Jako letní sníh - Život J. A. Komenského
Like Summer Snow
Režie:
Lubomír HlavsaScénář:
Martin FahrnerKamera:
Pavel KoppHrají:
Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Jenovéfa Boková, Marika Šoposká, Kristýna Janáčková, Milena Steinmasslová, Luboš Veselý (více)Obsahy(1)
Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (77)
„A není na tom světě k spomožení, naděje žádná“. Ťažký stredovek, protihabsburské nálady. Sú horizonty, za ktoré nikdy nedovidíme. Bez Boha by bol svet miestom, kde by som nechcel a ani nevedel žiť! Komenského životné múdra podané výborným spôsobom. Nadchlo ma stvárnenie Komenského Švehlíkovcami a ani Rembrandt v osobe Igora Bareša nezaostával. „Naděje není přelud.“ ()
Komenský byl frajer, takže jsem tenhle film musel vidět. I autoři snímku se snaží předvíst, jaký byl Učitel národů borec, ale jejich jakási hra na Hollywood je tu tedy někdy dost strašná. Máme tu vymyšlený příběh inspirovaný realitou, ve kterém se Komenský setká s Rembrandtem (který ho ve skutečnosti možná namaloval, ale není to potvrzené, na skutečném obraze nemusí být Komenský a ani ten obraz nemusí být namalován Rembrandtem) a během malování se ti dva spřátelí, protože malíř zjistí, jaký je ten náš "Comenius" týpek. Tohle působí dost vyumělkovaně, ať už jde o vcelku rychlé spřátelení po nevěrohodný konflikt mezi nimi, který nesměl chybět. Zajímavější je skutečný životopis Komenského, ze kterého si autoři vybírají především ty dramatické chvíle. To je hodně fajn, jenom se autoři rozhodli kromě několika slušně brutálních scén dát do akčních scén i velmi trapné zpomalovačky. Občas to skoro působí jako nějaká indická telenovela. Taky mně docela vadilo několik nadpřirozených aspektů (různé vize, které se naplní...). Nepříliš vyvedený televizní film, který měl nejspíš větší ambice, ale spíš působí často dost hloupě. Na druhou stranu je to aspoň příjemně edukativní a hrají tam fajn herci. (5/10) ()
Zasluzi si takto vyznamna osobnost takto budgetovy dokument? Mno mam dost zmiesane dojmy. Na jednu stranu to celkom pekne zreferovalo vyznamne udalosti v zivote J.A. Komenskeho, na druhu stranu ten lowcost z toho hrozne krical. Slabi herci, prakticky ziadne exteriery, lacne interiery, nekvalitne rekvizity, prilis vyrazne mejkapy, prilis ciste a umele oblecenie ... ()
Bezpochyby záslužný veřejnoprávní počin, osobně však odcházím nezasažen (nepohnut; to však může být zapříčiněno i tím, že jsem se s dílem a osobností J. A. Komenského seznamoval už i jinde), po celou dobu sledování jsem si připadal, jako bych byl znovu se školou v kině, jako celek (od nízkorozpočtové výpravy přes standardní herectví, jak otce a syna Švehlíků, tak Igora Bareše, po konvenční – pokusy o slow motion jsem radši zapomněl - stylové prostředky) to vyznívá poněkud didakticky, vlastně hrozně neživotně. Škoda. Ale zase musím pochválit protnutí životních cest Komenského a Rembrandta van Rijna (a že to nakonec bylo i hodně o tom „hlavně se neposrat“, resp. že to má i svou jednotící linku: pády a vzedmutí, pády a vzedmutí), onen rámec, do něhož bylo představování Komenského umístěno, to byl chytrý (po hříchu jediný vskutku tvůrčí) tah. 60 % ()
Galerie (29)
Zajímavosti (3)
- Asi nejznámější portrét Komenského namaloval v roce 1641 Rembrandtův žák Jürgen Ovens. Tento portrét je vystaven v muzeu J. A. Komenského v Naardenu. (xisp)
- Natáčení probíhalo na hradě Sovinec a Buchlov. Větrný mlýn se nachází v Rymicích. (SONY_)
- Historicky není prokázáno, že by se Rembrandt s Komenským setkal nebo ho portrétoval. Obraz, který je vidět ve filmu opravdu namaloval Rembrandt a jmenuje se „Portrét starého muže“ nebo „Portrét rabína“. Podle znalců byl namalován v roce 1664 nebo 1665 a z největší pravděpodobností opravdu znázorňuje Komenského. (xisp)
Beriem, ze cesky film je plus samo o sebe a preto aj ta 1*. Ale takto ucelovo zhovadit dejiny je predsa len jemne iritujuce. Posolstvo spracovania je natolko klise, ze sa clovek nestaci cudovat, ze takato blbeckovska uroven ludom nijako nevadi; keby ovsem film ukazal pravdivy zivot dakeho svatca katolickej cirkvi z tej doby, tak by tu vsade stalo ze 'to aka agitka'. Jak za bolsevika sa ludom vtlkaju obrazy typu "katolicky mnich plny nenavisti pali ucebnice", alebo "chudak reformovany brat sa snazi spasit svet a zla katolicka cirkev mu v tom brani" a podobne nezmysly. Prave katolicka cirkev sa od nepamati starala o zachovanie zivota chudaka, sirenie literatury a vyuku najbiednejsich, ved je toho vsade milion historickych faktov, dokumentov, knih, zivotopisov svatych atd. - no ale to nie je tak popularne vsakano. Postkomunisticka skola, ako su zli prave katolici, sa nadalej velice dobre predava. Povinna demagogia o boji katolickej cirkvi a Kopernika je tu dotiahnuta do dokonalosti - len je kuriozne tvrdenie o neucenosti katolickej cirkvi, ked prave vedci ako sam Kopernik, boli katolicki ucenci a knazi - a ze v radoch kolegov sa nasli satanasi, ktori im priali smrt, to nema nic spolocne s cirkvou, ale s pokazenostou ludskou. Nech sa paci, precitat si o "reformatoroch" ci skor deformatoroch, co chceli "menit svet" a preco Hitler staval prave na proti-ludskych tezach Martina Lutera. Dokola poukazovat na fakt, ze aj v cirkvi su satani, co ucenie o laske k Bohu a cloveku otocia na vrazdenie, je ako ucit autoskolu pobytom na pitevni, kde lezia mrtvoly autonehod. Ale jedno sa autorom filmu predsa len podarilo, aj ked neumyselne: v snahe poukazat na obrovskeho ducha JAKeho, vykreslili jeho "Bohom inspirovanu snahu globalne vylepsit svet"; kazdy co len trocha zorientovany veriaci krestan pozna tuto demagogiu, ked clovek vykrvaca snahou po Bohu globalne korigovat svet: svet sa totiz meni od seba sameho a sirenim lasky a pokoja vo svojom bezprostrednom okoli, a nie vydavanim knih, podla ktorych sa nasledne bude riadit svet. Taku knihu totiz uz napisal sam Boh a ludia ju veselo ignoruju, cize jednoduchou uvahou mozno dospiet k poznaniu, ze len hodne pomyleny a pysny clovek moze chciet vytvorit dielo este dokonalejsie nez Biblia, podla ktoreho ludia budu dokonale zit. Dalsi fakt, ktory autori zrejme nechceli takto vykreslit je, ze pan JAKy priviedol do hrobu dve manzelky, kedze ich tahal ako spinave pradlo po Europe a komplet ignoroval nielen ich manzelske ale i celkom zakladne ludske potreby, ako jedlo, zdravie ci zazemie a bezpecie. Zamerany sam na svoju pomyselnu dokonalost poznania na plnej ciare zlyhal ako manzel aj ako otec. Tie "suprove myslienky" zaznievajuce ustami JAKeho, su komplet vykopirovane z beznych kazni beznych katolickych kazatelov, staci si pustit napr. prednasky Vojtecha Kodeta alebo Mariana Kuffu a clovek nemusi pocuvat ten reformatorsky patos. Za mna 1*, kedze je to cesky film a nerad davam "odpad" na domacu tvorbu. Film nepriniesol nic nove, len vykreslil JAKeho ako obet katolickej cirkvi, na pozadi polovnickej latiny o Habsburgoch. () (méně) (více)