Bio Ráj

Vtipné i dojemné, ale krásně vyvážené. Kvůli takovým filmům stojí za to chodit do kina. A bojovat za ně. (25.08.2004)

5hvězdiček a znovu 5 hvězdiček, další pohlazení na filmovém páse. (08.06.2009)

Tento film si právem zaslouží své místo mezi tím absolutně nejlepším co jsem kdy viděl. Tenhle příběh je tak nádherný. Asi nejlepší film o lásce k filmu jaký se dá vidět. Smekám před panem Tornatorem. (28.12.2009)

Pekný film, krásny záver. (03.02.2010)

Napsal bych takřka to stejné, co uživatel Adrian. (21.04.2010)

Bejt bábovka tak řvu z plných plic Amore Tornatore! Ale že jsem jenom ignorant, který tak dlouho nechával neohodnocený tento skvost, ač ho spatřil už v útlém dětství a dodnes má od něj vyritou řádnou jizvu na srdci v podobě lásky k filmu i láskám osudovým, křičím jen BRAVO Tornatore! (28.05.2010)

Oslava života, síly přátelství a kouzla dětství a dětské duše zasazená do neopakovatelné atmosféry poválečné doby v kulisách jednoho biografu. Hodně emotivní příběh o jednom osudovém setkání, které člověka ovlivní na celý život víc než si dlouho uvědomuje.. Pro mě hodně silná věc, kde mi nic nechybělo ani nepřebývalo. Kdybych byl ještě jednou malý kluk, chtěl bych něco podobného zažít. (13.10.2010)

Mimořádný dětský herecký výkon. (26.05.2013)

Na tento film jsme se delší dobu zdráhali podívat, protože se nám úplně nechtělo skoro celé 3 hodiny (viděli jsme režisérskou verzi) číst titulky a poslouchat Italštinu vzhledem k tomu, že jsme za necelý týden letěli do Říma :-) Ale byla to obrovitánská chyba! Tohle je snad nejlepší zahraniční film vůbec. A to nejen díky perfektnímu výkonu Philippea Noireta, který dostal v první půli hodně místa, ale se slepeckými brýlemi dokázal zázraky taktéž. Není to ani díky fascinujícímu soundtracku Ennia Morriconeho, který se od píšťal, harmonik a dalších netradičních instrumentů přesunul i na housle i piano. Film perfektně zachycuje vývoj kina, promítačského řemesla i toho, že to bylo pro lidi na takové italské vesnici něco special. Také vývoj celého filmu i cenzury atd. ANO, CHÁPEME, ŽE PROSTĚ JEDNOU ZA ČAS SE MUSÍ STVOŘIT NĚJAKÝ TEN PŘELOM, AŤ UŽ V EFEKTECH ČI V JINÝCH KATEGORIÍCH, ALE MUSÍ EXISTOVAT TAKÉ FILMY, KTERÉ SE PROSTĚ TĚM PRŮLOMŮM MUSÍ NĚJAK POCTÍT! A to je tento případ. A konec na emoce silně působící s filmem složeným z polibků a dalších cenzurovaných scén. LÁSKA, KINO A FILM K SOBĚ ZKRÁTKA PATŘÍ. 100% (21.10.2018)

Ako dieťa som bol dojatý tým filmom, bol to silný zážitok pre mňa a tak som si ho uchoval, až keď som si po takmer 30 rokoch pozrel znova. Aké rozčarovanie nastalo - bol pre mňa príliš emotívny a low level groteskný humor v štýle Fantozziho mi prišiel rušivý. Ale chlapci, čo si honili v prvých sedadlách kina nemali chybu - toľká úprimnosť :D Pozeral som 124 min verziu - prišla mi dosť unáhlená. Až ku koncu, keď sa vrátil Toto štyridsiatnik, to bolo silné - zaujalo ma, že mal skôr radosť z tých nostalgických vecí a nie smútok, že to je preč. 2,5* Možno dám o ďalších 30 rokov šancu Director's cut: 173 min. verzii. (08.01.2019)

NEmá cenu se o tom sáhodlouze rozepisovat, je to krásný snímek mladého filmového nadšence a starého osamoceného promítače v kině na malém městě...stojí to za shlédnutí, ale určitě na plátně! Doporučuji.. (04.03.2007)

Pri niektorých filmoch človek proste stráca slová, pretože im nie je čo vyčítať. Toto je jeden z nich: dojímavý, krásny, s perfektným scenárom a hudbou. Nemám slov... (05.09.2009)

Filmové nebe... (07.10.2009)

neskutocny zazitok, ktory sa slovami ani neda opisat ale musi sa vidiet, aj ja chcem mat takeho Alfreda na ktoreho by som mohol s velkou laskou spominat (12.02.2010)

Laskavý "český" humor po italsku. Vzpomínky na dětství nezklamaly, podobně jako v Obecné škole, Amarcordu... V sicilském maloměstském biografu Paradiso obsluhuje promítačku hodný strýc Alfredo, za kterým neustále leze bystrý snědý rošťák Toto. Kníratý sympaťák se pro mladíčka stane rádcem, ať už jde o řemeslo, anebo první milostné vzplanutí... Toto se vrací do rodiště až po 30 letech, už jako úspěšný režisér, na Alfredův pohřeb. Setkává se s první láskou, a zjišťuje, že nebožtík byl vlastně intrikán a manipulátor... Za nejzávažnější okamžik Cinema Paradiso považuju právě scénu, kdy Alfredo Totovi přikazuje: "Už nechci poslouchat, co povídáš; chci poslouchat, jak si ostatní povídají o tobě. Když tady žiješ den za dnem, máš pocit, že domov je pupek světa, potom ale na rok - dva odjedeš, a všechno je jinak. Odejdi do Říma, zapomeň na minulost a nevracej se! Jestli se vrátíš, neodpustím ti to!" Toto Alfredovi vděčí za zářnou kariéru, zároveň ale taky za rychlý konec životního vztahu. (06.07.2011)

Prva polovica za 5, druha za 2. Sicilsky akcent musi pobavit kazdeho, co aspon trochu koketuje s taliancinou. (31.10.2011)

Pro mě ve všech směrech dokonalá perla mezi filmy. Takhle pevné filmové objetí jsem ještě předtím nezažil. Objetí, jež vám vžene slzu do oka a upřímný úsměv na tvář už jen radostí z toho, že jste ji byli schopni najít a vidět. Po skončení jakoby mě opustil někdo hodně blízký mému srdci. Malý Toto a jeho roztomilý úsměv spolu se starostlivým Alfrédem vytvořili nezapomenutelnou filmovou dvojici, ke které se velmi rád vracím. (24.02.2012)

Milujete film? tak musíte milovat i BioRáj, Lima to napsak přesně. (31.03.2012)

Pro mě zatím dosud nejkrásnější vyznání lásky k filmu prostřednictvím filmu... (21.04.2012)

Taký normálny film, až na toho malého fagana. Ten bol perfektný a držal som mu palce. Osobne by som strihal aj z tej najkratšej verzie. Nostalgia a sentiment sú dve rozdielne veci. (17.10.2012)