Blázni, vodníci a podvodníci

Tak na tuto komedii jsem narazil úplnou náhodou, a protože to byla spíše náhoda a moje očekávání nebyly žádné, tak to nehodnotím tak zle. Ale jooo, když nad tím člověk moc nepřemýšlí, tak je to docela zábava. Jednoduchá komedie u které se člověk občas zasměje a možná víc pousměje. Jak už zde někdo zmínil, konec mohli zkrátit, tak o 5-8 minut. Ten už je docela naškodu. (24.02.2021)

Ztřeštěné, to je pravda. Ale díky hereckému obsazení a snažení jsem se občas zasmál. Poslední dokončená role Jiřího Hrzána; premiéry yse nedožil ani režisér Tomáš Svoboda. Ochotnický soubor Dalimil zkouší netradiční pojetí Jiráskovy Lucerny. Ve stejné době se natáčel první díl "Básníků" - Jak svět přichází o básníky. V Pecháčkově předloze "Amatéři" původně maturanti také adaptovali Jiráska, ale filmaři Lucernu změnili v Tylovu Lesní pannu. (24.07.2008)

Přišlo mi, že tvůrci se museli při natáčení ohromně bavit. Přes zoufale žalostný výsledek a nebetyčně blbý scénář si umím představit, že u řady scén a s tak dobrým hereckým ansámblem v zádech mohlo proběhnout na place hodně humoru. Pro diváka však neprobíhá nic, co by zaujalo. Luděk Sobota s výjimkou Jáchyma nehrál nikdy v ničem dobrém, totéž lze říct i o komediálních rolích Veškrnové z této doby, o to více mi bylo líto osobnosti kalibru Josefa Kemra, jehož trdlování v potápěčských ploutvích nebylo hodno předního barda Národního divadla. Ale je dobře, že nám TV Barrandov připomíná i tyhle odstrašující příklady "klenotů" československé kinematografie. (05.01.2009)

Až do včerejška jsem o tomhle filmu neměla ani páru. Překvapuje mne místní hodnocení, já se opravdu královsky bavila, zase jeden z filmů o kterém mohu říci, že něco takového jsem nikdy neviděla. Nejvíc mi to připomínalo francouzské ztřeštěné komedie. Navíc bylo vidět, že herci si natáčení užívali každým coulem. (21.03.2016)

Jiří Hrzán hraje vodníka, Luděk Sobota selku a Karel Hála Blofelda po dietě, a všichni jsou trochu za dementy (vlastně docela dost), v taškařici tak frapantně blbé, až to získává jistý půvab (vězte, že jde o film, který si zaslouží, aby byl okomentován za užití otravných slov „taškařice“ a „frapantní“). Film chaos nejen oslavuje, jak činily i jiné hybridní crazy komedie – chaos se nechtěně stal organizačním principem vyprávění. Třebaže s vysokou pravděpodobností nešlo o záměr, svým despektem k formě a řádu je to komedie skoro anarchistická, která se vysmívá všemu smysluplnému. Zásluhou střídmé délky, křečovité snahy nacpat do každého záběru nějaký vtip i díky edwoodovsky strašlivé úrovni „akčních“ scén jde paradoxně o větší zábavu, než jakou nabízejí mnohé špatné komedie dneška. Apendix: Kdo vydrží do konce, nechť zkusí také Hodinářovu svatební cestu korálovým mořem, jiné Svobodovo pásmo absurdních gagů a slovních hříček. 60% (23.05.2013)