Režie:
Jaroslav SoukupScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Viktor Preiss, Pavel Pavlovský, Radovan Lukavský, Petr Kostka, Radoslav Brzobohatý, Jana Dolanská, Jana Gýrová, Jana Šulcová, Jiří Pleskot, Vladimír Ráž (více)Obsahy(1)
Vizuálně působivý film, evokující tajemné děje i jejich strůjce, kterým je český spisovatel Jakub Arbes, spadá ještě do dob, než se režisér Jaroslav Soukup zaprodal nicotnostem. Až děsivá atmosféra, plná sychravé vlhkosti a potemnělosti, provází osudy zoufalého pátrače, jenž se marně pokouší odhalit údajné tajemství oltářního obrazu... Spisovatele si zahrál Viktor Preiss, hledače v téměř horečnatém výrazu zpodobnil Pavel Pavlovský. Film byl natočen u příležitosti 140. výročí narození Jakuba Arbesa. K natáčení interiérů využil režisér reálných prostor v suterénech a přízemích různých domů na Starém Městě v Praze, kde byly sklady podniku Řempo. Operního pěvce zpívajícího árii "Ombra mai fu" hrál s velkým nasazením komparzista, jehož jméno režisér nezná. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Neprávem pozapomenutý film, jehož největší slabinou je scénář. O osobosti Jakuba Arbese se dozvíme velmi málo, převažuje téma c.a k. politického, sociálního a třídního útlaku. Ve srovnání např. s Neffovými Sňatky z rozumu nebo Zlou krví takový scénář určitě neobstojí. Závěrečná scéna Arbesa s Nerudou působí tak trochu komicky, až cimrmanovsky (co třeba „romaneto“?). Špičkové herecké obsazení – škoda jen, že herci nedostali příležitost své postavy rozehrát, protože jsou napsány velmi ploše, což se bohužel týká i postavy titulní. Co se opravdu povedlo, je podmanivá hudba (Z.Barták) a u J.Soukupa tradičně propracovaná výprava. Už kvůli ní film stojí za vidění: pěkné kostýmy, „autentické“ malostranské exteriéry a šerosvit, který výstižně zachycuje atmosféru „chudé“ Prahy strádající cholerou a bídou. ()
„Ale to nemá s politikou nic společného, nezávadný fejeton.“ „Jde přece o to, kdo ho napsal.“ Omšelá Praha 70. let a redaktor, který se snaží neztratit obživu, ale taky nezaprodat svou čest ve světě špiclů a policejních provokatérů. Že by Soukupův film z roku 1980 nebyl jen obrazem stísněných poměrů za rakouské monarchie? Příběh o tom, jak se Jakub Arbes snaží očistit dělníky odsouzené kvůli demonstraci a zároveň získává inspiraci pro romaneto Svatý Xaverius, právě díky těmhle dvěma liniím dokáže udržet divákovu pozornost. Působivá je vizuální stránka - v ulicích se snoubí kouř a pára, opadané zdi, žebráci na kostelních schodech jako pokračování chrámových svatých a mučedníků a dezinfekční ohně v ulicích spalující slamníky po obětech cholery (a Nerudovi, který to s Arbesem sleduje, se pro změnu už možná rodí myšlenka na slavný fejeton Kam s ním), temné průjezdy a špinavé dvorky pavlačových domů, a sem tam vystřižené takřka malířské kompozice. ()
Zajímavý kousek s pochmurnou atmosférou, tmavé fiakry, klapot koňských kopyt, potemnělé uličky, všudypřítomná bída, každodenní špiclování a strach z cholery. Vynikající herecké obsazení, zejména skvělý Viktor Preiss jako Jakub Arbes, Pavel Pavlovský coby Xaverius a nemohu nezmínit Jiřího Pleskota, ten byl v roli Dedery bezchybný. ()
Romaneto se vymyká jak z normalizační kinematografie, tak z filmového díla Jaroslava Soukupa, byť s první jmenovanou oblastí jinotajně souvisí: zbídačená Praha sedmdesátých let devatenáctého století nemůže nepřipomenout normalizační Prahu, plnou oprýskaných budov, špíny fyzické i mravní, a skrznaskrz profízlovanou. V Soukupově filmu se fikce mísí se skutečností a literárněhistorické reálie s žurnalistickým provozem a policejním hemžením. V schikanederovsky stylizovaných reáliích ožívají literární postavy i přízraky revolučního roku 1848 a Preissův Jakub Arbes jí prochází jako disident svého věku. Na každém rohu poznává nespravedlnost sociální i národnostní a nanejvýš rozkolísaný existenčními starostmi, osobními tragédiemi a nedýchatelnou atmosférou (dusící nejen cholerou, ale i policejním dozorem) hledá svou uměleckou identitu. ()
Tak vizuál nádherný, jistě inspirovaný obrazy Jakuba Schickanedera. Ty potemnělé uličky s chodci rozplývajícími se v tmě a v mlze ,bludičkové světlo plynových luceren a intimní světlo petrolejových lamp, tmavé kočáry jedoucí za svými tajemnými cíly. Jistě skvělá scéna pro příběh s tajemstvím. Bohužel však nebyla tato scéna využita pro regulérní zfilmování Sv. Xaveria, ale k jakémusi mixu tohoto příběhu s životopisnou skicou o Arbesovi, což se trochu bije. Nemohu soudit nakolik je ten životopisný díl reálný, připadá mi romantizovaný, a postava Rainera je snad zcela vymyšlená, protože příliš svým osudem připomíná nešťastného Karla Sabinu. Arbesův zájem o otázky sociální je zde (jasně dobově) podtržen, ale to vcelku odpovídá skutečnosti. Hodně dobré herecké výkony dotlačí tento film na slabé čtyři hvězdy. ()
Galerie (1)
Photo © CS Film
Zajímavosti (2)
- „Romaneto“ je českou zdrobnělinou slova román. Jedná se o „malý román“ obsahující nadpřirozeno, které je na konci vysvětleno pomocí vědeckých faktů. Jeho zakladatelem, a zároveň čelním představitelem na českém území, byl Jakub Arbes. (Volpe)
- Film je znatelně inspirován romanetem Jakuba Arbese „Svatý Xaverius“, vydaném poprvé roku 1873. (Volpe)
Reklama