Jako letní sníh

Ono tomu je co vyčítat a není toho málo - vadil mi tam přehnaný počet zpomalených záběrů (až jsem si v jednu chvíli vzpomněl na jednu epizodu z Gartha Marenghiho), herecké výkony u většiny herců, především těch dětských, nebyly nic moc, některé dialogy působí strašně učebnicově (což je největší problém těchto historických filmů) a prostřední část filmu mi přišla poněkud nudná. Je toho i víc, ale nechce se mi tu všechno vypisovat, protože jinak jsem docela dost spokojený. Na český TELEVIZNÍ film je to totiž dost slušná práce, jak po stránce filmařské, ve které je fakt hodně vidět snaha to udělat co nejlíp, tak po stránce scénáře, který se ten život Komenského snaží podat co nejzajímavěji. Ne vždy se to tomu filmu daří, ale i tak tu je nejedna zajímavá scéna a má to i docela silný závěr. I pro pár zajímavých myšlenek se tu najde místo. Takže jo, mínusů to nemá málo, ale převládají u mě spíš pozitivní dojmy. Konečně tu zas vzniklo něco, co se zde normálně netočí a k tomu všemu je to taky povedené. Slabé 4* (18.09.2021)

Bezpochyby záslužný veřejnoprávní počin, osobně však odcházím nezasažen (nepohnut; to však může být zapříčiněno i tím, že jsem se s dílem a osobností J. A. Komenského seznamoval už i jinde), po celou dobu sledování jsem si připadal, jako bych byl znovu se školou v kině, jako celek (od nízkorozpočtové výpravy přes standardní herectví, jak otce a syna Švehlíků, tak Igora Bareše, po konvenční – pokusy o slow motion jsem radši zapomněl - stylové prostředky) to vyznívá poněkud didakticky, vlastně hrozně neživotně. Škoda. Ale zase musím pochválit protnutí životních cest Komenského a Rembrandta van Rijna (a že to nakonec bylo i hodně o tom „hlavně se neposrat“, resp. že to má i svou jednotící linku: pády a vzedmutí, pády a vzedmutí), onen rámec, do něhož bylo představování Komenského umístěno, to byl chytrý (po hříchu jediný vskutku tvůrčí) tah. 60 % (11.10.2022)

Dlouhodobé zaměření L. Hlavsy na osobnosti české reformace je veskrze sympatické a jeho dokumentární drama o Komenském přichází ve chvíli, kdy se u příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře objevila pekařovská tendence nechápat tuto událost jako porážku, nýbrž jako vítězství. Historikové mladší generace se rozněžňují nad tím, jak barokní architektura vtiskla osobitý ráz české krajině, jako kdyby výměna elity národa (k níž Komenský bezesporu patřil) za kapličku na každém rozcestí byla kdovíjak výhodný "obchod". To však nic nemění na tom, že vinou scénáře je jedinou životnou postavou Barešův Rembrandt a že na mě z obrazovky až příliš často dýchlo něco, co bych se nebál označit přívlastkem "cimrmanovské". (04.01.2021)

Na televizní tvorbu velmi zdařilý životopis. Řekl bych až nadstandardní, když vezeme, že zabírá celou šíří Komenského života. K tomu Švehlíkové v hlavní roli, i když Aloisi to sedí líp mi přijde. Jen ten jeho vzhled připomíná mírně ostříhaného Gandalfa. A za mě ještě jedno velké plus, že je tu Pavel Rímský. (17.01.2021)

„A není na tom světě k spomožení, naděje žádná“. Ťažký stredovek, protihabsburské nálady. Sú horizonty, za ktoré nikdy nedovidíme. Bez Boha by bol svet miestom, kde by som nechcel a ani nevedel žiť! Komenského životné múdra podané výborným spôsobom. Nadchlo ma stvárnenie Komenského Švehlíkovcami a ani Rembrandt v osobe Igora Bareša nezaostával. „Naděje není přelud.“ (05.01.2021)