Kolskaja sverchglubokaja

,,ŽÁDNÁ NEMOC NENÍ. TAM DOLE JE PEKLO. TO JE TO, CO NAŠLI...“ /// No tak určitě to připomíná ty hezký kousky, jako byla Věc nebo Alien. Kulisy jsou ucházející (celkem si s tím dali práci) a atmosféru i příběh to buduje pomalu. Protože se nedočkáme žádnýho zděšení z lovu příšer, nemůžou následovat ani žádný akční tajtrdlíkárny. (Dvakrát bohužel…) Sází se na statický CGI a vystačí si s chaosem přes vysílačku a blikajícím světlem. Prostě, se spoustou věcí si hlavu nedělaj, takže to občas ukáže svoji levnou tvář. Každopádně zase něco trochu jinýho, byť strašidelnější asi byla i „návštěva“ Mandaloriana na vetřelco-pavoučí planetě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pracuju v podzemní laborce. 2.) Nevím jak to vypadá, když se někomu práší od huby. /// Thx za titule „petrik1“ a „salorblack“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.01.2021)

Původně jsem obdivoval výpravu, ale i ta postupně upadla, takže pochválím alespoň prostředí. Kolský superhluboký vrt je tak fascinující projekt, že by šel využít hned do několika slibných námětů. Arsenij Sjuchin si vyhrnul rukávy a napsal tuctové hororové béčko, vtiskl mu nulovou atmosféru a natáhl necelou hodinu děje na dvě hodiny zmateného pobíhání v podzemí. Chování postav nedává smysl, příběh nedává smysl, pointa nedává smysl a účast Mileny Radulović nedává smysl. Jestli se chce prosadit v ruské kinematogfrafii, měla by si vybírat ambicióznější role. (12.01.2021)

Oproti právě okomentovanému Sputniku je to žánrově ujasněné, což je pozitivum. Druhým pozitivem je Milena Radulovič, která se zřejmě díky Balkánské hranici (alias kolik deka nechá střela z DŠK z kosovského Albánce) etablovala v ruském filmu. I prostředí výzkumné laboratoře s bílými kachlíky působí tak nepříjemně, jak asi mělo a trikaři (ve stylu staré dobré animatroniky) a výtvarníci se docela vyřádili. Tím ovšem pozitiva víceméně končí. Postavy jsou představené dost nepřehledně, případně nejsou představené vůbec, logika prohrává víceméně kontumačně (kdo pochopil, proč mluvíme o permafrostu, zimě a vůbec, ale pak tam najednou máme 200°C, a vysvětlí mi to, vyhrává zlatého bludišťáka) a opakování je sice matkou moudrosti, ale když se dva lidé hned po sobě projeví jako zrádci, tak to zavání trochu bezradností scénáristy. Alespoň jsem byl ušetřen pokusů o filosofii a samotný závěrečný zvrat není úplně marný. S logičtějším vývojem a lépe představenými postavami by to vůbec nemuselo být špatné, škoda. Avšak stále je to lepší než prequel Věci, to je dlužno dodat. (03.01.2021)

Klasický milostný trojúhelník - major Jasoň Specnazovič Nabušeněnko by rád pocvičil hluboké zanoření s doktorkou Fretkou Frigiděvnou Přesmrtvolochodskou, ovšem hned při prvním průjezdu tunelem chytne pýchavkovitou agresivní mykózu, ze které zase vlhne jeho vyvolená. Želbuch doktorku při pokusech o dvoření nepostihla obligátní migréna, ale záchvat svědomí a scénáristu zase předávkování lysohlávkami nad Lidskou stonožkou, pročež mé hovnocení do toho smotlachovsko bakalovského Horizontu události ve finále zahučelo rychleji, než ten výtah. (01.01.2021)

Tady měl zas někdo očekávání. Superdeep je fajn, ale po celou dobu mě, ne jako podobný Underwater, nedokázal pořádně upoutat k obrazovce a nechat si ohryzávat nehty. Horor připomenuvší gamesy Dead Space či Last of Us a další "ejtýs" laboratorní či staniční horory ale hezky doplňuje portfolio silného strašifilmového roku. (08.01.2021)