Režie:
René LalouxScénář:
Roland ToporHudba:
Alain GoraguerHrají:
Jean Topart, Hubert de Lapparent, Gérard Hernandez, Miroslav Masopust, Hana Maciuchová, Jorga Kotrbová, Marie Vášová, Věra Kubánková, Václav Voska (více)Obsahy(1)
Futuristicky vyhlížející animovaný film na motivy románu Stefana Wuta. Kouzelným světem vás provází malý kluk - člověk, který slouží jako hračka pro děti kulturně a technicky vyspělejších bytostí. Tento chlapec projeví neočekávanou schopnost učit se a tvořit. Mezitím se vládci společnosti rozhodnou vyhladit zbytky lidí volně žijících v přírodě, aby předešli možným budoucím problémům. (raffspIn)
(více)Videa (1)
Recenze (179)
Úplně vidím, jak měli Topor s Lalouxem na začátku v hlavách hromadu krásně šílených surrealistických výjevů a jak se je urputně snažili poslepovat jakýms takýms dějem, ve finálním tvaru ze všeho nejvíc připomínajícím lehce zmatené, lehce infantilní, tu prorežimní, tu opatrně protirežimní vědeckofantastické (používá tohle slovo vůbec ještě někdo?) slátaniny ze všech koutů socialistického bloku, které jsem jako kluk hltal z dvojbarevných sešitů edice Karavana, když už mě v trafice na rohu přestal zajímat stojan s pohádkami. A scénář není na Divoké planetě to jediné neohrabané – jinak než se shovívavým úsměvem se nedají poslouchat ani křečovité dialogy, které v české verzi (francouzskou bohužel DVD z Levných knih nenabízí) i dobří herci odříkávají mechanicky jako našprtanou básničku, ani třeba vpád „erotického“ funění tenorsaxofonu do jinak čistě space-rockového soundtracku, když dojde na „noc zachování rodu“. A přesto jsou ode mě ty **** pocitově úplně čisté, za čímž je jednak určitě kusanec nostalgie po výše zmíněných rodokapsových sešitech, ale taky neoddiskutovatelné kouzlo výtvarné stránky a „efekt Ikarie XB1“ – jinakost, kterou v sobě mají tyhle staré fláky z dob, kdy sci-fi žánr ještě neměl vyšlapané cestičky a při osahávání možností, co dokáže vyjádřit a jak, popouštěl uzdu fantazii v jistém smyslu mnohem svobodněji než dnes. ()
Slovy Varla Frištenského: "Bylo to sice hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát..." Divoká planeta je zvláštní. Zkoušel jsem se na ni dívat třikrát, ale pokaždé jsem zhruba po čtvrthodině usnul. Dnes ne, film jsem vydržel, ale musím říct... Nic extra to není. Líbila se mi hlavní myšlenka ochočených a divokých lidí a toho, kdy se z "mírumilovných" tvorů stávají úplně jiní, kteří se násilí neštítí. Ale to bylo (kromě dabingu) asi tak všechno. Animace mi připadá zastaralá (a přitom o mnohem starších snímcích, než je Divoká planeta, se to říct nedá), podání příběhu a dialogy děsně suché, bez emocí, závěrečná čtvrthodina podivně prázdná, ačkoliv měla být nejspíš dramatická. Je to tak na dvě a půl hvězdy, ale zaokrouhluji nahoru - čistě z úcty k českým tvůrcům, kteří se před lety ještě nebáli být originální a vyzkoušeli natočit "něco jiného". ()
Šílená fantasmagorie, ke které jsem si nenašel cestu, a měl jsem i dost problém to vůbec dokoukat. Jistě, ten film je doslova gejzír fantazie a místy je vizuálně velmi nápaditý, ale celé je to prostě tak moc odtržené od naší reality, až mě nebavilo na to koukat. Jinému se to ale může trefit do chuti. ()
Oslava lidského potenciálu a vlastností, které nás dělají tak úžasnými a zároveň nepřátelskými, v porovnání s nadlidskou entitou, rozměrovou i intelektuální. Animace je jiná, než jsem očekával a přívlastek bych použil snad jedině "svá". Nejde říct, že je úchvatná, ani škaredá, je prostě jiná, ale skvěle využitá pro potřeby "futuristického" světa jiné planety, která zas tak jiná není... stále tu autoři nezašli za hranice oproštění od reality, kterou znají, i když to svým způsobem asi není úplně možné. Metafora, hloubka, cit a jednoduchost, kterou dokáže pochopit jak díte, tak dospělý. Každý si najde něco, pravděpodobně nikdo nebude doslova ozářen dokonalostí, ale bude určitě potěšen zajímavostí. PS: nebýt příjemného pocitu cca týden po shlédnutí, tři hvězdičky by padly jako ulité:) ()
Zapomenutý, ale naprosto geniální film... a je to moc velká škoda... Na lidi pod kontrolou v obojcích... když jsem to viděl jako malý špunt poprvé, strašně jsem se potom bál... Nevěřil jsem vlastním smyslům, když se mně po více jak 35 letech od shlednutí, objevila v rukách placička s tímhle filmem... Všeho jsem nechal a hned jsem spěchal... však víte.... Mohu jen konstatovat, že ani po tolika letech ten film své kouzlo neztratil.... P.S. Mám ho!!! ()
Galerie (46)
Photo © Argos Films
Reklama