Vše o mé matce

Každý režisér má film, který ho charakterizuje nejlépe. U Almodóvara je to podle mě právě Vše o mé matce. Všechno, co známe z jeho minulých i budoucích snímku je zde. Vypravěčské mistrovství, řádně spletitý příběh ovšem naprosto přehledný a hlavně postavy, které budete milovat, litovat, fandit jim a většinu času je i nenávidět. Pedro dělá z mužů ženy, z žen štětky, z krasavic feťačky, z ošklivek sexy idoly a z diváků součást filmu, kde je jen na vás, jestli se necháte přetáhnout do jeho barvitého světa. Ty příběhy za to totiž stojí. (18.08.2010)

Nádherné vyjádření obdivu a lásky Všem ženám bez rozdílu. Pedro Almodóvar a jeho kultovní film. Geniální nápad, výstřední postavy, propletené osudy, absurdní pointa, životní paradoxy, vše tradičně barevně sehrané, skvěle zahrané (Penélope Cruz a Cecilia Roth jsou na Oscara), doplněné krásnou hudbou Alberta Iglesiase. Hluboké drama a silný zážitek. (17.12.2020)

Pedro Almodóvar jako svérázný znalec ženských duší, osudů i všemožných pohnutek, které jimi vláčí a smýkají. U Almodóvara si stále nejsem jistý, zda mám jeho filmy vnímat jako projev nezávislé, volné vlny, anebo zda se jedná pouze o zvláštně pokřivený kýčovitý obrázek podivného světa uvnitř samotného režiséra, který tu ventiluje své podivné duševní pochody, dávná traumata a všechen ten nepopsatelný zmatek, v kterém se jeho mysl musí zmítat. Tady se to projevilo až absurdním způsobem, kdy asi nemá smysl uvažovat o reálnosti postav ani o vysvětlení toho, proč se chovají, jak se chovají. Nicméně, film je to stejně dobrý a bezesporu dost zajímavý. (10.02.2005)

Almodóvar už ode mě v minulosti párkrát obdržel 4* a bylo by zajímavé tito tituly srovnat se snímkem Vše o mé matce, kde jsem začal Almodóvara a jeho filmový styl mít plné zuby. Filmařinu má nesporně v krvi, jenže co s tím, když jeho film obsahuje spoustu melodramatických zvratů jak z laciné latinoamerické telenovely. Je to teatrální a postavy a jejich jednání jak z jiné planety. Nejsem takový puritán, aby mi vadili transvestité, homosexuálové a prostitutky, jenže do Almodóvarova světa se jiné postavy pomalu ani nedostanou. Navíc to, jak buduje jejich vzájemné vazby, je hodně chtěné. Dvě ženy, které se navzájem nikdy neviděly, si při prvním setkání sdělují velmi intimní a velmi zásadní informace, které by člověk nejspíš rád uchoval v tajnosti a svěřil jen velmi blízkému a důvěryhodnému člověku. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv je Almodóvar daleko kultivovanější v odhalování svých sexuálních libůstek než řekněme Passolini, už mě jeho touhy a celý svět unavuje a dám mu vale. Celkový dojem: 45 %. (24.01.2015)

Trvalo mi dobrých dvacet minut než jsem do filmu dokázal proniknout,o to silnější a emotivnější zážitek mě ale čekal v jeho druhé polovině.Almodóvar rozumí ženským hrdinkám jako žádný jiný režisér,mužské postavy jsou pak téměř úplně odstaveny a sledujeme herecký koncert několika skvělých hereček včele s Cecilií Roth v hlavní roli a s andělsky krásnou Penélope Cruz v její asi nejlepší roli.To neustálé dojímání na konci už hraničilo s vydíráním diváka,ale nevadí,aspoň jsem si u filmu po delší době zase zaplakal.Za ten slabší začátek strhávám jednu hvězdičku,ale už se těším na další setkání s Almodóvarem,po Volver a Vše o mé matce už vím,že to rozhodně není žádný béčkař. 85 % (17.05.2010)