• ivishka
    ****

    Mám ráda filmy z divadelního prostředí. Škoda, že to v dnešní době není takové podobně osobní např. chodit si pokecat s herci a pro podpisy..Zajímavý nápad jak zasvětit filmové diváky do kouzla divadelního prostředí her Járy Cimrmana. Vlastně já osobně nejsem až tak fanouškem tohoto žánru a prozatím jsem tomu nepřišla k chuti - snad časem. Tento snímek nenudí, každý hraje perfektně sám sebe a taková další pěkná ukázka co ti komanči řešili za trapnosti. Všechna čest panu Smoljakovi.(6.11.2012)

  • Checht
    *****

    Velmi upřímný a velmi hořký film. Prosadit se umělecky muselo být za normalizace nesmírně těžké a tento film je toho jasným důkazem. Nechybí Svěrákovsko-Smoljakovská poetika, ošklivá osmdesátá léta a krásné role tuhých byrokratů. Doufám, že tenhle film bude mít dlouho takovouto výpovědní hodnotu, "já osobně se domnívám, že ta doba bude velmi dlouhá".(15.5.2012)

  • francis
    ****

    Svěrák se Smoljakem si konečně troufli dost otevřeně promluvit o politický situaci v minulým režimu (sice až dva roky před revolucí, ale přece). Film plyne přesně v duchu jejich her i filmů, takže není žádný překvapení, že jim z toho vyšel zdánlivě do absurdity stylizovanej tragikomickej obrázek vlády komoušských dementů nad vším (a tedy i nad "kulturou") v naší zemi, na kterým se na ty dementy ukazuje prstem, ba celou rukou. A zdá se, že jim to prošlo. Stylizace do absurdna je ale opravdu jenom zdánlivá, protože tenhle film je ve skutečnosti hlavně realistickej. Ve svojí době všemocní hodnotitelé-povolovatelé-zakazovatelé čehokoli jsou totiž z dnešního pohledu extrémně komičtí sami o sobě. Ovšem tenkrát to vlastně moc legrace nebyla, spíš bezmoc. Ostatně obličeje protagonistů při střetu s těmi blbci o tom vypovídají dostatečně.(12.12.2006)

  • F.man
    ****

    Snínek pro Cimrmanovi milovníky i naprosté analfabety, jež na jednu stranu pobaví, na stranu druhou ukáže dost smutné věci které se v umění děly před rokem 89... Pokud je vám alespoň trochu blízky český a zvlášté Cimrmanovský humor je Nejistá sezóna jasně správnou záležitostí. Zlatý prciny(17.1.2010)

  • Matty
    ****

    Ani hraný film, ani dokument, ani herci, ani neherci, ani tragédie, ani komedie. Čím vlastně Nejistá sezóna je? Mé zlé já mě nabádá napsat, že propagací cimrmanovského divadla, jenže jméno nejvýznamnějšího Čecha úmyslně neuslyšíme ani jedinkrát. Hlavní dějovou nit tvoří drama o nelehkém údělu českých umělců za pozdního socialismu a o jejich osobních shodách a neshodách – nejsmutnější část („tak až si pan doktor zapálí, tak budeme pokračovat“). Na ni jsou pak opatrně navěšovány ukázky z nám tak dobře známých Cimrmanových her – nejvtipnější část („není pro muže hanbou, když zde, v místě věčného mrazu, uroní kroupu“). A kromě toho všeho je Nejistá sezóna rovněž krotkou politickou satirou, jakousi neútočnou reflexí tehdejších poměrů – nejtrpčejší část („když je člověk na něco krátký, tak by si z toho alespoň měl dělat srandu, to platí o smrti i o politice“). Všechny situace údajně vycházejí z reálných zážitků jejich protagonistů, těžko říct jestli to samé platí také o hláškách, ale u Cimrmanů by mě to moc nepřekvapilo. Pro celou Nejistou sezónu jsou každopádně charakteristické dva výroky: „Zlaté prciny“ a „A je po ptákách“. 80% Zajímavé komentáře: Falcor, francis, Šandík(14.12.2006)

  • - Některé postavy mají svá jména odvozená od jmen aktérů. Právě proto se například Jaroslav Weigel ve filmu jmenuje Špaček a Jan Kašpar je Melichar. (Vazzy)

  • - Divadelní scény se natáčely v divadle Solidarita v pražských Strašnicích, kde soubor v letech 1983 - 1992 skutečně účinkoval, než došlo k přestěhování na Žižkov. (rawboy)

  • - Krátce po premiéře utrpěl Jan Kašpar vážný úraz, po němž zůstal do smrti na invalidním vozíku. (BlackHoleSun)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace