Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (77)

anatheman 

všechny recenze uživatele

Za mě pouze 3 hvězdy. Film měl být spíše dokumentem s průvodcem a pozvanými historiky, kde by hrané pasáže sloužily jako ilustrující materiál. Jako jo, historie se snímek docela drží, ale snaží se o dramatizaci, která prostě fungovat nemůže. Skáče se z místa na místo a veškeré motivace nepůsobí příliš uvěřitelně. Zkrátka scénář trpí tím, že se do dialogů snaží vecpat veškerá možná témata. Tím jsou ovlivněny i herecké výkony, které logicky nemohou být uspokojivé, i když tu jsou přítomna slovutná jména. To ale neplatí o A. Švehlíkovi a I. Barešovi, jejichž interakce fungovaly výborně. Zároveň tím chválím, že byla použita myšlenka s portrétem. Za to velký plus. A ještě poslední věc. Jasně, Komenský byl biskupem a zároveň produktem svojí doby, nicméně - a to prosím nechci, aby z něj byl vytvořen raně novověký Carl Sagan - působil celý film - a zvlášť závěr - jako pomyslná náboženská agitka. K tomu je zde přítomno docela dost patosu. Na druhou stranu tu mohly být trochu více rozvedeny Komenského pedagogické myšlenky. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Jediným kladem filmu je podmanivý vizuál a výborně "chycená" role Mikuláše Drabíka. Všechno ostatní v něm ale zoufale nefunguje. Neodpovídají mnohé historické údaje ani reálie, mnohdy skutečně zásadně. Pravděpodobně do značné míry ještě dřevěnou Strážnici začátku 17. století fakt nelze natáčet v kulisách Paříže 14. století. Prakticky totéž platí do značné míry i o Lešně. Ve filmu ze 17. století opravdu nemají co dělat okna z 19. století. To už by tam rovnou mohly jezdit parní lokomotivy (zajímavé je, že v Rembrandtově ateliéru to mají + - správně, všude jinde špatně). Také truhlu s christogramem IHS mohl mít Komenský v majetku pouze dosti obtížně. Že Komenský koupil Koperníkův spis je pravda, že byl celý život odpůrcem jeho teorie a to právě s poukazem na Bibli, ovšem také. Tahle skutečnost mimochodem mohla posloužit vysvětlení "jak to Komenský s tou láskou ke knihám a vedení minil" daleko lépe než melodramatické znějící proklamace. To by ale nejprve museli tvůrci o Janu Amosovi vědět o něco víc než jen to, co se dá dočíst na Wikipedii... To všechno jsou ale vlastně jen drobnosti, byť mě jako historika umění velmi dráždí. Zásadní problém je v tom, že film Komenského představuje především jako jakéhosi naivního snílka. Přitom šlo ve skutečnosti o jednoho z největších myslitelů své doby. Jeho pedagogiku už tehdy respektovali i Jezuité. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, dostával nabídky doslova z celé Evropy... Taky Rembrandt, který se do toho příběhu dostal takřka omylem (teorie z roku 2006, podle níž je známý "portrét starého muže" portrétem Komenského, nebyla odbornou veřejností přijata a sám její autor dnes o věci hovoří s podstatně menší jistotou), je tu ztvárněn jako povrchní milovník vína a žen... Jejich vzájemný dialog a vlastně všechny dialogy ve filmu jsou neuvěřitelně jalové a šíleně šustí papírem. Jakousi sílu a uvěřitelnost rozhovor obou mužů dostane až v posledních 15 minutách, to ale na dobrý film vážně nestačí... Já vcelku chápu, že Česká Televize nemá peníze na to, aby natočila slušný historický film, proč tedy u všech kozlů za stejné peníze nenatočila kvalitní dokument? Klidně i s hranými pasážemi? Jistě by zbylo něco i na historiky a další odborné poradce, kteří při natáčení tohoto "dokumentárního dramatu" zjevně naprosto chyběli... Celkový dojem: 60% ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Druhá historická věc zaštítěná produkcí ČT Brno a opět ne sice dokonalá, ale nemající k dokonalosti daleko. Některá fakta si to trošičku uzpůsobuje, třeba nám tvůrci neřekli, že Mikuláš byl alkoholik a většina jeho proroctví tak bylo spíš opilecké blouznění, ale zase proč ne?, filmu to dodává určitou mysteriozní rovinu. Líbí se mi výprava, ta je na televizní film dokonalá a snímek by vlastně klidně mohl i do kin - kdyby dnes nějaká kina existovala, velmi dobrá je práce se světlem, s tím si tvůrci rovněž vyhráli, a dokonce i s barvou - což odpovídá tomu rámování příběhu do malířské dílny. Poněkud zklamáním jsou někteří pražští herci a dokonce i Brňák Bareš používá ve filmu pražštinu (blbej, místo blbý), to mě mrzelo. Na druhou stranu by mě zajímalo, kdo hrál druhého, mladšího orodovníka v úvodní scéně, z toho by měl mistr Lukavský radost. S postavami si ale šlo vyhrát víc - ono u životopisných věcí často totiž hrozí plakátovost postav, neživotnost, a ani Amos Komenský rozhodně nebyl chodící nádoba, moudrosti, lásky a dobrých skutků. Jinak je ve filmu zajímavá paralela s Komenského pansofií a realitou světa - je to podobné jako Moorova Utopie, prostě lidé nikdy nebudou dokonalí, pořád se budou hádat a rafat a pořád se budou vést války, takže nějaké utopie a pansofie jsou házením hrachu na zeď a perel sviním. Na druhou stranu - pro věřící - může jít o důkaz touhy člověka po dokonalosti, která se na Zemi nenachází, o důkaz, že nás to vede do Božího domu. V tom je pro mne poslední záběr s obrazem Návrat ztraceného syna o to víc symbolický. ()

Azurose 

všechny recenze uživatele

Velice příjemné a skvěle zpracované dokudrama o Komenském. Žádná nuda, přímá jízda z kopce. Myslím, že přímý historický kontext není potřeba, jelikož je film plný nových informací a prostých detailů, které jako celek výborně fungují. Mrzí mě ale, že v dialozích nezazněl skoro žádný archaismus. Kdyby zaznělo více archaického jazyka, dodalo by to snímku další rozměr a vlastně by to působilo ještě autentičtěji. Přesto je film povedený a rozhodně se řadí mezi filmy, o kterých se bude ještě dlouho mluvit - a to nejen v kontextu české historie. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Jan Amos Komenský patří mezi nejvýznamnější osobnosti české historie, který především ve velké míře ovlivnil klasický typ učení, založil modernější přístup v rámci pedagogiky a naprostým právem bývá nazýván jako ´´ Učitel národů´´. Taková významná historická osoba by se poté měla dočkat též důstojného audiovizuálního zpracování, které nyní skutečně dorazilo. Ne ovšem zrovna v klasické podobě. Jako letní sníh je dokudramatem, což v praxi znamená, že jsou skutečné události dramaticky sehrány pro účely audiovizuálního díla. Režie tohoto dokumadramatu se poté ujmul Lubomír Hlavsa, který má s podobným typem filmů již své zkušenosti. Již předtím točil Hlavsa natočil dokudrama Jan Hus- Cesta bez návratu nebo Poslední útěk Jeronýma Pražského. Hlavsa tak v zásadě vkročil do už osvědčených vod a tentokrát si vzal na paškál právě život učitele národů. A hned ze začátku roku vznikl dokument, který si určitě zaslouží svou pozornost. A to i především díky tomu jak vydatná podívaná to ve výsledku je. Jako letní sníh je fascinující záležitost, která ukazuje, že přece jednou za čas může i v naších končinách vzniknout důstojné převyprávění historických pramenů a to i když se zamyslím nad historickou věrností a zda skutečně vzniklo to nejlepší ztvárnění Jana Amose Komenského. Nemůžu se sice prohlásit za kdovíjak velkého odborníka na životní potíže Jana Amose Komenského a jeho život jsem si do nejmenších detailů nenastudoval, pochopil jsem ale jednu věc- Debutující scenárista Martin Fahrner pod Hlavsovým dohledem zvládl dát dohromady projekt, který Komenského nezobrazuje jenom jako památnou osobu české (a do jisté míry i světové) historie, ale též jako lidskou bytost, která se musela vyrovnat se svými ztrátami, která chybovala a která se do morku kostí byla za svůj názor a přístup. Jako letní sníh vyobrazuje Komenského jako normální lidskou osobu a z jeho obsáhlého životopisu schválně vypíchl ty nejzásadnější události, které formovali nejen jeho, ale zároveň i jeho přístup v životě a jeho odkaz. Jako letní sníh je pořád televizní film, který se tak musel obejít s o hodně menším rozpočtem než velké české historické snímky, které následně dorazí do kin. Jako letní sníh se tak na tenhle úkor nemůže následně pyšnit kdovíjak rozmáchlou výpravou a přesto jsem měl pocit, že během sledování koukám na něco velkolepého. Velice silně tomu napomáhají i zpomalovací sekvence, které skutečně působí jak z velkého hollywoodského blockbusteru a těch málo skutečně velkých scén díky tomu působí parádně. Jenomže i přesto, že v Jako letní sníh jde jinak spíše většinu času o konfrontování s odlišnými lidmi, kterým chtěl Komenský co nejvíce prodat svoje vnímání ideálního učiva a celé se to pořád odehrává spíše v interiérech, kde postavy působivě komunikují. Jenomže se přitom všem dokáže navíc prodat ten dobový kontext- Mluví se tu o Českém stavovském povstání nebo ne zrovna ideálním způsobu vlády Habsburků. Celé to přitom skutečně sálá dobovým nádechem a Jako letní sníh je bezpochyby nejlepší historický český film za hodně dlouhou dobu. Vizuální stránka filmu je další výrazná část- Na celém dokudramatu je zcela jasně poznat, že za kamerou stal někdo, kdo si s obrazovou kompozicí a estetikou prostě a jednoduše vyhrál. Pavlu Koppovi se tak skutečně daří vytvořit nádherné záběry, přičemž výrazný počet z nich by dost možná stál i za zarámování. Kopp si zároveň ohlídal prvotřídní osvícení, jeho kamera je svižná a i díky němu Jako letní sníh tolik funguje. Je totiž zároveň historická a dobová až na půdu, zároveň je ale natočena neskutečně svěžím způsobem. I díky tomu bude dost možná pro mladší diváky přístupnější než většina klasických dokumentárních snímků. Jako letní sníh funguje i díky skvostnému hereckému ansámbl. Duo Švehlíků je v roli Komenského naprosto parádní a každý navíc dostává příležitost zahrát zcela odlišný typ Komenského- David Švehlík toho Komenského, který životem proplouvá, Alois Švehlík zase Komenského, který je životem dávno proškolen. Oba byli ideální trefou do černého a lepší casting už snad nepřipadá v úvahu. Oba jsou v roli přirození, i v poklidných scénách naprosto herecky triumfují a oba Švehlíci jsou tak v rámci tohoto filmu trefou do černého. Kromě dvojice Švehlíků se ale zde předvede velice skvostně i takový Igor Bareš, který se v roli malíře Rembrandta neskutečně vyřádil nebo Vladimír Javorský, který rolí Mikuláše Drabíka dokazuje, že se do rolí alkoholiků a zbloudilých existencí pořád neskutečně hodí. Tohle dokudrama v ideálních chvílích využívá citaci Komenského spisů a už vidím výtky, které budou směřovat směrem, že se film na celý ten pohled ohledně ´´ zlé katolické církve´´ dívá příliš jednosměrně a nepouští se do pohledu na druhou stranu mince. Je to ale holý nesmysl- Tenhle film má totiž mapovat příběh Komenského a tudíž by se měl zcela jistě točit právě i kolem jeho názorů a pohledu na problémy, které ho sužovali. Vinou délky 90 minut je to celé možná zkratkovité až moc a trochu delší pasáž a roztažení některých přeskoků do minulosti by Jako letnímu sněhu ještě trochu více prospělo, jinak jsem ale skutečně měl pocit z toho, že lépe to snad ani udělat nešlo. A jednoduše jsem byl nadšený, jak moc se to vlastně celé povedlo. Už na začátku roku jednoduše dorazilo obrazově podmanivé dokudrama, které zároveň velmi bravurně zpracovává konfrontaci mezi starším Komenským a Rembrandtem. Celé ty diskuze mezi starším Komenským a Rembrandtem mě možná ve finále bavili víc než přeskoky do Komenského minulosti a vůbec by mi vlastně nevadilo, kdybych byl na jejich rozhovorech postavený samotný film. Ty rozhovory totiž působí silně, nejen díky skvělé dvojici Švehlík-Bareš, ale také díky faktu, že Komenský a Rembrandt se od sebe ve finále v zásadě liší méně než by čekali. A lepší tečku za celým filmem si film snad vybrat nemohl. Naprosto sebevědomé dokudrama, které na Komenského možná nevrhá úplně nové světlo, jeho odkaz ale zpracovává skvěle a celé to funguje díky nádhernému vizuálu (Hezky Pavlis!), povedené hudbě, celkovému parádnímu dobovému nádechu a fenomenálním hereckým výkonům. Je to realistické dokudrama, které se může též radovat z povedeného scénáře, který komplikovaný příběh Jana Amose Komenského dokázal přetáhnout do funkční podoby. Dlouho jsem u nás neviděl tak unikátní zážitek, kterému je z mnoha důvodů fakt snadné podlehnout. Užil jsem si to hodně a jde v mnoha ohledech o hodně speciální zážitek. Komenský rules! () (méně) (více)

Galerie (29)

Zajímavosti (3)

  • Asi nejznámější portrét Komenského namaloval v roce 1641 Rembrandtův žák Jürgen Ovens. Tento portrét je vystaven v muzeu J. A. Komenského v Naardenu. (xisp)
  • Historicky není prokázáno, že by se Rembrandt s Komenským setkal nebo ho portrétoval. Obraz, který je vidět ve filmu opravdu namaloval Rembrandt a jmenuje se „Portrét starého muže“ nebo „Portrét rabína“. Podle znalců byl namalován v roce 1664 nebo 1665 a z největší pravděpodobností opravdu znázorňuje Komenského. (xisp)
  • Natáčení probíhalo na hradě Sovinec a Buchlov. Větrný mlýn se nachází v Rymicích. (SONY_)

Reklama

Reklama