Režie:
Miroslav HubáčekKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Václav LídlHrají:
Rudolf Deyl ml., Zdeněk Dítě, Lubor Tokoš, Dana Medřická, Josef Bek, František Holar, František Filipovský, Josef Kemr, Antonín Šůra, Oldřich Lukeš (více)Obsahy(1)
V tomto kriminálním příběhu nejsou kupodivu pronásledováni ani všeho schopní zločinci, ani špioni či diverzanti, jak kdysi bývalo běžné. Zápletka je téměř všední: kdosi nenechavý odčerpal z cisterny alkohol, aniž tušil, že se jedná o smrtelně jedovatý metylalkohol, určený pro průmyslové účely. Zjišťování, kam všude byl jed dopraven a které lidi ohrožuje, vyžaduje mravenčí práci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (53)
Rudla se zasloužil o jarní osev a přivedl nám novou družstevnici... Až na začátek filmu vychvalující kde, co - včetně podoby elektrického vedení - a určité slabší pasáže, se jednalo o docela dobrý film. Téma velmi aktuální, provedení na dobu vzniku docela slušné, herecké obsazení i výkony poměrně kvalitní. ()
Kdyby si tento snímek promítl cizinec, zcela jistě bude přesvědčen, že Češi jsou národem těch nejtěžších alkoholiků a to bez rozdílu společenskýho postavení, pohlaví či věku. Chlastají zkrátka všichni nonstop a dobrou kořalkou nepohrdne nikdo a nikdy. Jinak se jedná o slušnou, ale zároveň velice průměrnou kriminálku inspirovanou dle skutečný události tím nejprostším způsobem, v podstatě žádný hudební doprovod ani vyloženě zbytečný scény, nebo přehnaný herecký výkony, pouze tragédie převedená na plátno. Díky napětí, který způsobuje smrtící koktejl, ale přesto dokáže udržet pozornost až do konce. A ačkoli se film v současnosti jeví kvůli pančování alkoholu jako nadčasový, režisér žádnýma vizionářskýma schopnostma neoplýval, otravy metylalkoholem, v menším či podobnym rozsahu, zde i po celým světě byly, jsou a i nadále budou. 60% ()
Baví mě napínavé filmy, kde jde o záchranu lidských životů. První polovina je dosti pomalá a uspávací, ale jakmile se rozjede pátrání po posledních třech litrech smrtící tekutiny, kterou si odvezl svatebčan Bek neznámo kam, atmosféra se zlepšuje. Sešli se zde dobří herci, nejvíce se mi líbil klidný podporučík Zdeňka Dítěte, Tokošův kapitán a mimořádný sportovní výkon podávající Kemr. Závěr filmu je okořeněn skutečně humornou scénkou a divák si tak může konečně vydechnout. ()
"Když je v tom ženská, tak to bude určitě jednoduchý jako facka.." Hodně slušně obsazený, ovšem jinak dosti režijně i dramaturgicky zbabraný hybrid, jehož tvůrci si zjevně taky rádi lízli.. Ode mě to ovšem slízli, když o nadčasovosti, o níž se tu sem tam cosi bláhově blábolí, nemůže být ani řeči.. ()
Režisér Miroslav Hubáček byl, spíše asi nevědomky, celkem vizionář, když viděl takhle daleko do budoucnosti. Optikou roku 2012 s jeho methyalkoholovou aférou a následnou prohibicí získává Černá sobota nadčasovější rozměr a trochu reálnější kontury, do této doby byla totiž jen průměrnou černobílou (a to nejen kvalitou obrazu) detektivkou s vynikajícím hereckým obsazením, jak už bylo u filmů té doby zvykem... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Film i divadelní předloha „Demižón“ byly s největší pravděpodobností inspirovány skutečnou událostí z března roku 1957, která začala na přečerpávací stanici železničního překladiště u pohraniční stanice (ČSSR – SSSR) Čierna nad Tisou. Statistika případu byla děsivá – 7 mrtvých, 1 slepý a 76 přiotrávených lidí kvůli odčerpávání domnělé vodky z cisterny plné směsi etylalkoholu a metylalkoholu. (mikeldav)
- Začátek filmu se natáčel na tehdy moderním elektrizovaném nádraží Praha-Běchovice. Dále se filmovalo v Bohnicích, Točné a v okolí Tábora. (nezavisla)
- Film byl natočen podle rozhlasové hry "Demižón" Miroslava Kratochvíla a Lubomíra Poka, která byla napsaná podle skutečných událostí. Hra byla nastudována v roce 1958 a uvedena v Českém rozhlase České Budějovice. Režíroval ji Otakar Bílek. Pravděpodobně se autoři inspirovali případem z května 1945 v Ústí nad Labem, kde se na zlomeninu a otravu methanolem léčil sovětský vojín Alfréd Kutssan, který po měsíci zemřel. (nezavisla)
Reklama