů, spousta různorodých postaviček (jeden kamarád si hned vzpomněl na Amarcord) a skvělé herecké obsazení včetně naturštiků. Místní "babky" chlastají zelenou, v bufetu se chlastá zelená, všichni chlastají zelenou a čas plyne. Vyřeší se nakonec něco? Nevyřeší. A je vůbec co řešit? "Tak Laďo, co novýho na baráku? - Včera konečně přivezli to lino." (23.04.2003)

Asi druhý nejznámější film Bohdana Slámy..hned po Štěstí. V Divokých včelách si k němu režisér razí hrubou silou cestičku, ale místy ještě dosti nemotorně. Ovšem Tatiana Vilhelmová, Jaroslav Dušek a v neposlední řadě Pavel Liška aka Michael Jackson nasazují hereckou laťku (a s tou i pomyslnou kvalitu filmu) hodně vysoko. (08.01.2007)

Zaujímavá mozaika príbehov jednotlivých postáv, ktorých je však tak veľa, že režisér v tak krátkej stopáži jednoducho nedokáže postavy usmerniť tak, aby príbeh dával ucelený zmysel. A tak z filmu, ktorý mohol byť o niečom, je film, ktorý je vlastne o ničom. Príbehy životov obyčajných sú natoľko často neobyčajné, že to mohlo byť spracované s oveľa lepším pohľadom, obzvlášť, keď ide o našu mentalitu, kde je život človeka divákovi oveľa bližší. Nehovorím, že to bolo zlé, mohlo to byť však lepšie. Kvalitné herecké obsadenie však nesklamalo. 60%. (21.10.2008)

Když si chvíli v mysli pohrajete a zaposloucháte a se do zvuku jména "Bohdan Sláma"....no ještě jednou to zkuste a nechte doznít "Bohdan Sláma" ... už je vám jasné jaký ten film bude? Člověk s "obyčejným" a zároveň tak poetickým a zvučným jménem, je přímo předurčen k tvorbě jakou dělá. K úžasně lidským ,"obyčejným" a realistickým příběhům. Bohdan je i stejným přístupem podává. Takové jsou Divoké včely. Skutečným "obyčejným" příběhem , který se kolem vás nebo možná i přímo vám klidně mohl stát, pochopitelně za předpokladu , že jste alespoň nějaký čas pobyli na vsi a také navštívili nějaké ty tancovačky ( myslivecké a hasičské bály :-)). Divoké včely si na nic nehrají, nechtějí se líbit víc , ony prostě jsou a ten zbytek je na vás..... (10.10.2008)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)