Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Josef KumokHrají:
Lída Baarová, Antonie Nedošinská, Hugo Haas, Vladimír Borský, Alexander Třebovský, Vladimír Paul, Helena Bušová, Jan W. Speerger, Otto Zahrádka (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Baron Jan Dolanský je bezdětný vdovec, svoji lásku a péči věnuje proto synovci Maxovi. Max je však příliš změkčilý a tak se baron rozhodne v obavě o budoucnost rodu najít pro něho zdravou silnou nevěstu, bez ohledu na její původ a vzdělání. Nachází ji v Madle, nejstarší z dvanácti dětí vdovy Lískové. Na svém zámku se baron snaží vychovat z Madly dokonalou mladou dámu, která by byla Maxe hodna… Madla byla jednou z rolí, které založily velkou popularitu herečky Lídy Baarové. Vladimír Slavínský zase patřil mezi obchodně nejúspěšnější české režiséry. Byl mimořádně energický, spolehlivý, pilný a vytrvalý. Nejotevřeněji ze všech režisérů se řídil přáním širokého publika. Prohlásil: „Chci, aby bylo obecenstvo spokojeno. Proč nedat divákovi, co žádá, když si za to platí? Nechci hazardovat s přáním obecenstva, které je pánem v kinech“. (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Jeden z notoricky známých filmů pro pamětníky, který díky slabému scénáři řadím mezi ty horší kousky. Celou dobu tam dva dospělí muži řeší jestli od nich Madla odejde, neodejde, kdy se vrátí a jestli se do pěti minut nevrátí, tak pro ni zajedou, on ji miluje, on ji nemiluje ... Gól je, když se dospělý a vzdělaný muž chová jako přihřátá hysterka, která má v úmyslu běhat po místnosti neustále dokola až do smrti. Hvězdičky dávám za paní Nedošínskou, se kterou běžel souběžný děj, jak i matka s tuctem dětí ke štěstí přišla. ()
Jsem zvědav, kdy si všimnou bojovníci za lidská práva, že v úvodu filmu Antonie Neodšínská, bráníc svoje děti, nařkne cikánské děti z krádeží. Naivní komedie, jeden z více pokusů o českého Pygmaliona. Dokonce v jeden den v televizi společně s Falešnou kočičkou. "Milostpane, já že bych neměla Jána? Rudo, pocem. Tak tohle je Jan". :-) ()
Jedna z těch příjemných komedií z počátků zvukového filmu. Olga Scheinpflugová se při psaní svých her viditelně bavila, Vladimír Slavínský poskytl mimopražskému publiku notně lidovější verzi. Autorku námětu nahradila tehdejší star s mandlovýma očima Lída Baarová, Haas a Nedošinská zůstali ve svých rolích. Díky ústřednímu trojlístku se film drží na vkusné, střídmé a vtipné úrovni (i když radši mám Okénko). Ostatní spoluhráči byť na malém prostoru selhávají. Naprosto zoufalý je pak další milovnický pokus Vladimíra Borského, scénáristicky nevyhovující je vztah synovec-strýc a odchod-návrat Madly na zámek bez jediné scény vysvětlení a vyznání lásky. Při sledování pamětnických filmů asi senilním, ale neodolejte, když Lída Baarová sedí na posteli a "bimbá nožičkama". ()
"Dvanáct dětí ?? A kdy ta ženská vlastně dělá ty cihly ??" ;) Spolu s Děvčátkem z venkova a zejména nejvíce zajímavou Falešnou kočičkou patří Madla z cihelny k filmovému trojlístku, v němž režisér Slavínský tu více, tu méně úspěšně variuje známý pygmalionský motiv.. Tentokrát vedle tradičně skvostného chameleona Haase zaujme snad jen poměrně šikovný střih.. Vladimír Borský tradičně přímo zoufalý, ani mladičká Lída Baarová příliš neoslnila, zvláště ve srovnání s komediálně o poznání více obdařenou Věrou Ferbasovou, s níž naopak Slavínský při svém upgradování a remakování zmiňovaného tématu trefil přímo do černého.. ()
Pohádka o tom jak chudá dívka ke štěstí a lásce přišla. Takový naivní příběh s velmi jednoduchou zápletkou. Film na svých bedrech nese opět skvělá Antonie Nedošínská, její hlášky neměly chybu, a samozřejmě Hugo Haas jako onen bohatý baron. Kupodivu tu Lída Baarová nebyla až natolik výrazná. Ale ta její afektovanost mi trošku vadila. ()
Galerie (2)
Photo © Universum Film (UFA)
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo také na zámku Slapy. (rakovnik)
- Místo Vladimíra Borského měl původně roli Maxe hrát Stanislav Strnad, ale kvůli onemocnění očním katarem musel odstoupit. Strnad ve filmu nakonec debutoval až v roce 1937. (krib)
Reklama