Madla z cihelny

Nemam rad tuto komediu z 30. rokov z ceskoslovenskej kinematografie, lebo v 30. rokoch este nemali zacinajuci reziseri prakticke skusenosti s filmom a len sa rozbiehali. To je na filme plne poznat - chudobne dievca sa stalo zamockou panou. Divadelnost z filmu priam sala, a dialogy su miestami az podpriemerne. Na Adresu Baarovej len tolko : kedysi -tusim este za Prvej Ceskoslovenskej republiky sa hovorilo v Prahe - Baarova ma oci mandlove a Mandlova ma oci barove. No ale Baarova sa teda velmi nepredviedla : 50 % (04.10.2016)

Film z jiné doby, film pro jinou generaci, která tu už není, tedy film pro pamětníky. Už se na něj dá dívat jen jako na takový výlet do minulosti. Jak asi žila šlechta za první republiky v porovnání s obyčejnými lidmi. Jak ve jedné světnici bylo 12 dní, co se nosilo a jak krásní veteráni tehdy jezdily. Jenže to včetně toho krásného zámku, kde se točilo, je tak už vše. Pro mě je Madla z cihelny nudným prvorepublikovým filmem, který táhne Hugo Haas s obarvenými vlasy na šedo, aby vypadal o hodně starší, než mu je. Naopak začínající Lída Baarová tu působí velice toporně, jako by vůbec nevěděla, co má hrát a říkat. Její strašný herecký výkon ještě znásobuje příšerný střih, především ve scéně, kdy Hugo Haas vstoupí do světnice, aby se seznámil s Baarovou. [1210. hodnocení, 47. komentář, 60%] (02.05.2021)

Slavínský tvořil pro obyčejné lidi, kterým se jeho filmy přes jistou dávku naivity líbily; aťsi to byla "červená knihovna", většina z nich je dělána skutečně na profesionální úrovni, je nutno však přiznat, že velkou roli v tom hrál výběr herců. A Hugo Haas byl v roli strýčka, který se snažil vychovat zdravého synovce a očerstvit šlechtický rod novou krví, skutečně zase a jako vždy skvělý. Baarové role chudých dívek z lidu seděly, její proměna a la Pygmalion je možná trošku násilná, ale přesto ji považuji za sympatičtější herečku než Mandlovou; zde mi ani tolik nbevadil Vladimír Borský, který většinu dalších rolí zahrál o něco hůř. Vynikající je ovšem Nedošinská, některé její hlášky rozevřou člověku bránice. Rozmilý byl A. Třebovský v roli komorníka... (07.03.2016)

Jedna z těch příjemných komedií z počátků zvukového filmu. Olga Scheinpflugová se při psaní svých her viditelně bavila, Vladimír Slavínský poskytl mimopražskému publiku notně lidovější verzi. Autorku námětu nahradila tehdejší star s mandlovýma očima Lída Baarová, Haas a Nedošinská zůstali ve svých rolích. Díky ústřednímu trojlístku se film drží na vkusné, střídmé a vtipné úrovni (i když radši mám Okénko). Ostatní spoluhráči byť na malém prostoru selhávají. Naprosto zoufalý je pak další milovnický pokus Vladimíra Borského, scénáristicky nevyhovující je vztah synovec-strýc a odchod-návrat Madly na zámek bez jediné scény vysvětlení a vyznání lásky. Při sledování pamětnických filmů asi senilním, ale neodolejte, když Lída Baarová sedí na posteli a "bimbá nožičkama". (03.09.2003)

Jsem zvědav, kdy si všimnou bojovníci za lidská práva, že v úvodu filmu Antonie Neodšínská, bráníc svoje děti, nařkne cikánské děti z krádeží. Naivní komedie, jeden z více pokusů o českého Pygmaliona. Dokonce v jeden den v televizi společně s Falešnou kočičkou. "Milostpane, já že bych neměla Jána? Rudo, pocem. Tak tohle je Jan". :-) (05.07.2010)