Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)

Recenze (71)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Kapitán Kloss odvedl perfektní práci. Neboť kdo jiný než tenhle špičkový polský špion mohl v Abwehru zavést nové moderní výcvikové metody, kdy se vojáci kryjí tak, že běhají zásadně po vrcholcích hald uhlí, aby je stateční čeští železničáři mohli pohodlně trefit. A pak že je kapitán Kloss pouhá fiktivní postava, jak čtu na wikipedii. Hned to tam jdu změnit, uvedu tenhle film jako důkaz. Při pohledu na ty naše nepřemožitelné hochy na mašině si říkám, jaká škoda, že jsme jejich potenciál nevyužili hned ve 39. roce... stačilo postavit železnici po celém obvodu našich hranic, tenhle jeden ozbrojený vlak by je v pohodě ubránil. Pravda, musel by to být nějaký rychlík, aby v případě napadení Německem stihl obsloužit celou hranici. No, čeští konstruktéři by určitě dali hlavy dohromady a mohli jsme mít pendolíno o sedmdesát let dřív. A navíc v pancéřový verzi. Jinak mi taky vrtala hlavou ta dramatická hudba, která hrála vždy, když kamera zabírala supící německý vlak. Kde já už ji slyšel? A pak mi to došlo, byla stejná jako ve Ferdovi Mravencovi, když si padouch šnek brousil nůž. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Rozhodně to není žádný odpad. Spíš to je trochu pohádka s krásným koncem, kdy ku Praze přijíždí Rudá armáda. Zřejmě si zahráli vojáčci z Milovic... Nu, což, taková byla doba. Nevím, do jaké míry je film postaven na skutečných událostech, ale trochu mi to skutečně připomínalo Inču-čunu. Ale rozhodně měl film zajímavý děj, který nenudil. Možná, že někdo, kdo byl vojákem, našel zde nějaké nedostatky, ale my, co z nás vojna vojáky neudělala, jsme je neviděli. Jen ta naivka milující Hlušičku mi tam nějak neseděla. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Hodně tendeční záležitost, ze které utkví v hlavě zejména srážka vlaku... Je to škoda, naši železničáři byli opravdu stateční. Nemyslím tím teď jen to pražské povstání, ale celou válku. Na konci války pak nejeden zemřel na našich nádražích se zbraní v ruce o čemž svědčí četné pomníčky na perónech a v halách nádražních budov. Tito hrdinové by si zasloužili nový pořádný film. Ne tuto agitku, poplatnou době a režimu rudé lůzy. Ale na druhou stranu je to film z války z celkem zajímavého prostředí a tak pokud zavřu obě oči, je to zkouknutelné. Dva flakové vagóny. * * ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Súdruh Toman - to je ten istý čo robil aj dramaturga? Tak tento film ma ničím neprekvapil. Snaha o dobrodružný film z obdobia pražského povstania. Strielalo sa, Nemci sa sami vzdávali trom chlapom ( muničný sklad ). Zrazu sa našli aj vyšší dôstojníci v československých uniformách, ktorí boli schovaný po celý čas protektorátu. Vrcholom je scéna v krčme, kde sa spieva " Nemecko padlo, to sme im to nandali". Ale ako dobrodružná komédia 50%. Ale ako vážny film --sranda. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Aha, tak už vím jak si Hurvínek a Ivo Toman představují válku. Na Prahu jede obrněný a plně vyzbrojený vlak s vojáky SS a pár vesničanů v teplákách na něj dvakrát vystřelí, esesáci se vzdávají a utíkají. Německýho stíhače sestřeluje protiletadlovým kulometem děda, který čte noviny za pomocí lupy. Vlak v rukou partyzánů defiluje před německýmy tanky tak na dva metry, ale ty i přes intezivní tankovou palbu nedokáží vlak nějak výrazně poškodit a do toho všeho hlavní hrdina, který byl sympatickej asi jako Hitlerovo podpaždí. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Snímek byl realizován k příležitosti 30. výročí konce druhé světové války. (Xell)
  • Původní název snímku zněl Pancéřová odysea. (Xell)

Reklama

Reklama