Ztracené město

Sem tam na mě nějaký film zapůsobí tak silně, že zapomenu na jakékoliv formální nedostatky a nechám se unášet jen a pouze atmosférou. A takový snímek je Ztracené město - Kuba, revoluce, priorita rodiny, silný příběh hlavního hrdiny, muzika, Bill Murray, to je jen malý výčet věcí které mě zasáhly. She was a beautiful thing Havana. We should have known she was a... heartbreaker. (13.06.2010)

Pane Garcio,upřímně smekám před vaším filmem.Splnil jste si celoživotní sen,natočit film,který by mapoval křivdu a výraznou trhlinu ve vašem životě.Natočil jste sice "Ztracené město" jen z jednoho úhlu pohledu,ale objektivnost a upřímnost se nevytratila.Síla s jakou je snímek vyprávěn je tak emocionálně nabitý všim co jen Kuba může nabídnout(a že toho není málo).Jinak zdůrazňuji,že Andy Garcia tímto filmem debutoval na režisérské židli,seděl za kamerou,složil si k tomu hudbu a zároveň zde hrál.Vše dopadlo na jedničku a já se ptám,dokázal tohle někdy někdo(opomeni-li Orsona Welse,který ale hudbu neskládal)?Nedokázal je správná odpověď,stejně nikdo nedokázal s takovým citem a bez zbytečného patosu natočit film o sobě a svém domovu. (12.12.2007)

Můžete si o všech režimech a vládách myslet prakticky cokoli a stejně vás Garcia do svého ztraceného města a zapomenutého světa zamkne, ať už režijně či herecky. To první díky dokonalé atmosféře, která si diváka podmaní od prvního záběru a díky mnoha nápadům (barevná vlajka na černobílém pozadí nebo stožár v dálce a výbuch granátu v popředí jsou opravdové lahůdky), to druhé pak díky své postavě, která má v sobě tolik spravedlnosti a lidskosti, že Ficovi přejete, aby změnil osud a historii a získal svoje životní štěstí. Někdy je totiž jediným možným dalším tahem ten, kvůil kterému prohrajete všechno. (08.08.2007)

,,TY POTREBUJEŠ EVOLÚCIU, NIE REVOLÚCIU." __ To, čo nás postihlo v ´68, Kuba zažívala už o 10 rokov skôr a s istou dávkou sentimentu a osobného pohľadu na to debutantsky spomína Garcia, ktorý vtedy ešte ani len ploty neoštáv..., lež dačo iné. A ešte k tomu tu hrá Fica! Jeho réžia je prekvapivo zručná, čo je zrejme pričinením témy, ktorá mu dozaista veľmi sedí a bola vraj jeho životným snom. Zmienil by som predovšetkým vynikajúcu scénu dobýjania prezidentského paláca majstrovsky prestihávanú rytmami živelného latina a viditeľný odkaz na prvý diel istej trilógie (Garcia hral v jej treťom diely) je tu aj pri scéne smrti krstného otca. Ale to už vlastne veľa vyzrádzam. V Garciových službách je tiež skvelý bezmenný Bill Murray, celý rad vynikajúcich dialógov (,,CHOĎTE DO NEW YORKU." ,,TAM JE CHLADNO, DRAHOTA A SOM TAM DOMA.") a aby nebolo málo, dvakrát sa tu mihne aj Dustin Hoffman. Lenže aj keď tu menujem celý rad pozitívnych elementov, Garciova Havana u mňa končí len ľahko nadpriemerne. Síce začiatku všetko slušne napreduje, no postupne je zdĺhavejších a uzívania hodných momentov čoraz viac a viac a ... nič proti režisérovi, ale predsa len je to téma pre vyzretejšieho tvorcu a nie začiatočníka. Obdiv si ale zaslúži, že na tak malý rozpočet film vôbec nevyzerá. 3.5* ( 1068. hodnotenie, 66. komentár k filmu) _ P.S. môj komentár č. 700 (21.01.2011)

Dost dlouho jsem neměl o tom, jak budu hodnotit tuhle hudbou přetékající fresku o (kdysi) velkém a krásném městě, sebemenší představu. Hudebně taneční scény mi zpočátku přišly rušivé a jen vlažně korespondující s příběhem, hlavní postavy málo výrazné a tak nějak akademicky snobské. Ztracené město je ale film, jehož hrdinové, kladní i záporní, vás na popředí dramaticky kulminujících historických událostí oslovují víc a víc, vtáhnou vás do svých osudů a přes své balancování na hraně mezi ultrakonzervativním a levičáckým vám udělí hodně názornou lekci z praktických dopadů politiky (úžasné scény se soudružkou, která má pod palcem osud tanečního klubu). Že tady najdu Billa Murraye v pro něj dosti typické roli (a na druhý den ho s úžasem objevím v Zombielandu) mě nenapadlo ani náhodou, a krásných rolí, které volají po intenzivním hereckém prožitku, je tady celá řada. (05.02.2011)