Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na rozestavěném pražském sídlišti stojí maringotka a v ní bydlí dva mladí zedníci, na které ve městě čekají nejrůznější životní zkušenosti. Kolem dvou venkovských zedníků pohlcených velkoměstem je tu rozehrána zábava více než rozpačitá, bezzubá, prozrazující, že v době vrcholící normalizace se i veselohernímu žánru dařilo bledě, především byly nežádoucí jakékoli satirické narážky. Bez citu pro humornou nadsázku a bez vtipně pointovaných zápletek se odvíjí příběh, který ukazuje, jak se hrdinové, přebývající v maringotce stojící na rozestavěném sídlišti, potýkají se všelikými nástrahami "velkého světa"... Nepomohla ani účast oblíbených herců s pitvořícím se Josefem Dvořákem v čele. (Lexikon českého filmu)

(více)

Recenze (25)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Když chybí příběh, dokážu se spokojit s účastí charismatických herců. Dagmar Veškrnová však toho charismatu nemá tolik, aby dokázala sama utáhnout film. A když není příběh, ani charisma, dokázal by mě k obrazovce alespoň připoutat hezký chlap. Ale koho si zvolit, Dvořáka nebo Hartla? Bohužel ani hudba za nic nestála. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Tak trefně vyjádřený "oficiální text distributora" jsem zde snad ještě nečetl a nenapsal bych svůj komentář lépe. Zdaleka se nejedná o komedii. Kdo si myslí, že příběh, kde se kluk z venkova ztrácí v životě a ve vztazích v Praze, kde jeden známý okrade druhého, může být komedií, tak v tomto případě se mýlí. Film se potácí mezi náznaky kritiky, náznaky satiry, náznaky humoru, náznaky dramatu, ale žádný není dotažen do konce. Snad i proto je dnes tento snímek již téměř zapomenutý. Zajímavý je jen tím, že rok jeho vzniku se shoduje s rokem narození autora tohoto textu. PS: vznikající sídliště byla opravdu odporná, neosobní a budící spíše úzkost. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Škoda, že když tak výsostný herec, jakým Josef Dvořák je, dostal velkou roli, tak takhle blbou. Socialističtí stavbaři sídlišť, se srdcem na pravém místě, kteří se nenechají okrádat, resp. republiku, a sem tam si vyhodí z kopýtka. Když přijde mladej, je potřeba ho zaučit. Ale mladej naletí. No což, život jd dál. Spousta nevyužitého potenciálu, a vlastně jsem se jen ujistil, že Janěková se před kamerou ráda svlíkala už v mládí. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Těžko odhadovat, jak byly původně zamýšleny charaktery dvou zedníků, přebývajících na sídlišti v maringotce, a jak nakonec byly upraveny ve výsledku. Stejně tak je těžké usuzovat, jakou výslednou podobu měl mít film, který není až tak nezajímavý, ale je velmi těžké ho někam žánrově zařadit. Neplní totiž kritéria pro komedii a vzpírá se zabrousit do satiry, ačkoliv je to vzhledem k době vzniku pochopitelné, ale často ho to také svádí být kritikem tehdejší společnosti, ale svodům odolá. Vydal se ovšem cestou zapomnění. Kromě zajímavého a dosti netypického obsazení hlavních dvou rolí, nenabízí pro diváka takovou zábavu, jakou by si spojoval se jmény Dvořák a Hartl. Z filmu je cítit prázdnota a současně zvláštní společenský neklid, který mohl být skvěle využit jako pohled pracující dělnické třídy na tehdejší dobu. Pochopitelně se tak nestalo a film trochu neprávem zapadl. Při větší odvaze a se zdravou dávkou drzosti z toho mohl být vynikající sociálně kritický film. Vyznělo to všechno moc opatrně a hlavně v neprospěch filmu, což se ukázalo jako zásadní. 60% ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Krásný šatičky. Ale kdekdo byl by v nich veselejší...“ Sny a touhy dvou mladíků s duší světáků a snad i kočovníků v šedivé současnosti. Jak už pár lidí v komentářích napsalo, tento film lze brát do jisté míry i jako normalizační verzi Světáků (1969). Lvi salónů v něčem legendární Podskalského komedii skutečně připomenou, třeba i jedním z dialogů dvojice zedníků, kde v posteli jeden z nich s ní o večeru s dámou v nóbl podniku, symbolický je portrét Jiřiny Šejbalové umístněný na zdi šatnářky... Tohle jsou sice „Světáci“ o něco méně výrazní i vtipní, ale zároveň daleko realističtější, více ponurí, kdežto depresivnější atmosféra socialistické doby stylově proniká i do velmi pochmurného, temného a šedivého vizuálu. Spíše než jako komedii jsem tento film bral jako drama zčásti odlehčené humorem. Některé hlášky mě dokázaly rozesmát, s kouzlem poetického kontrastu ke mě doléhala úplně odlišná atmosféra v odlehčených chvilkách u maringotky: zařízení v retro stylu, výzdoba, kostýmy a jiné libůstky, starý gramofon... Naproti tomu na mě v jiných chvílích zapůsobilo dobře podané drama dvou dělníků, kteří procházejí stezkami mládí a školou života. Josef Dvořák, kterého jsem jako herce a komika nějak vždy (asi neprávem) podceňoval, mě příjemně překvapil, jen škoda, že ho spolu s Hartlem doplnily naopak nepříliš výrazné výkony ze strany hereček. Jinak mě k velkému překvapení tento film hodně bavil, dobře natočený příběh jen s minimem hluchých míst, kde slabší 4 hvězdičky ve výsledku jako nadhodnocení nevnímám. 70% ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Poslední film Josefa Hlinomaze. Téhož roku zemřel ve věku 64 let. (M.B)

Reklama

Reklama