Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejznámějším dílem českého klasika Josefa Kajetána Tyla je romantická báchorka "Strakonický dudák aneb Hody divých žen". Vypráví o chudém vesnickém muzikantovi, který se v touze po bohatství a slávě vydá daleko do světa. Na cestu dostane neobvyklý dar – jeho matka, lesní víla Rosava, mu vdechne do dud čarovnou moc. A Švanda jde skutečně od úspěchu k úspěchu. Vydělává spoustu peněz a všude ho znají, na druhé straně se vzdaluje rodné vesnici i své milé Dorotce. Místo radám dobrých přátel raději naslouchá pochlebovačům v čele s protřelým světoběžníkem Vocílkou. Teprve prudký pád mu otevírá oči… Ze tří filmových zpracování je divácky nejoblíbenější adaptace z roku 1955 Karla Steklého. Titulní postavu zde hrál (stejně jako v té době na jevišti Národního divadla) Josef Mixa, Švandovu milou Marie Tomášová, Vocílku Rudolf Hrušínský, Kalafunu Ladislav Pešek a Rosavu Vlasta Fabianová. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Rozhovor 4 - Květa Fialová

Recenze (74)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Já tenhle příběh, nebo chcete-li pohádku nikdy rád neměl. Vždy jsem měl pocit, že jsou to dva příběhy a pár motivů, mimochodem zčásti ukradených z jiných zdrojů, v jednom. Tato verze mi připadá o trošku horší nežli její předchůdce. Na můj vkus je tu dost hlucho. Zase musím uznat, že má oblíbená scéna se strašidly je zde lepší. Přesto jeto film dobře zpracovaný a svým způsobem snad i zábavný. Myslím, že obě verze mají co říci, a jsou si hodně podobné. Ovšem tato barevná je více pohádkovější. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Strakonický dudák mi připomíná takovou lepší veselohru z 50. let. Už to nejsou ty černobílé veselohry s Vlastou Burianem, Adinou Mandlovou atd. A rozhodně to také není ten typický totalitní film, který se točil v 50. letech. Je to takový poklidný film, odkazující život na venkově 19. století. Všude samé stromy, louky, písničky, kroje a občas nějaká ta víla v lese. Navíc je to už barevný film, což v té době muselo být velkým plusem. Jenže je to také strašná nuda. Alespoň dnes ano. V době své premiéry to musel být pěkný film oproti tomu, co se tehdy točilo. Ačkoliv úzce to také s totalitní tématikou souvisí, a to konkrétně ono dobové vlastenectví, které se shodovalo s komunistickou nesympatií vůči západu. [2696. hodnocení, 64. komentář, 61%] ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Hudbou protkané fantasy drama Karla Steklého (13. revír, Dobrý voják Švejk, Poslušně hlásím) s hvězdnou hereckou sestavou (tradičně skvělý je např. Rudolf Hrušínský), kde si trochu paradoxně střihl hlavní roli méně známý Josef Mixa. Závěr s duchy u šibenice, je dodnes poměrně působivý a věřím, že v době vzniku musel diváky v kině možná i vyděsit. Nejen na padesátá léta netradičně natočený a velmi kvalitní český film. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Naivita byla asi tvůrčím záměrem soudruha Steklého. Filmu se musí uznat krásná staročeská výprava. Na hercích, hlavně na Peškovi, je vidět, že si ve filmu rádi zahráli. Bojužel i přes své klady mě Švanda nikdy moc nebavil a ani moc nelíbil. Ale závěrečné bububu u šibenice mě vždy pobaví-v tom dobrém slova smyslu. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Tylův text není sice v této filmové adaptaci upraven zcela nejvhodněji, stejně tak Švandova hloupost je zde vyzdvižena až nad míru (proměněna přímo v tupost; tudíž se jeho závěrečné prozření nezdá být příliš věrohodným), nicméně skvělá Vlasta Fabianová a výteční Ladislav Pešek a Rudolf Hrušinský (a další mistři v menších rolích – např. Jaroslav Vojta a Josef Bek) společně s působivou stylizací scén (především v té fantaskní rovině příběhu) řečené nedostatky vynahrazují. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Cholticích u Pardubic a v obci Pištín. (M.B)

Reklama

Reklama