Černá sobota

Odcizený methyalkohol z nádražní cisterny hospodským (František Holar) a dělníkem z družstva (F. Filipovský) se stane hospodskému osudným. Další štamgasti, kteří se napili buď také zemřou či oslepnou. Jediný případ místního notorika je vyjímkou, neboť čistý alkohol je jedinou zbraní proti methyalkoholu v těle člověka. Řidič ČSAD Valena (J. Bek) vyráží na svatbu kamaráda a veze sebou nevědomky demižon tohoto jedu. Příběh je vlastně o souboji s časem a sháněním Valeny. Ono bez mobilů či počítačů to nebylo tak jednoduché. Třeba ta slečna co měla najít všechny Václavy co byli v březnu na vojenském cvičení, to nejprve brala jako vtip. Samozřejmě vše šťastně dopadne včetně soukromého života Valeny. Ve snímku se dále objeví jako hospodského žena Dana Medřická, policisté Rudolf Deyl, Zdeněk Ditě, Josef Kemr a další. Pobavili mě dva mladí výtržníci Karel Effa a Stanislav Fišer. (31.07.2011)

Začátek byl zvláštní. Myslela jsem, že sleduju nějaký československý filmový týdeník. Bez takového začátku bych se klidně obešla, protože mi přišel až moc násilně naroubovaný. Pak se z toho samozřejmě vyvinul celkem obyčejný kriminální příběh. Takových bylo natočeno hodně. Byl ale velmi dobře obsazený. Potěšil mladý Lubor Tokoš. Málem jsem ho nepoznala, protože jsem ho přece jenom výdávala jako staršího muže s bílými vlasy a vousy a to většinou v dědečkovských rolích. (23.02.2012)

V první části krásné dusné černobílé psychologické žánrové scény z hospody. Pak dějový zlom a následuje už jednodušší souboj s časem, v němž držíme palce státnímu aparátu; nemám to tvůrcům moc za zlé, ale k té první části se moc nehodily opakované vtipy ve druhé části založené na tom, že první pomoc proti metanolu je etanol. Zvláštní znamení filmu: moudrý policista vypadá, mluví a pohybuje se jako fantomas, případně jako by ho hrál pan Nebřenský v nejlepších časech Divadla Sklep. (01.03.2013)

Bek je nesympatický už sám o sobě, a s mírou jeho uvědomělosti jdou nesympatie prudce nahoru. Navíc do půlky filmu není jasno, co vlastně sledujeme, jednu chvíli to vypadá na rodinné drama, pak zas na kriminálku a nakonec na obyčejnou hospodářku. Jisté napětí se filmu nedá upřít, ale kam se to hrabe na majora Zemana. (31.03.2010)

Hospoda už není tvoje, ale žena snad ještě jo... V Černé sobotě se chlastá fest. Většina ansámblu sestává z upocených vrásčitých trosek a kdo nevypadá notoricky takříkajíc od přirození, je buď slabá žena [Medřická], nebo se na něm vyřádil maskér [Bekovo proletářsky bujné obočí]. Coby dokument celonárodní otravy přesvědčivé. Režie Miroslava Hubáčka šponuje napětí do stratosféry pokaždé, když se něčí ústa přiblíží ke štamprleti / demižónu / lahvi / půllitru. Na tom, že je divák ponouknut si oddychnout, když jde jen o ethanol, jakoby šlo o méně nebezpečný jed, je cosi hrozivého. Film o české slepotě. (13.10.2018)